Veronika Drahotová - Stupně svobody
Vytvořeno: 28. 11. 2017 od Galerie 207

Stupně svobody
Veronika Drahotová

Vernisáž výstavy v úterý  28. 11. 2017 v Galerii 207, Ateliér supermédií č. 302, UMPRUM od 17:30-20:30
Prezentace autorky, komentovaná prohlídka a dernisáž výstavy v pondělí 4. 12. 2017 v učebně č. 115, UMPRUM, od 17:45
Trvání výstavy od 29.11 do 5. 12. 2017

 

Veronika Drahotová je česká umělkyně, která se proslavila prací s různými médii, jako je malba, fotografie, video či instalace.

V roce 1992 se stala jednou z nejmladších studentek přijatých na prestižní Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala pod vedením J. Davida a J. Sopka. V roce 2005 získala roční stipendium na San Francisco Art Institute, v roce 2000 obhájila magisterský titul na AVU.

V rámci výtvarné scény na sebe poprvé upozornila v roce 1998 dílem “Vzdušné zámky”, rozsáhlou instalací sponzorovanou nadací Soros Foundation. Instalace spočívala v nasvícení Pražského hradu, který se na několik dní ponořil do duhové záře, a dodnes se řadí k nejrozsáhlejším veřejným uměleckým počinům v České republice.

Duhová symbolika “Vzdušných zámků” se stala přirozenou součástí stále se rozrůstajícího ikonografického slovníku Veroniky Drahotové. Výrazně obrazný symbolický jazyk prostupuje její dílo napříč médii a vzbuzuje tak dojem vzájemné propojenosti. Vývoj této ikonografie lze vysledovat již v raných portrétech, včetně postmoderního cyklu “Bad Boys” (1997–2004), a výrazně se projevuje v konstruovaných objektech a instalacích, jako je FF (pro S. H.; 2004) a POP (Preliminary Orientation in the Problem; 1999).

Tvorba Veroniky Drahotové byla nedávno zařazena do skupinové výstavy Vienna for Art’s Sake (únor 2015) (http://noever-design.com/vienna-for-arts-sake-archive-austria.html) představující více než stovku autorů, jako je Christo, Frank Gehry či Zaha Hadid, která procestuje Evropu a Spojené státy pod názvem “Luciano Benetton Collection 10 x 12”.

V poslední době se Drahotová soustředí spíše na malbu, konkrétně na velkoformátová plátna plná geometrických objektů, které se vzájemně propojují a sráží do reliéfních trojrozměrných prvků a implicitně vypovídají o pnutí mezi filozofií a psychologií, spiritismem a matematikou. Vytvořila rovněž nový systém malby, který nazývá architektonickým přístupem k obrazu. Spočívá v tom, že dvě plátna tvoří dohromady jediný obraz a jejich přetočením vznikají různé kompozice. Pokud se plátna horizontálně či vertikálně přemístí či vymění, případně se vůči sobě navzájem pootočí o 90 stupňů, vznikne několik různých, předem stanovených kompozic. Plátna z nejnovějšího cyklu „Massive Memory“ (2015) lze tímto způsobem aranžovat do nejrůznějších konfigurací a vytvářet tak interaktivní panely neustále se proměňující krajiny.

V roce 2002 Veronika Drahotová založila pražskou galerii HOME a v roli ředitelky během dvou let připravila více než desítku výstav umělců z celé Evropy. Vlastní tvorbu prezentovala na více než deseti samostatných výstavách v USA, Japonsku a Evropě a účatnila se mnoha skupinových výstav. V současnosti žije v Praze. 

 
 

EN

 

Degrees OF Freedom
Veronika Drahotová

Opening: November 28th. from 5:30 - 8:30 pm in the SuperMedia Studio, n.302, AAAD
Artist presentation, commented review and closing: December 4th. from 5:45 pm in classroom, n.115, AAAD 
Exhibition from November 29th. to December 5th. 2017
 
Veronika Drahotova is a Czech artist and curator best known for mixed-media work incorporating painting, photography, video and installation.
 
In 1992, she was one of the youngest students ever to matriculate at the prestigious Academy of Fine Arts, Prague (AVU), studying under J. David and J. Sopko, receiving a one-year scholarship (1995) at the San Francisco Art Institute, and a Masters of Art degree in 2000.
 
