2.cenu CKA 15. ročníku přehlídky diplomových prací obdržel Jan Vybíral z A2
Vytvořeno: 24. 4. 2014 od Architektura II

Šumava

Osidlování Šumavy znamenalo náročný a velmi pomalý proces pronikání lidí do kompletně zarostlé krajiny. Trvalo téměř tisíc let, než bylo území poměrně souvisle osídleno.
V kontextu celého historického vývoje znamenají 50. léta zásadní změny. Dojde k téměř totálnímu vymazání lidské přítomnosti. Většina obyvatel byla vyhnána a zanechala po sobě jen prázdné plochy.
Jsou to torza minulých osídlení, kde člověk jen tuší lidskou přítomnost a bývalý rozměr těchto prostorů, které pomalu zarůstají.
Násilným odtržením lidí od krajiny byly přerušeny a znemožněny možnosti přirozeného hospodaření. Výsledkem je dnešní nedostatek lokálních pracovních příležitostí a postupný odliv obyvatel.
Les jako přirozený přírodní proces, pokrývající krajinu pozitivní masou. Člověk ji redukuje pro své životní potřeby. Vytváří tak negativy, prázdné plochy. Vzniká rovnováha plného a prázdného, jejíž vyvažování lze popsat jako princip celého dosavadního historického vývoje.
Všechny potencionální lokality jsem rozdělil do kategorií (1/ nechat zarůst, 2/ nechat, ale udržovat bezlesí, 3/ udržovat bezlesí + jednotlivá stavba, 4/ průmyslová stavba, 5/ možnost osídlení) podle těchto kritérií: míra zarůstání, dochování struktury, přítomnost domů, stopy lidí, napojení na okolí, průmyslový potenciál, zemědělský potenciál, turistický potenciál. Vznikl katalog 52 zhodnocených míst zanesených do dvou map celé Šumavy (1/současný stav a za 2/stav v roce 1950).
Jako nejvíce rentabilní možnost se jeví zakládání nových statků na místech bývalých vesnic, které by se zaměřovaly zejména na pastevectví, ale těžily i z turismu. Tento koncept díky pastvě zároveň také přirozeně redukuje i míru zarůstání, podporuje ekonomickou autonomii oblasti, jedná se o tradiční způsob obživy a podporuje obnovu rovnoměrnějšího osídlení celé oblasti.
Konkrétně jsem zpracoval oblast bývalé vesnice Frauenthal.