KATALOGY / SBORNÍKY / SKRIPTA

Jan Brož (ed.), Michal Landa, Michal Novotný
Abeceda pro Futuru
Publikace, jejímž tematickým rámcem je vztah mezi grafickým designem a volným uměním, je extenzí autorovy doktorské práce. Publikace je specifickým manuálem – uzavřením a rekapitulací projektu identity Centra pro současné umění Futura, na němž autor spolupracoval pět let. Knížka též obsahuje rešerše a reflexe tématu identit kulturních institucí, představuje výsledky a především proces tvorby identit, jež jsou spjaty s konkrétními tvůrci, umělci, kurátory nebo spolupracovníky, aluze z historie grafického designu či výtvarného umění a technických postupů, písmových vzorníků, tedy také neautorských vizuálních materiálů. Zvláštní pozornost je věnována adekvátnímu výtvarnému a technickému zpracování. Grafika Jan Brož a Michal Landa (Parallel Practice).
……………………………………………
Jan Brož, absolvent AVU a UMPRUM, je spoluzakladatelem studia Parallel Practice. Za svou tvorbu získal např. v rámci Nejkrásnější knihy za rok 2015 Cenu pro mladé tvůrce do 30 let, či Cenu Českých center na 27. mezinárodním bienále grafického designu Brno (2016). V současné době působí na FAMU. Graficky se podílel na knize Druhá příroda / Second Nature (UMPRUM 2014).
……………………………………………
Michal Landa je grafický designér se specializací na budování korporátní identity. Jeho praxe je založena na koncepčním, typografickém a inženýrském stylu. Je spoluzakladatelem studia Parallel Practice. Roku 2020 se podílel na skupinovém výzkumném projektu Adjacent Possible.
……………………………………………
Michal Novotný je ředitelem Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Praha. V letech 2011–2018 byl ředitelem Centra pro současné umění FUTURA v Praze. Od roku 2016 do roku 2018 působil jako koncepční dramaturg a externí kurátor v Městské galerii Plato v Ostravě. Mezi jeho výrazné nezávislé výstavní projekty patří série skupinových výstav Orient (Kim?/Riga, BOZAR/Brusel, Bunkier Sztuki/Krakov), Orient2 (Kunsthalle/Bratislava), Orient V (GHMP/Praha).

 

Filip Blažek
Typokniha
Průvodce tvorbou tiskovin
Publikace je určena studentům a začínajícím grafickým designérům, které provede základními principy tvorby  tiskovin – brožur, knih, časopisů, katalogů, plakátů ad. Příručka se zaměřuje na efektivní sazbu a zlom, přináší přehled typografických pravidel, nabízí chytré postupy a rady usnadňující práci a věnuje se i korektuře a přípravě tiskových dat. Součástí projektu je web www.typokniha.cz, kde čtenáři najdou jak ukázky doporučeného nastavení aplikací, tak soubory usnadňující vytváření bezchybných podkladů pro tisk. Publikace vychází v grafické úpravě autora, má 260 stran a je tištěná dvěma barvami.
……………………………………………
Filip Blažek je grafický designér a spoluautor knihy Praktická typografie. Byl zakladatelem a členem redakce časopisu Typo, členem a českým delegátem mezinárodní organizace ATypI a zakládajícím členem české Unie grafického designu. Vyučuje na UMPRUM a ARCHIP.

 

