Liberec - Za historií rodiny Liebigů
Vytvořeno: 2. 10. 2018 od Aš po Už/horod

Liberec

10. 10. – 23. 10. 2018

Industriální prostor bývalé slévárny, Resslova 271/6, Liberec

Výsledky celoročního projektu studentů Ateliéru textilní tvorby UMPRUM pod vedením Jitky Škopové se představí na podzimní roadshow po vybraných českých a slovenských městech. Čtvrtým zastavením roadshow projektu Aš po Už/horod je Liberec. Studenti zde odkrývali minulost rodiny Leibigů, která podnikala v textilním průmyslu, a Riedelů, kteří se proslavili výrobou bižuterie. Kromě besedy zde bude otevřena výstava prací studentů UMPRUM, inspirovaných právě osudy podnikatelských rodin.
 

Projekt připomíná význam podnikatelských rodin, které stály u hospodářské prosperity 1. republiky. V Liberci působila rodina Liebigů, která podnikala v textilním průmyslu. Zakladatel Johann Liebig patřil k nejvýznamnějším průmyslníkům v českých zemích. Dále se budeme věnovat rodině Riedelů z blízkého Dolního Polubného, která podnikala v oblasti bižuterie. V rámci debaty vedené studenty UMPRUM se zaměříme na umělce, kteří působili ve službách státu a tvořili takzvaný Národní styl. Budou to Josef Gočár, Pavel Janák, Dušan Jurkovič, Josef Hoffmann, nebo František Kysela. Přednáška s debatou a následná vernisáž výstavy se uskuteční v industriálním prostoru bývalé slévárny, Resslova 271/6, Liberec.

Program akce:

středa 10.10.

17:00 - Přednáška a debata pro veřejnost

18:30 - Vernisáž výstavy Aš po Už/horod

Výstava je otevřena od 10. 10. do 23. 10., po - ne od 13:00 do 17:00 hodin.

Vstupné: ZDARMA

Více o projektu a jednotlivých etapách roadshow Aš po Už/horod naleznete zde: https://www.umprum.cz/web/cs/as-po-uz-horod

Aš po Už/horod - Sto let od podnikatelského boomu a firemních osudů 1. republiky v dialogu s UMPRUM je hrdým partnerem Oslav Republiky.

Projekt Aš po Už/horod - Sto let od podnikatelského boomu a firemních osudů 1. republiky v dialogu s UMPRUM byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Osudy rodiny Riedelů

„Stroke the fire don’t save the ashes.“

Rodina Riedlů patřila k výrazným hybatelům podnikatelského dění na Jablonecku, jejich doménou je sklářská a bižuterní výroba. Tou ostatně již nějakou dobu žil celý Liberecký kraj potažmo Jizerské hory. Bižuterie znamená nebývalý rozkvět a prosperitu. Jablonec je bohaté kosmopolitní město, které má díky tomuto průmyslu obchodní kontakty s celým světem. Riedlové sem přichází v polovině 19. století, již druhá generace sklářů z Pavlova si pronajímá sklárnu a během krátké doby se jim podaří vybudovat silné a relativně stabilní impérium. Riedlové těží zejména ze svého umu, chemických inovací, technických zlepšeních průmyslové výroby. Otec Waltera Riedla Josef ml. otevřel ve sklárně chemickou laboratoř, ve které kromě nových barev skla vzniká i řada nových patentů. Další podstatnou devizou podnikání byla síť obchodních kontaktů po celé Evropě, v Indii a Jižní Americe. Nová republika znamenala pro Riedly, stejně jako pro celou sudeto-německou komunitu, komplikace v jejich podnikání. S novým zřízení přišla měnová reforma a státní podpora českých podnikatelů. Zázemí firmy bylo silné a překonává i krizi vyvolanou krachem na new yorské burze. Citelnější propad znamená bojkot německého zboží v usa v roce 1938. Kompenzací jsou na druhé straně vojenské zakázky z Říše, které firma řešila pro německou armádu. Optické sklo do zaměřovačů, které firma vyvíjela zabodovaly i po válce a všimla si jich sovětská armáda. Walter Riedel byl nucen podepsat kontrakt o spolupráci s Ruskem na pět let a byl odvezen do Sovětského svazu. Po uplynutí kontraktu byl zadržen na Rakouské ambasádě, obviněn ze špionáže a poslán na Sibiř
(setkání s Walterem Riedlem ve vězení popisuje kniha Lva Kopleva: Ease my sorrows). Propuštěn byl v roce 1955, vrátil se do Rakouska, kde spolu se synem Clausem a za pomoci dalšího výrazného sklářského rodu Swarovských zakládají v Kufsteinu nový podnik na foukané sklo, který funguje dodnes. Na majetek rodiny Riedlů se vztahovaly Benešovy dekrety, byl konfiskován a Arno Riedel spolu s komunitou sudetských němců vysídlen.