Architektura a česká politika v 19.–21. století se představí v Bratislavě

Architektura a česká politika v 19.–21. století

11. 10. 2022 – 5. 2. 2023

Slovenské národné muzeum, Vajanského nábrežie 2, Bratislava, Slovensko

Architektura a česká politika v 19.–21. století se představí v Bratislavě

Výstava je závěrečnou částí stejnojmenného pětiletého badatelského projektu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM), realizovaného pedagogy, absolventy a doktorskými studenty oboru teorie a dějin umění. Výzkum sleduje architekturu a politiku v jejich vzájemných, oboustranných vztazích. Pohlíží na architekturu nejen jako na pasivní prostředek národní a státní reprezentace, nýbrž stejně tak jako na aktivní složku, která spoluutváří společenskou a politickou sféru.

Současná Česká republika je malý stát s deseti miliony obyvatel, zřetelně geograficky vymezený – zejména ve své západní části – prostorem české kotliny obklopené hraničními pohořími. Zdá se, že i politicky je dnes jasně ukotvenou součástí střední Evropy. Novodobá historie tohoto území je však velmi spletitá. Česká politika se za posledních 150 let utvářela v prostředí rozmanitých státních útvarů. Prošla tak mnoha zásadními zvraty, které měnily její prostorový rámec i státní zřízení.

Po celé dlouhé 19. století až do roku 1918 byly české země součástí rakouského císařství, později rakousko-uherské monarchie. Po skončení první světové války pak daly spolu se Slovenskem a územím Podkarpatské Rusi na dnešní Ukrajině vznik samostatnému Československu, tzv. první republice. Během druhé světové války se z ní stalo torzo protektorátu Čechy a Morava, fakticky anektovaného německou třetí říší. Po roce 1945 byla obnovena Československá republika, která se po komunistickém puči roku 1948 na dlouhá desetiletí uzavřela do tzv. východního bloku zemí dirigovaných Sovětským svazem. Rok 1968 byl vyvrcholením krátkého ideologického uvolnění, ukončeného násilnou invazí sovětských vojsk. Zároveň definitivně zrušil ideu tzv. československého národa a změnil státní zřízení na federaci České a Slovenské socialistické republiky. Po sametové revoluci roku 1989 se navrátily demokratické poměry. Následně se však v roce 1993 stát rozpadl na dvě samostatné republiky, Českou a Slovenskou, které se v roce 2004 opět integrovaly do většího celku, Evropské unie.

Kontinuita dějin české politiky v 19.–21. století se tak rozpadá na několik relativně samostatných období, z nichž jsou zde vybrány čtyři hlavní, s nejdelším trváním. Těmi byl frázován i celý výzkumný projekt, který se snažil sledovat roli, jakou ve vztahu k politické sféře hraje architektura. Pokoušel se ve všech obdobích zkoumat, jak architektura, urbanismus a obecně vystavěné prostředí vyjadřovaly pokaždé jiné nastavení dobové politiky.

Každou ze čtyř sekcí této souhrnné výstavy zastřešuje úvodní motto – emblematický dobový citát – představující hlavní politickou ideu daného období. Dlouhé 19. století je především érou emancipace českého národa („Síla a budoucnost jest národu národnost“), meziválečná epocha dobou budování samostatného státu („Duch, který pracuje“), léta 1945–1989 pak věkem ideálů a vizí lepších zítřků („Budoucnost je skryta v přítomnosti“) a konečně období po roce 1989 časem obnovy demokracie („Ztracená vláda věcí tvých se k tobě navrátí“). Hlavním obsahem výstavy jsou pak příklady staveb či projektů „politické architektury“, které tyto ideje více či méně vědomě reprezentují, či dokonce z vlastních popudů samy spoluvytvářejí.

Výstava je financována v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury České republiky, jenž je určen na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity

Kurátor: Cyril Říha
Garanti sekcí: Jan Galeta, Jindřich Vybíral (1800-1918) / Vendula Hnídková ( 1918-1945) / Míša Janečková – Karolina Jirkalová – Veronika Rollová (1945-1989) / Cyril Říha (1989-2020)
Texty: Klára Brůhová, Veronika Drobná, Dita Dvořáková, Kristýna Fabiánová, Elena Fialková, Jan Galeta, Marcela Hanáčková, Anna Hejmová, Vendula Hnídková, Míša Janečková, Karolina Jirkalová, Lenka Kerdová, Petr Klíma, Karolína Králíková, Vojtěch Märc, Terezie Nekvindová, Eva Novotná, Veronika Rollová, Cyril Říha, Jindřich Vybíral
Architektonické řešení: RCNKSK Architekti (Filip Kosek, Jan Říčný)
Grafický design: Tereza Hejmová, Kristýna Žáčková
Produkce: Ditta Pfefferová, Zuzana Vašáryová, Tomáš Holý
 

Výstava je financována v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury České republiky, jenž je určen na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity

Autorem fotografií výstavy Architektúra a česká politika v 19.–21. storočí ze SNM v Bratislavě je Jan Říčný, který spolu s Filipem Koskem představují hlavní osobnosti architektonického ateliéru RCNKSK architekti. Právě z tvůrčí dílny těchto nekonvenčních, vzácně nápaditých a řemeslně poctivých architektů vzešly architektonické návrhy a instalace všech výstav, které se v rámci projektu Architektura a česká politika v 19.–21. stol. během let 2020–2022 uskutečnily. V souvislosti s výstavami, ale i všemi odbornými publikacemi projektu není možno opomenout stejně výrazný a invenčně nadčasový tandem grafiček Terezy Hejmové a Kristýny Žáčkové, jejichž vizuální rukopis je vtištěn do projektových výstupů s velmi zdařilou a osobitou tvůrčí noblesou.

Výzkum byl prováděn v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v oblasti národní a kulturní identity NAKI II, finančně podporovaném Ministerstvem kultury ČR.