Jan Tschichold
Význam tradice pro typografii
Tato drobná knížka je novým vydáním textu přednášky významného typografa Jana Tschicholda, kterou pod názvem „Význam tradice pro typografii“ proslovil na podzim roku 1964 v Památníku národního písemnictví v Praze. Text přednášky má nadčasovou hodnotu a může být cenným orientačním vodítkem pro současné studenty typografie i pro profesionály z tohoto oboru. Vydání publikace je pokračováním projektu digitalizace původního českého typografického písma Oldřicha Menharta. Překlad z němčiny dr. Alfons Hubala. S přihlédnutím k původnímu vydání k tisku připravil a s použitím digitálních verzí písem Figural Romana a Kursiva typograficky upravil Otakar Karlas. Fotografie proti titulnímu listu Peter Fabo. Ve školních dílnách UMPRUM ofsetem vytiskl Jaroslav Janďourek, knihařsky zpracovali Jan Hybner a Vladimíra Šturmová.
…………………………………
Jan Tschichold (1902–1974) byl jedním z nejvýraznějších a nejvlivnějších typografů 20. století. Kaligrafii, písmařství a typografii se intenzivně věnoval už během svých studií. Působil nejprve v Německu, kde se narodil, po vzestupu nacismu uprchl do Švýcarska, ve kterém se usídlil trvale. Tschichold je také autorem řady odborných publikací. Patrně nejznámnější z nich je přelomová kniha Die Neue Typographie (1928), která systematizovala principy modernistické tvorby. Jan Tschichold byl čestným členem londýnského The Double Crown Club. Jeho typografické dílo bylo v roce 1954 oceněno zlatou medailí The American Institute of Graphic Arts (AIGA) v New Yorku.

 

Jan Čumlivski, Juraj Horváth, Michaela Kukovičová (eds.)
Codex Aigas / We Came in Peace for All Mankind
Soubor autorských knih z Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM 2003–2018
Tato česko-anglická publikace mapuje historii vydávání tiskovin, které vznikly na půdě Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM ― autorské knihy, komiksy, ziny, ilustrované texty, experimentální zlomky a noviny, individuální i kolektivní projekty. Jde o podstatné ukázky z nedávných dějin ateliéru, kniha však obsahuje také soupis všech autorských tiskovin v tomto ateliéru vzniklých. Soubor doplňují texty Jana Rouse, Juraje Horvátha a Jana Čumlivského, rozhovory s dílenskými mistry Katedry grafiky, fotografie dílen, přehled absolventů. Grafická úprava Jan Čumlivski a Juraj Horváth. Vychází s podporou Nadačního fondu Miroslava Šaška.
……………………………………………
Jan Čumlivski je grafický designér a typograf. Realizoval autorské knihy Kvartira 77, Palmáre, Union – Ideální Stát, Kolchoz 2047, Střed / The Core a další. Nyní je asistentem Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM.
……………………………………………
Juraj Horváth je vedoucím Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM. Věnuje se kresbě, grafice, grafickému designu, ilustraci a vydávání knih pro děti a mládež v nakladatelství Baobab. Stojí za pouličním projektem Poprosvet. Od roku 2000 je autorem vizuálního stylu MFDF Ji.hlava. Ilustroval a graficky upravil desítky knih. Mnohokrát získal ocenění Nejkrásnější česká kniha. Je zakladatelem knižního festivalu TABOOK.
……………………………………………
Michaela Kukovičová je odbornou asistentkou Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM. Věnuje se knižní a časopisecké ilustraci, animaci i režii videoklipů a krátkých filmů. Vede dětské výtvarné dílny. Spolupracuje s grafickým studiem ReDesign. Za knihu To je Praha obdržela čestné uznání na prestižním festivalu Bologna Children’s Book Fair.

 

[název–báseň je anagramem jmen umělkyň]

