Práce studentů Ateliéru produktového designu na výstavě Lípy a sakury v Lidicích
Vytvořeno: 5. 12. 2019 od Ateliér produktového designu

Lípy a sakury. Proměny lidické krajiny

12. 12. 2019 – 1. 5. 2020
Vernisáž 12. 12. 2019 od 18 hodin

Lidická galerie, Památník Lidice

 

Studenti Ateliéru produktového designu UMPRUM se účastní skupinové výstavy Lípy a sakury. Proměny lidické krajiny pořádané Památníkem Lidice. Představen zde bude výběr nejlepších návrhů na téma Pamětní místo, které studenti zpracovávali v rámci svého semestrálního úkolu v letním semestru akademického roku 2018/2019.

Památník Lidice ve spolupráci s vedoucími ateliéru Michalem Froňkem a Janem Němečkem uspořádal pro studenty workshop, jehož výstupem byly návrhy na revitalizaci areálu památníku. Návrhy byly prezentovány v rámci klauzurních prací na UMPRUM a vybraných šest nejlepších prací bude nyní k vidění v rámci výstavy­ Lípy a sakury. Proměny lidické krajiny. Do výběru se dostaly návrhy Dominika Nováka, Karolíny Vintrové, Radka Brezara, Valérie Záhonové, Petra Vykoukala a Nely Kuhnové. Jejich práce práce budou dotvářet současnou paralelu k převážně historickému obsahu výstavy.

 

 

Další informace o výstavě:

Výstava Lípy i sakury: Proměny lidické krajiny představí dobové fotografie, umělecká díla i různé druhy rostlin, jež vyprávějí pohnutou historii lidické krajiny. Proměny lidické krajiny ukazují, nakolik podoba krajiny zrcadlí dění ve společnosti a zároveň svým charakterem toto dění utváří. Před druhou světovou válkou byly Lidice malebnou vesnicí, jež se rozkládala v údolí potoka, obklopena sady a polnostmi. Události noci z 9. na 10. června 1942 navždy zvrátily životy obyvatel obce i pokojný ráz místní krajiny. Ve jménu pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili nacisté lidické muže, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů a jednotlivá stavení ve vesnice vypálili. V následujících měsících srovnaly říšské pracovní služby všechna stavení v obci se zemí, pokácely sady a aleje, zahladily staleté cesty, změnily tok potoka a zavezly rybník, který se nacházel ve středu vesnice. Na místě původní obce zůstala po skončení války jen pustá pláň.

Zdrcující zprávy o zkáze Lidic poskytly celému světu svědectví o nelidských záměrech nacistického režimu a bylo to poprvé, kdy se plně vyjevila jeho zrůdnost. Již v průběhu druhé světové války začaly vznikat iniciativy na podporu výstavby nových Lidic, pro které obnova obce znamenala příslib porážky nacistické ideologie i lepší budoucnosti. Národní i mezinárodní význam obce byl podpořen vládou obnovené Československé republiky a zbudování nových Lidic se stalo předmětem první veřejné soutěže po válce. Architektonické návrhy proto měly být zpracovány s ohledem na politické, sociální a mravní poselství obce, i její národní a mezinárodní význam. Řešení podoby pietního území, nového sídliště i symbolického přechodu mezi oběma místy, jímž se stal Růžový sad přátelství a míru, odráželo převládající vliv modernismu a hledání národního výrazu při utváření nové podoby krajiny.

Architektonický a osazovací plán vytvořený na základě vítězných návrhů položil základy krajinným prvkům, jež v průběhu nadcházejících desetiletí začaly žít svým vlastním životem. Výstava proto návštěvníky provází historickou podobu lidické krajiny i jejím vývojem od konce 40. let až do současnosti. Ve spolupráci se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně je také předestřena diskuse o revitalizaci pamětních míst a úloze krajinných prvků. Součástí výstavy je interaktivní mapa vycházející z krajinářské architektury Lidic a edukativní část s tematickými aktivitami pro děti.