EDIČNÍ PLÁN 2019

Michal Nanoru (ed.)
Projektil33
Publikace Projektil33 navazuje na stejnojmennou výstavu, která vznikla z potřeby zkoumat téma zobrazování architektury. Kurátor Michal Nanoru vybral s architekty ze studia Projektil jedenáct jejich realizací (povětšinou veřejně přístupných staveb), oslovil jedenáct fotografů, kteří se ve své praxi primárně nezaobírají architektonickou fotografií, a jedenáct výtvarných umělců. Každému pak přidělil jednu realizaci a požádal je, aby ji reprezentovali svým způsobem. Součástí výstavy bylo i jedenáct textů Michala Nanora o jednotlivých stavbách. Kniha je navíc rozšířena o rozhovory mezi kurátorem, architektem, dvojící autorů a grafickým designérem na téma projektu. Grafika Petr Babák a Jaromír Skácel (Laboratoř). Vychází v koedici s Projektil architekti v česko-anglické verzi.
……………………………………………
Michal Nanoru, publicista, kurátor a editor. Byl šéfredaktorem časopisů Živel a Hype.

 

Lada Hubatová-Vacková, Valentyna Nikolenko (eds.)
Winternitzova vila. Adolf Loos – Karel Lhota, 1931–1932
Winternitzova vila je jednou z posledních realizací vzniklých z tvůrčí synergie a spolupráce Adolfa Loose a Karla Lhoty mezi lety 1931 a 1932. Je významným příkladem modernistické architektury, ale také tichým svědkem konkrétního dějinného příběhu židovské rodiny Winternitzovy v multikulturním meziválečném Československu, reliktem historických zvratů během 2. světové války a později v komunistické zemi. Publikace, která slouží i jako průvodce vilou, je sestavena z dílčích studií. V nich vedle historie rodiny a vily předkládáme otázky týkající se autorství a architektonického „rukopisu“ nebo problémy spjaté s terminologickým situováním loosovské architektury. Obrazová archivní dokumentace spjatá s Winternitzovou rodinou a vilou je doplněná o současné fotografie a grafické vstupy mladých tvůrců (axonometrické vizualizace, panoramatické fotografie). Grafika Michal Veltruský. Vychází ve spolupráci s Davidem Cysařem v české a anglické jazykové mutaci.
……………………………………………
Lada Hubatová-Vacková přednáší dějiny moderního umění a designu na UMPRUM. Centrem její vědecko-výzkumné činnosti je dekorativní umění a design 19. a 20. století. Je autorkou publikace Tiché revoluce uvnitř ornamentu (UMPRUM 2011), za niž byla nominována na Cenu F. X. Šaldy, a spoluautorkou knih Zlínská umprumka (UMPRUM 2013), Věci a slova (UMPRUM 2014), Tam a zpátky (UMPRUM 2015), Modfolk (UMPRUM 2015), OCH! Logika emoce (UMPRUM/MG 2016), Knihovna (UMPRUM 2018). Je spolueditorkou 1. českého vydání spisu G. Sempera Věda, průmysl a umění (UMPRUM 2016).
……………………………………………
Valentyna Nikolenko je studentkou Katedry teorie a dějin umění UMPRUM. Mezi její hlavní zájmy patří architektonická reprezentace první republiky (projekty českých architektů na území Podkarpatské Rusi).