Lukáš Kijonka (ed.)
Petr Babák
Pět kilo grafického designu! Komplexní popis profesního života jednoho z nejvýznamnějších současných grafických designérů, profesora pražské UMPRUM Petra Babáka a jeho studia Laboratoř. Na půdorysu 85 projektů, seřazených od nejoblíbenějších po nejméně oblíbené, Babák svým osobitým jazykem představuje vlastní práci, ve které balancuje mezi volným a užitým uměním, zkoumá hranice grafického designu a knižních experimentů. Publikace sleduje procesy vzniků jednotlivých projektů od počátků komunikace se zadavateli přes vývoj designu až po jeho realizaci. Mapuje Babákovu práci od studentských let přes období spolupráce s Tomášem Machkem až po současnou tvorbu studia Laboratoř a představuje Babáka také jako pedagoga a publicistu. Silný společenský a performativní charakter Babákova života zastupují unikátní osobní pojmenování publikace jeho spolupracovníky, zadavateli, rodinou, fanoušky, kritiky, studenty, absolventy a přáteli. Velkorysý objem této autorské knihy, za jejíž konceptem a grafickým designem stojí Lukáš Kijonka, je glosou směřování současného často předimenzovaného knižního designu a navazuje na Babákovo zkoumání knihy jako objektu. Babákovy texty jsou doplněny fotografiemi Filipa Beránka. Hřbety široké 14 centimetrů vlastnoručně ztvárnili nejvýznamnější současní čeští umělci, Babákovi spolupracovníci a přátelé. Budete mít doma originál od Krištofa Kintery, Tomáše Vaňka, CAP crew, Dominika Formana, Petry Dočekalové, Chrudoše Valouška, Jakuba Hojgra nebo Petra Kvíčaly?
……………………………………………
Lukáš Kijonka je grafický designér a pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT, kde vede Ateliér grafického designu 1. Pracuje ve studiích Kolektiv a Laboratoř. Jeho práce jsou uznávány u nás i v zahraničí a pravidelně publikovány ve výběrech nejlepších světových grafických studií. Je držitelem řady ocenění, například European Design Awards (2017) či Nejkrásnější kniha roku (2014).

 

Radim Labuda, David Kořínek (eds.)
Supernova. Katalog Ateliéru supermédií UMPRUM
Katalog Supernova rekapituluje deset let působení Ateliéru supermédií UMPRUM výběrem dokumentace děl absolventů a absolventek, ať už z akademických let, nebo z doby po absolutoriu. Různorodá tvorba ateliéru, jenž se neomezoval žádnými médii, bude doprovázena kolekcí textů kmenových účastníků ateliéru, vyzvaných mladých teoretiků i několika překlady zahraničních esejistických textů, jež nastolují otázky po sociální, politické a ekonomické situovanosti umění v informační a globálně propojené společnosti. Grafika Matúš Buranovský.
……………………………………………
Radim Labuda je v současné době umělcem v post-praxi. Podílí se na vedení komunitního kulturního projektu Punctum. Je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého (2008).
……………………………………………
David Kořínek je spoluzakladatel Ateliéru supermédií. Na UMPRUM vede kurzy Intermédia a kyberkultura a Digitální video. Ve své odborné práci se zaměřuje na současnou vizuální kulturu a teorii nových médií. Je též režisérem a členem umělecké skupiny Rafani. 

 

Jan Solpera
Klasifikace typografických písem latinkových / Classification of Typefaces of Latin Origin
Nové, samostatné vydání legendární práce (jako příloha Revolver Revue č. 77 vyšla v roce 2009) v českém a anglickém jazyce. Klíčový pramen pro všechny zájemce o svět písma. „Tato klasifikace, tedy způsob třídění písma, je odrazem množství písmových tvarů, které nás obklopují. Při respektování všech historických skutečností vychází především z výtvarného charakteru liter. Jakémukoli zájemci o svět písma, tedy nejen grafickým designérům, usnadní orientaci v nepřehledném množství existujících fontů. Jen konstatuje, jaký má určitá abeceda charakter. Nehodnotí je, nenadřazuje jednu nad druhou. Vychází z faktu, že všechna latinková písma, a to nejen ta určená pro použití v tisku, se dají rozdělit do tvarově odlišných skupin. Není rozhodující, jsou-li škaredá nebo krásná, čitelná či nečitelná.“ (Jan Solpera)
Vydává Revolver Revue ve spolupráci s UMPRUM.
……………………………………………
Jan Solpera je významný tvůrce písma, typograf, grafik, pedagog a odborný publicista. Na UMPRUM, kterou v letech 1959–1965 vystudoval (Ateliér Františka Muziky), pak též vyučoval nauku o písmu a stal se vedoucím Ateliéru knižní grafiky a písma. 

