Renata Horová třetí v soutěži Inspireli Awards
Vytvořeno: 16. 2. 2016 od Architektura IV

Studentka Ateliéru architektury IV (vedeného Mgr. ak. arch. Romanem Brychtou)  Renata Horová se umístila na třetím místě v prestižní talentové soutěži pro mladé architekty a designéry INSPIRELI AWARDS.

 

 

Informace o pracech Renaty Horové:

 

motto návrhu BAZÉNU PRO MĚSTO PÍSEK:
„INTROVERTNÍ BUDOVA, VYTVÁŘEJÍCÍ VLASTNÍ KLIMA SAMA V SOBĚ. PŘESTO SE NEUZAVÍRÁ, ALE NABÍZÍ SLUŽBY OKOLÍ, VČETNĚ PŘILÉHAJÍCÍCH SPORTOVIŠŤ. „

návrh ÚTULNY je reakcí na TRAGICKÝ PŘÍBĚH HANČE A VRBATY:
Útulna je místo, na které když v nouzi při
nepřízni počasí narazíte, budete velmi
rádi. Poskytne vám ÚKRYT A MOŽNOST
PŘESPÁNÍ. Nejedná se o komfortní ubytování,
nýbrž minimální, až spartanské řešení.
Útulna, jako zážitkové ubytování, ale v první
řadě - POMOC V NOUZI. Vždyť jak předchozí
příběh praví, je možné umrznout i
v oblasti, která se zdá být dostatečně pokrytá
místy kde je možné se před počasím schovat.

KULTURA POSLEDNÍHO ROZLOUČENÍ
Krize v pohřbívání - tabuizace smrti, neuspokojivé rituály, sekularizace a míra ateismu u nás = pohřby bez obřadu (50%) a nevyzvednuté urny (20%). Ačkoliv je velká část pohřbů bez obřadu, tak si 77% lidí přeje pohřeb s obřadem a 88% považuje smuteční obřad za důležitý. Přes 56% dotázaných vnímá podobu smutečních síní, jako příliš ponurou a depresivní,
a uvítali by změnu. 74% si umí představit, že se budou podílet na organizování pohřbu dle osobnosti zemřelého. 80% lidí preferuje žeh a 45% rozptyl popela. 58% dotázaných si dokáže představit spojení rituálů života a smrti na jednom místě.

Hledám novou netraumatizující podobu obřadní síně a místa uložení ostatků. Vkládám jim pozitivní významy - vracím se k myšlence oslav rituálů života a smrti na jednom místě. Oddělením smutečních ritů od těch ostatních, pozitivněji vnímaných, se z loučení stává drtivě smutná událost. Navrhuji kombinaci parku a pohřebiště, které přináší pozitivní asociace.

Bohnice – “zrušený” ústavní hřbitov. Návrh má místo posílit, navrátit mu pietu, naději
a optimismus. Rozptyl, ve svahu s výhledy na řeku – chrám stromů. Kokon – místo pro řešení důležitých milníků života - platforma pro individuálně zvolený rituál. Stávající hřbitov zachovávám, zeď nahrazuji kolumbáriem, které přisypávám zeminou. Zdevastovaná kaple
se promění v kavárnu s knihovnou, kde bude možné uspořádat kar. Rozšiřuji jediný pražský zvířecí hřbitov. Vznikají dvě nová biopohřebiště, motiv zasazení stromu místo náhrobku akcentuje přírodní koloběh.

Park X pohřebiště,
volně rostlá krajina X geometrie a řád.

Pracuji s terénem (přisypávání a ubírání zeminy), se stromy (přidávání a vyjímání)
a s horizontem. Minimalistické zásahy kontrastují s přirozenou krajinou, kontrasty nahrazují hřbitovní zeď.

Místo má mít přírodní charakter - tichý park pro všechny.

 

Více: http://www.inspireli.com/cz/user/renata-horova-2147484241