EN
EN
Co v dnešní době znamená post-internetové umění nebo proč spoustu mladých umělců chtějí spadat či spadají do této kategorie? Je to o tom, že umělec je natolik podvědomě ovlivňován vizualitou současného ,,mladého,, umění, které vnímá kolem sebe nebo se vědomě snaží být součástí tohoto trendu? Je to stále natolik zajímavé nebo nás přestává bavit sledovat výstavy prezentující takové umělce, kde nacházíme shody jak v jednotné estetice tak v motivech a tématech.
Anotace napsaná v angličtině, podle vystaveného, jen usvědčuje o tom, že ji lehce lze zaměnit za jakýkoliv jiný text týkající se vlastně čehokoliv, protože těžko v dílech této stále totožné estetiky hledáme rozdíly.
Máme tu skoro vše velmi oblíbené jak v současné malbě tak i v sochařském objektu.
Na obraze nesmí chybět spirála.
Místo dříve často používaného jednorožce autor použil koníky.
Nakonec je tu i graffiti – písmo, které je oproštěné od původního významu a použité čistě jako soubor nějakých vizuálních znaků.
Na obraze druhém, se nedíváme na malebně zjednodušený usmívající se symbol, ale na jeden se spíše varovným výrazem, který nás možná vybízí k zamyšlení nebo se spíše nachází v čase, kde úsměv už nemůže existovat a není nikoho, kdo by na něj tak nahlížel.
Na podlaze se nachází dva skoro identické objekty, kde také nechybí spirála, také tu nacházíme nějaké zvířátko- tentokrát v podobě pavouka. Uvnitř písčitých kopečků je připevněna kovová spirálovitá konstrukce, přes kterou je ledabyle přehozená látka s již popsanými motivy. Přes ni autoři nainstalovali ještě od barev a nějaké tekutiny poskvrněný igelit.
Velké zklamání jsem zažila, když jsem v instalaci nenalezla žádnou silikonovou trubičku či cokoliv jiného silikonového, nebyla zde ani montážní pěna ani sádra.