 

Patricie Fexová
Oko a tvář / Eye and Face
Katalog shrnuje portrétní tvorbu autorky v rozmezí let 2004–2019. Fexová soustavně ohledává základní malířské téma portrétu, a to formou vlastního výzkumu jeho možností, který zahrnuje také specifické obrazové formáty či „přenos“ malby do jiných médií. Malovaný obraz se v jejím podání stal kostýmem, objektem, performancí, videem, nebo se rozptýlil ve virtuálním prostoru v podobě „výstavy“ na sociální síti, avšak téma obrazu a malířské zobrazivosti pevně spojuje všechny polohy autorčiny tvorby. V první části katalogu je reprodukována série maleb i jednotlivá díla, ve druhé části je pak tvorba představena ve výstavním kontextu a třetí oddíl obsahuje text Ondřeje Chrobáka Tváře, rysy, skafandry a duhovky a rozhovor Jiřího Ptáčka s Patricií Fexovou nazvaný Jako mimozemšťan, který nikdy neviděl člověka. Grafika Lukáš Kijonka a Michal Krůl, Kolektiv.studio. Vydáno ve spolupráci s galerií Nevan Contempo. 
……………………………………………
Patricie Fexová absolvovala AVU v malířské škole Vladimíra Skrepla v roce 2001. Pravidelně vystavuje samostatně i na skupinových výstavách a její díla jsou zahrnuta ve sbírkách současného umění. Během svého doktorského studia na UMPRUM spolu s Evou Skopalovou kurátorsky připravila výstavu Ateliéru malby Materiál 307 a konferenci o současné malbě Souvislá vrstva v DOXu. Je editorkou sborníku příspěvků z konference Souvislá vrstva (UMPRUM 2017). 

 

Jan Kratochvil (ed.)
Adéla Matasová: Interface 2014–2017
Katalog Adéla Matasová: Interface 2014–2017 je cyklem souborných výstav prací studentů Adély Matasové, jedné z klíčových osobností českého výtvarného umění 2. poloviny 20. století. Její osobitá vize formovala řadu výrazných umělců napříč několika generacemi (Jiří Černický, nebo Matasové dlouholetý asistent Pavel Kopřiva). Publikace zahrnuje dokumentaci společně realizovaných výstav prostřednictvím fotografií a je tak jakousi sondou do proměnlivé sítě tohoto bohatého autorského uskupení. Autoři textů: Charlotta Kotíková, emeritní kurátorka Brooklynského muzea v New Yorku; Martina Pachmanová, teoretička a kurátorka současného umění působící na VŠUP v Praze; Jen Kratochvil, nezávislý kurátor. Grafika Tomáš Moravec. Vychází s podporou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Galerie Klatovy / Klenová.
……………………………………………
Jan Kratochvil vystudoval estetiku na Filozofické fakultě MU v Brně, poté teorii umění na UMPRUM. Věnuje se kurátorství a umělecké kritice. Pravidelně spolupracuje s Artalk.cz a A2. V roce 2017 se podílel na projektu Moving Image v Národní galerii Praha, kde se zaměřil na současný film, video a další podoby „pohyblivého obrazu“ v novodobém světovém umění. 

  

Milena Bartlová
Průvodce studiem dějin středověkého výtvarného umění
Publikace je základní učebnicí pro studující dějin umění i dalších kulturně-historických oborů a je jediným učebním textem tohoto druhu v češtině. Obě vydání z let 2003 a 2010 jsou dlouhodobě rozebraná. Nakladatelství UMPRUM učebnici vydává v revidované a aktualizované podobě doplněné o obrazový doprovod, který v původním vydání chyběl. Vychází jako PDF a ePub. Grafika Kateřina Šuterová a Tereza Saitzová.
…………………………………
Milena Bartlová přednáší dějiny umění a muzeologii na UMPRUM a je členkou Katedry teorie a dějin umění. V roce 2013 obdržela Cenu F. X. Šaldy za knihu Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou. Je autorkou výboru komentářů Obrazy a události 2010–2012 (UMPRUM 2012), spoluautorkou a editorkou katalogu Budování státu (UMPRUM 2015) a Co bylo Československo? (UMPRUM 2017). Publikuje v českých i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících; píše kritiku a kulturně-politickou publicistiku pro Art+Antiques, A2, Artalk.cz. 

