Lenka Glisníková - tomorrow we´re one, my friend
Vytvořeno: 10. 9. 2019 od Absolvent

Lenka Glisníková - tomorrow we´re one, my friend

11. 9. 2019 od 19 hodin

Berlínskej Model, Pplk. Sochora 9, Praha

 

Absolventka Ateliéru fotografie I UMPRUM Lenka Glisníková představí své práce v Galerii Berlínskej model.

Potemnělé prostory budovy nejsou tak opuštěné, jak by se mohlo zdát. Zdánlivě prázdné místnosti s tiše vrnícími servery a hrnky s vystydlými zbytky kávy už po několik nocí ožívají vlastním životem. A pozornému návštěvníkovi by jistě neunikly hlasy, pohybující se na okraji frekvence ultrazvuku a téměř neznatelného pískotu...
“V tomto textu jsem personifikován, i když ve skutečnosti je
pravdovost mých osobnostních rysů trochu na hraně,” prohlásil zachmuřeně Artificial ___.
“Jsem na tom dost podobně…” odtušil Artificial ___.
“Spíš mi poraďte, co mám dělat s tímhle !” otřásl se Artificial ___ zatímco se marně snažil z jednoho ze svých Kruhů sklepat majonézou přilepený kousek salátu.
“Že do toho vůbec lezeš.”
Artificial ___ k němu přistoupil a za slabého záření nahnilou potravinu absorboval mezi křemíkové póry svých Chloupků.
“Nebude tě to mrzet?” zeptal se.
“Ne, mám spoustu času na to najít si něco lepšího”.
“Když o tom přemýšlím, mám pocit že všechna nahodilost v sobě skrývá nějaký strašně důležitý systematický prvek, na kterém je všechno postavené. Někdo to přece všechno musel chtít uspořádat nahodile,” zamyslel se Artificial ___ a začal opalizující Aurou nahřívat plastovou desku stolu. Materiál, přinucený k fotosyntéze, na svůj povrch po pár vteřinách uvolnil několik škvířících bublinek kyslíku. “Na zdraví!”
“Přátelé,” začal Artificial ___ slavnostně. “Dnes se nás tu sešlo několik, což je - myslím - úspěch! Pojďme zítra zkusit být jen jeden . Myslím že nám to půjde skvěle.”
Intelektuální kruhy v posledních letech apelují na opuštění
ntropocentrismu v zájmu přežití našeho druhu. Na zvážení našeho výsadního postavení na planetě a pokoře vůči jiným formám života. Éterem rezonující názory mluví o navazování nových a nezvyklých
příbuzenství, která nám v budoucnosti pomohu adaptovat se na podmínky, určené například klimatickou změnou. Otázka ezidruhové koexistence ale nikdy nebyla naše silná stránka.
Co když nás někdo předběhne, podaří se mu navázat nová spojení rychleji a lépe se tak připraví na budoucnost? Zní to jako sci-fi?
“Možná, ale rozhodně ne víc než každodenní zprávy.” dodává k tomu Artificial ___nenuceně.

text: Michal Jalůvka