Jme tu všichni
Kateřina Vincourová
Vernisáž výstavy v úterý 25. 2. 2020 v Galerii 207, Ateliér Intermediální konfrontace č. 207, UMPRUM, od 17:30-20:30
Happening, prezentace autorky, komentovaná prohlídka a ukončení výstavy v úterý 3. 3. 2020 v učebně č. 411, UMPRUM, od 16:10
Trvání výstavy od 26. 2. do 3. 3. 2020
Na první výstavě Galerie 207 v letním semestru akademického roku 2019/ 2020 se nám představí Kateřina Vincourová. Její práce se pohybuje v médiu instalace a objektové tvorby - vytváří komplexní díla, která mění prostor galerie, vychází z jejích prostorových možností a často se v nich lze pohybovat. Umělkyně kriticky komentuje svět spotřební kultury a konzumu a vyjadřuje se k našemu naprostému zaujetí světem věcí. Její objekty často převrací pozice uvnitř a vně a nastolují otázku, nakolik předměty manipulují svými uživateli. Zároveň je umělkyní, která v devadesátých letech uvedla do českého současného umění výrazná ženská témata a v jejích objektech můžeme sledovat i prvky jakési dívčí romantiky. Je držitelkou Alexander Dorner Prize z Hannoveru z roku 1993 a laureátkou ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1996. Samostatně vystavovala například v American University Museum at the Katzen Arts Center nebo ve varšavském Centre for Contemporary Art. (zdroj: https://www.sjch.cz)
„Jsme tu všichni.“
Tato věta může být tou správnou odpovědí na otázku: „Jsou tu všichni?" Tak se u nás ve školách, továrnách a institucích kontrolovala povinná účast na prvomájových průvodech v dobách komunizmu. My děti jsme si předem v rámci výtvarné výchovy rok co rok museli vyrábět ta stejná mávátka se střapci, květy, holubicemi a státními vlajkami – československou a sovětskou.
„Jsme tu všichni."
Může být konstatováním existence, účasti života na naší planetě. Společného bytí a sounáležitosti všeho živého i neživého. Obracet se tak k otázce symbiózy, nutné k udržení života nás všech.
„Jsme tu všichni."
Mohlo by být také jen svědectvím účasti těch, kteří se ve vymezeném čase jednoho týdne a vymezeném prostoru galerie 207 vyjádří na prázdných transparentech a mávátkách, která jsem připravila. V rovině osobní, globální politické či ekologické, slovem nebo obrazem. Poslední den výstavy završí demonstrace. Obejdeme kruhem náměstí Jana Palacha. Poneseme transparenty, které jsme my sami nevytvořili, možná s nimi ani nesouhlasíme, nebo jim nerozumíme. Společným jmenovatelem tedy nebude jednotný politický či jiný názor, nýbrž samotný akt, který nám umožní demonstrovat jinakost s tolerancí a snahou o vyslyšení.
EN
We Are All Here
Kateřina Vincourová