 

Kateřina Pazourková
Skrytá místa / Hidden Places
Architekturu měst ztělesňují budovy, život městu dávají především lidé v prostoru kolem nich. Kniha Skrytá místa se zabývá prostředím Pražské památkové rezervace, překračuje kulisy ulic a znovuobjevuje vztahy, které z chráněného území nenápadně mizí. Život v rezervaci prochází nepřetržitou proměnou. Chráněné území si zachovává svou vnější podobu, vnitřní město se ale mění. V důsledku toho rezervace mnohdy ztrácí nenahraditelné autentické prostory, které jsou podstatné nejen pro uchování specifické atmosféry, ale také pro zachování městského života. Kniha srovnává soudobé záměry a potenciály revitalizací vybraných lokalit. Způsobem zpracování se nachází na pomezí mezi sborníkem zapomenutých míst, vhodným nejen pro odbornou veřejnost, a jakýmsi průvodcem po pražských zákoutích a skrytých zahradách. Skrytá místa prvotně vznikla jako příloha diplomové práce Život v rezervaci. Grafika Jolana Sýkorová. Vychází v české a anglické jazykové mutaci.
……………………………………………
Kateřina Pazourková je absolventkou Ateliéru architektury IV na UMPRUM. V roce 2014 se účastnila stáže na Gerrit Rietveld Academie, následně pracovní stáže u Monk architecten v Utrechtu. V současné době pracuje v architektonickém studiu Jakub Cigler Architekti. 

  

Petr Krátký (ed.)
Galerie 207
Katalog mapuje jednu dekádu Galerie 207, která vznikla v roce 2008 v Ateliéru intermediální konfrontace jako výstavní a pedagogická platforma na akademické půdě UMPRUM. Zprvu se jednalo o ateliérovou iniciativu, která se zanedlouho etablovala jako jedna ze stěžejních na umělecké scéně a posléze se osamostatnila i v rámci školy. V říjnu 2018 tomu bude deset let od zahájení provozu. Koncepce knihy a její grafické zpracování je odvozeno od konkrétní formy galerijní činnosti a její profesionalizace, reprezentované lineárním řazením výstavních projektů nepřetržitou řadou od nejstaršího po nejmladší. Grafika Anežka Hrubá Ciglerová.
……………………………………………
Petr Krátký vede nezávislou Galerii 207 při UMPRUM. S prací Pentaton se dostal do finále mezinárodní soutěže Szpilman Award, v roce 2014 pak bylo Krátkého portfolio zařazeno galerií Chimera project mezi deset nejzajímavějších profilů na internetové platformě works.io.   

  

Martina Pachmanová (ed.)
Ex-pozice: O vystavování muzejních sbírek umění, designu a architektury
Sborník Ex-pozice je věnovaný aktuálním otázkám spjatým se stálými expozicemi výtvarného umění a vizuální kultury. Je výsledkem týmové práce studenek a studentů Katedry teorie a dějin umění UMPRUM. Muzea umění se v posledních bezmála dvaceti letech stala v oboru dějin umění a vizuální kultury důležitým tématem: muzejní tradice je z různých hledisek podrobována kritickému zkoumání. K akviziční činnosti, vystavování a prezentaci se přistupuje nejen jako k jednomu ze způsobů historizace artefaktů a k formě estetického prožitku, ale rovněž jako ke společenským a ideologickým praktikám a nástrojům moci. Jakkoli rozsáhlá je zahraniční literatura právě na poli muzejnictví a muzeologie, je překvapivé, jak málo pozornosti se v ní věnuje stálým či dlouhodobým expozicím. V českém prostředí se muzeum jako místo interdisciplinárního a kritického zkoumání do centra některých odborníků zásadněji dostává až v posledním desetiletí. Smyslem sborníku, jehož záběrem je nejen prezentace, ale rovněž vnímání sbírkových předmětů v galerijních a muzejních expozicích a jejich propagace v českém prostředí i v zahraničí, je alespoň dílčím způsobem přispět ke zlepšení této situace. Kromě studentských příspěvků jsou ve sborníku rovněž texty vynikajících zahraničních odbornic a odborníků - Márie Oriškové, Khadije von Zinnenburg Carroll, Danielle Rice, Helen Charman a  Karla-Siegberta Rehberga. Grafika Róbert Szabó
……………………………
Martina Pachmanová je historička umění, kurátorka a umělecká kritička. Působí na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM, kde vede mj. kurz Muzeum a kurátor. Specializuje se na moderní a současné umění v kontextu genderu a feminismu, rovněž se věnuje teorii designu. Je autorkou, spoluautorkou či editorkou mnoha publikací, např. Zrození umělkyně z pěny limonády (UMPRUM 2013), Zlínská umprumka (UMPRUM 2013), Z Prahy až do Buenos Aires (UMPRUM 2014), Věci a slova (UMPRUM 2014), Budování státu (UMPRUM 2015).

