Karel Štědrý / DEEPHAUS
Vytvořeno: 27. 3. 2017 od Absolvent

Karel Štědrý / DEEPHAUS

22.02.2017 — 01.04.2017

   
   

 

Výstava absolventa Ateliéru malby Karla Štědrého.

Galerie 1. patro, Myslíkova 9, Praha 1
Otevírací doba: čtvrtek–sobota 15.00–19.00 hodin

 

Kurátor výstavy: Richard Adam

 

 

Když jsem v šedesátých letech poslouchal co malý kluk písničku o Stanu, ve kterém na nohy táhne, těžko mě mohlo napadnout, že ten pán, co se s Matuškou ptá, kam s dlouhýma nohama, bude mít jednou syna. Bude mít také dcery, a vězte, budou to významné dcery. Jedna /dělá keramiku/ se provdá za Stanislava Diviše, kdežto druhá se už těší, až se po svatbě bude jmenovat Hanvaldová. Stanislav Diviš bude jejího syna učit /na Vysoké škole uměleckoprůmyslové/, a kromě Davida Hanvalda bude učit také Karla Štědrého Druhého, což je onen syn Karla Štědrého Prvního, zpěváka. Připadá vám to poněkud zamotané? To se omlouvám, to nebylo mým cílem. V každém případě, Karel Štědrý Druhý je především malíř a výstava, ke které tenhle text píšu, je o obrazech. I když, o obrazech do jisté míry specifických. 

Karel začínal jako velmi výrazný kolorista, trochu geometrista, trochu street artista a jeho obrazy byly docela zajímavé. Důležitá osobnost své generace, s Achrerem, Hanvaldem a Krajcem zakládají výtvarnou skupinu Obr., a kdo si myslí, že Obr. znamená OBŘI, má tak trochu pravdu. I když, opravdu jenom trochu. V každém případě, v malířově životě se odehrávají i jiné OBŘÍ věci, a setkání s Petrem Písaříkem je, alespoň podle mého názoru, OBROVSKY významné. Nikoliv ovšem jen to setkání. Karel sdílí s Pisim společný atelier, sice rozdělený, ale „výtvarným duchem“ proniknutý a to, co se v Karlíně zdálo jen náhodné a dočasné, na Žižkovkém nákladovém nádraží se už plně potvrdilo jako výrazná výtvarná značka. Jako kdysi Písařík Skrepl.

Pokud se ptáte, měl Písařík na Štědrého vliv, ovlivnil nějak jeho tvorbu, odpověď není jednoduchá. Karel je příliš silná osobnost, „vlastní pohled“ je pro něj důležitější než „cizí vlivy“, a ani výrazná postava jako Pisi s tím nesvedla nic udělat. Ale, co třeba Stanislav Kolíbal? Klíčový umělec a ikona českého výtvarného umění. Co ten? Karlova vystavená plátna, na základní barvy redukovaná obrazová plocha, něco mezi reliéfem a obrazem, na struktuře založené organizování prostoru, neprojevuje se právě u těchto obrazů Kolíbalův vliv? A jsme u toho. Stejně jako u Pisiho, stejně jako u každého jiného umělce, vliv, třeba podvědomě přijímaný, třímá vítězný prapor. V malířství, kde se dá už jen stěží něco nového vymyslet, se výtvarný pohled skládá z cizích vlivů a záleží jen na tvůrci, na jeho síle a originalitě, nakolik dokáže cizí vlivy odsunout do pozadí. Nakolik je pro něj vlastní pohled rozhodující. A ten u Karla tedy rozhodující je!

Když jsem začal psát tenhle text, říkal jsem si, sakra, vždyť já nemám moc osobních zážitků, v kapse kalhot prostě „Štědrý není“. A chtěl jsem si něco vymyslet, třeba jak s Pisim vykradli banku nebo zruinovali kterousi sázkovou kancelář /což se mimochodem málem podařilo, jen kdyby vyhráli…/. Takže balím obálku s nápady a vám chci sdělit už jen jedno: tahle výstava představuje zatímní VRCHOL Karlovy tvorby, a kdo se ptá, kam dál se v budoucnu může posunout, pro toho mám jen naléhavé upozornění: nechtěj vědět, co vědět nemůžeš. Nech se překvapit!  

 

30. 1. 2017