Tomáš Predka - Dopamin
Vytvořeno: 13. 4. 2018 od Galerie 207

Dopamin
Tomáš Predka

Vernisáž výstavy v úterý  17. 4. 2018 v Galerii 207, Ateliér sochařství č. 004, UMPRUM od 17:30 - 20:30
Prezentace autora, komentovaná prohlídka a dernisáž výstavy v úterý 24. 4. 2018 v učebně č. 411, UMPRUM, od 16:10
Trvání výstavy od 18. 4. do 24. 4. 2018

Akumulace dopaminu v mozku vede k tomu, že vytváří nové dopaminové receptory.
Postupem času se mozku přizpůsobuje a dopamin přestává mít stejný účinek jako původně, což nás vede k hledání toho, co chceme.
Tento účinek se nazývá tolerance.

 

EN

 

Dopamine
Tomáš Predka

Opening: April 17th. from 5:30 - 8:30 pm in the Gallery 207, Sculpture Studio, n.004, AAAD
Artist presentation, commented review and closing: April 24th. from 4:10 pm in classroom, n.411, AAAD 
Exhibition from April 18th. to April 24th. 2018
 
The accumulation of dopamine in the brain makes it continue to create new dopamine receptors.
Over time, the brain adapts and dopamine stops having the same effect as it did originally, which causes us to search for more of what we crave.
This effect is called tolerance.

recenze výstavy od studentky ateliéru Intermediální konfrontace – Lenky Štěpánkové

„Po nějakou dobu byla ergonomika ekonomikou. Poté byli přiváni drazí animátoři, kteří měli navrhnout příjemné zvuky a animace, které by odměňovaly výherce. Avšak některé hráče rozčilovalo, že animace byly příliš pomalé, a proto se od nich upustilo. Hra se zrychlila. Rychlejší hra znamenala vyšší vyplavování dopaminu do mozku. Hráči také rychleji vyčerpávali svůj kredit, což snižovalo jejich loajalitu vůči konkrétním automatům a kasinům, ve kterých se nacházeli. Hraní s žetony umožnilo designerům tento problém vyřešit a vyladit programy tak, že časté drobné výhry (…) stále zaručovaly vzrůstající přísun dopaminu, zatímco hotovost hráčů stabilně proudila do pokladny kasina.“[1] (Citace pochází z knihy o designu hracích automatů v kasinech.)

Tomášovi Predkovi není sociální tématika v jeho díle cizí. Ačkoli se abstraktní malby zdají být zbaveny jakéhokoliv obsahu, původem jejich vzniku je právě osobní zkušenost, nebo i obecnější problematika dnešního neoliberalismu.

V jeho předešlém výstavním projektu v Brněnské Industra Art minulý rok v březnu představil sérii maleb, inspirovaných jeho prací skladníka. „Přetavená rutina“ si kladla za cíl nalézt rovnováhu mezi uměleckou prací a prací běžného člověka/dělníka.

Výstava Tomáše Predky v Galerii 207, která proběhla na konci dubna tohoto roku, se zabývala účinkem dopaminu v našem mozku a vzniku tolerance na tento hormon neřestí, který se vyplavuje v okamžiku, kdy jsme odměněni. Série abstrakcí simulovala tento pocit chemické a vizuální manipulace. Co dominuje dnešnímu světu? Uspokojení v době digitálních technologií neexistuje, touha po stálém ukojení nových potřeb je nekonečná. Jak se orientovat ve „věku nesmírné složitosti“?[2]

Digitální vizuální jazyk používá ve svých obrazech také současník Tomáše Predky, Julius Reichel a komentuje podobnou problematiku vizuálního smogu a absolutního přehlcení obrazy. Prostředky, které ve svém díle Predka používá jsou vizuálně velmi přitažlivé. Dnešní abstrakce nijak diváka neznepokojí, přesto barevné kombinace a technická zručnost Predku odlišuje od jiných abstraktních autorů. Absolvent pražské AVU ateliéru prof. V. Kokolii a vítěz 10. ročníku Ceny kritiky za mladou malbu, Tomáš Predka ve svých obrazech nevyhledává záměrnou „trashovitost“ ani nestojí o posh galerie a místo v prestižních sbírkách. Je takovým tichým, nenuceným proudem abstraktních malířů dnešní generace, který při práci skladníka hledá inspiraci na další obrazy.



[1] Laura Noren, Can Objects Be Evil? A Review of „Addiction by Design“, Social Media Collective, 6. září 2012

[2] Nick Srnicek, Po proudu neoliberalismu: Politická estetika v době krize, Objekt,Václav Janoščík, s. 107, 2015

fotodokumentace výstavy