Jakub Tajovský: Black Mirror: Odraz neskutečnosti
Vytvořeno: 10. 8. 2017 od Galerie NIKA

Jakub Tajovský: Black Mirror: Odraz neskutečnosti

 

 

 

 

Galerie Nika představuje výstavu Jakuba Tajovského, absolventa Ateliéru malby III prof. Petra Kvíčaly na brněnské FaVU VUT. Dosavadní tvorbu Jakuba Tajovského lze charakterizovat jako nikdy nekončící experiment na poli malby, jako hlubokou meditaci nad jejími zákonitostmi, vlastnostmi a limity. Malba v podání Jakuba Tajovského vystupuje ze škatulky tradičního plošného média za hranice plátna a mnohdy za hranice naší reality. Autor malbu vnímá jako dynamicky se rozvíjející fenomén, který žije životem úzce spjatým se životem umělce, a také se životem diváka.

Ve svém cyklu Black Mirror, který je zároveň autorovou diplomovou prací, Tajovský vychází ze šamanského vztahu autora uměleckého díla a jeho diváka, a také ze vztahu obrazu samotného k zobrazované zkutečnosti. Dílo je vnímáno jako průnik mezi dvěma světy, mezi analogovou a virtuální realitou.

Umění jako součást našeho každodenního života nachází svou inspiraci a pole svoji působnosti v prostředí, které je vlastní jeho tvůrci, či recipientovi. Naše existence se jistým krokem přesouvá z veřejného prostoru do prostoru virtuálního. Kromě chatovacích místností navštěvujeme online také muzeální instituce a galerie, které exponáty často skenují do tvorby 3D snímků. Ty jsou pak umístěny do online databáze, ze které si uživatel objekt vybere a má možnost detailně prozkoumat každý jeho centimetr z pohodlí svého domova.

Motiv přemístění Jakub Tajovský využil již před časem ve svém díle EXPO_DIST, kdy ve virtuálním prostředí vytvořil ze svých analogových prací prostředí, ve kterém se divák pomocí jednoduchého pohybu intuitivně a svobodně pohyboval. S motivem osvojení si virtuality jako naší další zkutečnosti a s myšlenkou, že virtuální objekt je potencionální možností zkutečnosti pracuje autor v rámci díla Odraz nezkutečnosti, který pro příležitost výstavy pro Galerii Nika vytvořil. Autor pracuje se známým námětem Medusy Rondanini, přesněji s jeho 3D virtuální podobou. Proces recepce uměleckého díla v sobě totiž kromě detailů díla samotného obsahuje také kontext, ve kterém se s dílem setkáváme. V případě zkušenosti s online verzí mramorové gorgony v sobě komplexní zážitek zahrnuje také místa se slabým rozlišením, rastrem, či velikosti zrna. Tento nerozlišený prostor sám autor nazývá novým termínem low-fi romantic zone, který pomocí klasického média zachycuje ve dvou pohledech.

 

kurátorka: Lenore Jurkyová