Helena Jarošová
Jak rozumět odívání a módě. Kapitoly o dějinách a teoriích oděvu a módy
Tato knížka uvádí na pravou míru značně rozšířený názor, jenž ztotož­ňuje oděv s módou a módu s oděvem. V dosavadních knižních titulech dlou­hodobě převažuje přístup orientovaný na popis vizuálních znaků oděvních mód a posloupnost jejich změn. Sle­dovaná problematika se zaměřuje nejen na obecně evropskou – a z ní hlavně francouzskou – oblast, ale i na českou situaci. Cílem je především osvětlit jak sociálně, psychologicky a este­ticky významnou problematiku oděvu a odívání, tak i módu jako na jedné straně relativně autonomní instituci a na druhé straně fenomén rázu soci­álního, ekonomického a uměleckého. Historické přístupy v některých ka­pitolách nabývají na samostatnosti (Česká móda po roce 1918), především však v celku knihy i v jednotlivých ka­pitolách se historie prolíná s otázkami teoretickými. Objevují se sondy do středověké a aristokratické módy ob­dobí před Francouzskou revolucí 1789, následujícího 19. století, v němž zrod modernity přidal módě na významu a vážnosti. Převažuje 20. století, ne­chybí ani výhledy do budoucnosti a kritika módy. Knížka je vhodnou pří­ručkou pro obory odívání a módy, tex­tilu, divadelního a filmového kostýmu, zaujme humanitně zaměřené studenty a vědce, žurnalisty a v neposlední řadě i širokou veřejnost uživatelů oděvu. Grafika Nikola Klímová.
……………………………………………
Helena Jarošová vyučuje na UMPRUM sociologické, psychologické a filozofické teorie fenomé­nu módy a dějiny evropského kos­týmu a módy 17.–20. století. Je autor­kou knížky Filozofie těla (UMPRUM 2013; 2. doplněné a revidované vy­dání 2017). Působí též na Katedře es­tetiky FF UK.

 

Jindřich Vybíral
Španělský a Německý sál na Pražském hradě v 19. století
Publikace je věnována přestavbě reprezentačních sálů v severním křídle Pražského hradu, k níž došlo v souvislosti s uvažovanou královskou korunovací Františka Josefa I. Na základě rozsáhlého archivního průzkumu rekonstruuje průběh stavebních prací, zabývá se autorstvím projektu a zodpovídá otázku, do jaké míry jsou oba prostory produktem 19. století a co je naopak zachováno ze starší výzdoby. Analyzuje stylovou fyziognomii obou reprezentativních interiérů, zkoumá jejich funkci jako symbol dynastické tradice a legitimity, rekonstruuje historický a sociální kontext přestavby. Nahlíží oba sály jako politické a ceremoniální prostory a studuje souvislost interiérové architektury a dvorského ceremoniálu Habsburků. Grafika Štěpán Malovec. Vychází v koedici s Národním památkových ústavem v česko-anglické verzi.
……………………………………………
Jindřich Vybíral působí na UMPRUM od roku 1996. V letech 1997–2003 zde byl prorektorem, počínaje rokem 2006 je vedoucím Katedry teorie a dějin umění. Věnuje se zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem mnoha odborných studií a publikací, např. Reissigova vila v Brně a reforma rodinného domu po roce 1900 (UMPRUM 2011), Friedrich Ohmann (UMPRUM 2013), Leopold Bauer (české vydání, UMPRUM 2015; německé vydání, Birkhäuser/UMPRUM 2018). Je spoluautorem katalogu Budování státu (UMPRUM 2015). 

 

Jan Brož
Abeceda pro Futuru
Publikace, jejímž tematickým rámcem je vztah mezi grafickým designem a volným uměním, je extenzí autorovy doktorské práce. Publikace je specifickým manuálem – uzavřením a rekapitulací projektu identity Centra pro současné umění Futura, na němž autor spolupracoval pět let. Knížka též obsahuje rešerše a reflexe tématu identit kulturních institucí, představuje výsledky a především proces tvorby identit, jež jsou spjaty s konkrétními tvůrci, umělci, kurátory nebo spolupracovníky, aluze z historie grafického designu či výtvarného umění a technických postupů, písmových vzorníků, tedy také neautorských vizuálních materiálů. Zvláštní pozornost je věnována adekvátnímu výtvarnému a technickému zpracování. Grafika Jan Brož a Michal Landa (Parallel Practice).
……………………………………………
Jan Brož, absolvent AVU a UMPRUM, je spoluzakladatelem studia Parallel Practice. Za svou tvorbu získal např. v rámci Nejkrásnější knihy za rok 2015 Cenu pro mladé tvůrce do 30 let, či Cenu Českých center na 27. mezinárodním bienále grafického designu Brno (2016). V současné době působí na FAMU.