She made her first big splash in the art world in 1998 with “Castle in the Sky,” a large-scale light installation funded by the Soros Foundation. In it, the famous Prague Castle was completely illuminated in a rainbow glow for several nights, and it’s still considered one of the largest public art displays to take place in the Czech Republic.
 
The rainbow symbolism from “Castle in the Sky” was naturally incorporated into Drahotova’s ever-growing iconographic vocabulary. This highly visualized language of symbols appears persistently throughout her work across all mediums, encouraging a sense of interconnectedness within and between each. The evolution of that iconography can clearly be seen in her early portrait work, which includes the postmodern series “Bad Boys” (1997-2004), and plays out prominently in her constructed objects and installations, such as FF (for S. H.; 2004) and POP (Preliminary Orientation in the Problem; 1999).
 
Her work was most recently featured in Vienna for Art’s Sake (Feb. 2015) (http://www.noever-design.com/vienna-for-arts-sake-archive-austria.html), a group show with contributions from more than 100 visual artists, including Christo, Frank Gheary and Zaha Hadid, which will tour Europe and the U.S. as the “Luciano Benetton Collection 10 x 12.”
 
Her most recent series’ have focused more on painting, specifically large-scale canvases filled with geometric objects that merge with and collide into 3-D relief elements, an implicit commentary on the tension between philosophy and psychology, spiritualism and mathematics. Furthermore, Drahotova has created a new system of painting she refers to as ‘architectonic.’ This approach utilizes two or more canvases in a single painting, allowing the pieces to be arranged in several pre-determined ways to reveal different compositions. By orientating or interchanging the canvases both horizontally and vertically, and rotating them 90 degrees in relation to each other, several compositions emerge.
In this way, the canvases of the recent series “Massive Memory” (2015) can be arranged together on the wall in various interchangeable configurations, like interactive panels in a constantly shifting landscape.
 
In 2002 Drahotova founded HOME Gallery in Prague, and as director curated more than a dozen exhibitions over two years featuring artists from all over Europe. She has had more than ten solo shows in the U.S., Japan, and across Europe, and participated in dozens of group shows. She currently resides in Prague. 
 

recenze výstavy od studenta ateliéru Intermediální konfrontace - Václava Světlíka

 

Výstavu Stupně svobody lze na první pohled vnímat jako „polemiku obrazu o obraze“.

„Obraz“ jakožto hmotný artefakt umělecké činnosti je zasazen do galerijního prostoru se subverzivním záměrem. V důsledku toho problematizuje sebe sama a přivádí svého případného diváka k nutnosti zvažovat potenciální východiska „obrazu“ jako tématu napříč mediálními disciplínami. Zde předkládané stupně svobody tak nereflektují nic jiného, než svobodu jistého způsobu postprodukční manipulace s diptychem, kdy jsou jednotlivé části prezentovány vždy v nutné vzájemné relaci, jež nabízí více či méně kompaktní kombinace obrazových prvků. Výsledné dílo tak cíleně popírá definitivnost vlastní formy, čímž citlivým způsobem reaguje na poněkud gagovitou avšak vážně míněnou postmoderní otázku, zda by se daný obraz nestal lepším obrazem ve chvíli, kdyby byl vystaven vzhůru nohama.

Obrazový diptych reflektuje téma krajiny. Balancuje na pomezí figurativního a abstraktního zobrazení a celkově je zde patrná určitá inklinace ke kresebnosti. V těchto ohledech snese paralelu například s novější produkci Lukáše Karbuse (Zlomená strana – Polansky Gallery).

Způsob jakým jsou obrazy instalovány (nedbalé opření o zeď) dále nejen umocňuje jejich nedefinitivnost, ale ve stejnou chvíli společně se způsobem jakým je s nimi manipulováno napomáhají k tomu, aby mohly být vnímány jako předměty v performativní rovině a nadále tím přispívají k celkové subverzivitě díla.

Jistou otázku však vyvolávají zbývající prvky přítomné v instalaci, jejichž role ve vztahu k diptychu není zcela vyjasněná. Jejich přítomnost výše zmíněnou subverzivitu díla nepotvrzuje, spíše vyvrací. Pokud plní nějakou konkrétní úlohu je to glorifikace klíčového prvku výstavy, díky čemuž je lze v krajním případě vnímat až jako galerijní scénografii.