Krucemburk - Skřivanovi – Binkovi a jejich koželužna
Vytvořeno: 21. 9. 2018 od Aš po Už/horod

Krucemburk

30. 9. 2018

 

Třetí zastavení projektu Aš po Už/horod Ateliéru textilní tvorby UMPRUM sleduje otisk rodiny Skřivanových - Binkových v městečku Krucemburk. Tentokrát je připravena návštěva jejich Červené vily s historikem Jiřím Slavíkem a debata s potomky tehdejších majitelů se studenty UMPRUM.

 

Program (30. 9. 2018)

14 hodin - Procházka městečkem za historií rodiny koželuhů (sraz na adrese Hlubocká 434, Krucemburk)

16 hodin – Debata studentů UMPRUM s potomky tehdejších majitelů koželužny (Kino – Mikuláše Střely 112, Krucemburk)

Projekt Aš po Už/horod připomíná význam podnikatelských rodin, které stály u hospodářské prosperity 1. republiky. V Krucemburku působila rodina koželuhů Skřivanových - Binkových, pro kterou zde architekt Josef Gočár navrhl dvě vily. V Červené vile Josefa Binka s historikem Jiřím Slavíkem bude možné shlédnout také interiér hlavní vstupní chodby s reprezentativní ústřední anglickou halou a dále navazující jídelnu s hudebním podiem. Během přesunu na debatu povede procházka kolem Bílé vily Ladislava Binka ml., Starého domu Dušana Binka a dále navštívíme hrob Jana Zrzavého, který je na zdejším katolickém hřbitově pochován, hrobku rodiny Binkových s plastikou od sochaře Jana Štursy a dále uvidíme kostelní vitráže zhotovené podle návrhu Jiřího Binka.

V rámci debaty vedené studenty UMPRUM se zaměříme na Gočárovy výtvarné souputníky: Janáka, Jurkoviče a Josefa Hoffmanna i vzpomínky potomků tehdejších majitelů koželužny. Debata se uskuteční v Kině Krucemburk.

 

Vstupné: ZDARMA

 

Více o projektu a jednotlivých etapách roadshow Aš po Už/horod naleznete zde: https://www.umprum.cz/web/cs/as-po-uz-horod

 

Koželužna Krucemburk

 Koželužnícká továreň vznikla u krucemburského mäsiara Skřivana v 17. storočí. Pôvodne sa koža v koželužni opracovávala ručne a používali sa výlučne prírodné zložky, medzi inými aj moč. Ako trieslivo slúžila kôra stromov, ktorá určovala aj konečnú farbu kože. Koželužníctvo sa  považovalo za jedno z najekologickejších remesiel, pretože sa spracovávali takmer všetky zbytky. Od 18. storočia sa kože z Krucemburku začali vyvážať do zahraničia. Koželužna o storočie neskôr prešla na rodinu Binkovcov, ktorí museli riešiť existenciu továrne a jej prípadné pohltenie väčšími gigantmi. Zavedenie chemického trieslenia a výborná remeselná sú zlomkom toho, čo zaručilo koželužne ako drobnej manufaktúre prežiť priemyselnú revolúciu. Obdobie prvej republiky prináša so sebou územné vymedzenie krajiny, čo výrazne poškodzuje chod továrne a prispelo k strate väčšiny zákaziek a kontaktov. Nové útrapy pre továreň so sebou nesie i druhá svetová vojna. Až tri roky po jej skončení sa koželužne podarilo  vrátiť späť do priaznivého stavu. Znárodnenie v roku 1948 všetko rodine zhabe a továreň zahrnie do národného komplexu Dekva Trebíč. Po pádu komunismu je továreň opäť vrátená rodine. Neschopnosť prispôsobiť sa rýchlemu vývoju svetového i národného trh a novým parametrom pre výrobu definitívne ukončujú činnosť továrne v roku 2004 aj napriek húževnatej nasadenosti potomkov rodiny.

Aš po Už/horod - Sto let od podnikatelského boomu a firemních osudů 1. republiky v dialogu s UMPRUM je hrdým partnerem Oslav Republiky.

Projekt Aš po Už/horod - Sto let od podnikatelského boomu a firemních osudů 1. republiky v dialogu s UMPRUM byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Františka Benčaťová / 1. ročník bakalářského studia

 Ťažiskom mojej práce je koža ako materiál. Preto som pri práci s kožou začala skúmať jej vlastnosti a hľadať hranice tohto materiálu, od jeho mäkkosti a poddajnosti až po možnosti, kam až môžem zájsť s jednoduchými postupmi za použitia tepla a vody. Impulzom pre mňa boli práve experimenty na zlepšenie kvality kože.
Prácu som sa rozhodla riešiť ako sedenie. Ide o dva vizuálne objekty, ktoré podriaďujem jednoduchému kubistickému tvarosloviu, variabilite, modulárnosti a hravej forme.
Celý projekt je možné vnímať ako proces - ukážku možností ako použiť kožu v jej rôznych formách, či už v podobe mechanických spojov, riešenia sedacej časti alebo ako estetický prvok. Už samotný postup vo mne vzbudil nové podnety a objavy ako inak vidieť kožu ako materiál. Tiež sa ukázalo, že práca si žiada dlhodobejší výskum, ktorý by hlbšie zmapoval dostupné kože na trhu a preskúmal ich vlastnosti v závislosti na ich type a úprave, čo sú východzie parametre v mojom experimente s kožou.