 

Matěj Pavlík, Lucie Rosenfeldová, Pavel Sterec, Jiří Žák
Ada Kale, alternativní fakta o nejsevernější islámské exklávě v Evropě po roce 1902 / Ada Kaleh, Alternative Facts about the Northernmost Islamic Exclave in Europe after 1902
Ada Kale byl ostrovní exklávou ottomanských Turků na Dunaji na území dnešního Rumunska. V 70. letech byl zatopen při stavbě přehrady Železná vrata. Nicolae Ceaușescu jeho obyvatelům nabídl možnost přestěhovat se na jiný ostrov, na který dokonce nechal přenést dispozice opevnění z původního ostrova. Ti nabídku nepřijali, a „nový Ada Kale“ je tak dodnes prázdnou opuštěnou maketou toho původního. Případ ostrova Ada Kale vyvolává mnoho otázek a je zajímavý jako problém enviromentální, historický, etnický, ale i estetický. Nacházel se v bezprostřední blízkosti slovenských, českých, srbských, německých a samozřejmě rumunských vesnic, a jde tak o pohoruhodný případ kontaktu různých jazykových, národnostních a náboženských skupin obyvatel. Ada Kale nám slouží jako metaforický půdorys knihy, neboť již od antiky bylo doporučováno rétorům představit si nějaké konkrétní místo – budovu, půdorys – a „ukládat“ si do něj témata své řeči, aby si je lépe pamatovali. Kniha představuje témata zpracovaná galerijním týmem, přizvanými odborníky a konkrétními artefakty „uložená“ do dispozice opuštěné makety ostrova. Kniha vychází z programu Galerie 207 na UMPRUM v akademickém roce 2014/2015. Grafika Filip Kraus.
……………………………………………
Galerie 207 vznikla v roce 2008 v Ateliéru intermediální konfrontace UMPRUM jako výstavní a pedagogická platforma na akademické půdě. Jednalo se o ateliérovou iniciativu, která se zanedlouho etablovala jako jedna ze stěžejních na umělecké scéně.  

 

Lada Hubatová-Vacková a Cyril Říha (eds.)
Husákovo 3+1. Bytová kultura 70. let
Jedná se o druhé vydání knihy z roku 2007. Do publikace, která zůstává v obsahově nezměněné podobě, je navíc vložen reprint plakátu původně doprovázejícího úspěšnou stejnojmennou výstavu, zahájenou v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze 2. října 2007. Po více než deseti letech tak může čtenář názorně posoudit, co se v této oblasti a její reflexi změnilo a co přetrvává. A to i na následující anotaci, která původní knižní vydání doprovázela: Předmětem knihy, která může sehrát roli katalogu výstavy i samostatné knižní publikace, je zkoumání sídlištního životního stylu, bytové a spotřební kultury 70. let. Na sídlišti doposud žije více než třetina obyvatel České republiky, proto tento způsob života a jeho estetický kontext nelze ignorovat. Masová výstavba panelových sídlišť a typizovaných rodinných interiérů husákovského 3+1 představuje specifický fenomén, vycházející z konkrétní politické situace a komunistické ideologie normalizačního období Československa. Jedná se bezpochyby o kontroverzní a komplexní téma, kterému v rámci studia dějin architektury, designu a estetiky – kromě apriorního odporu, lhostejnosti a hanlivých přívlastků – nebyl doposud věnován prostor k hlubšímu zkoumání. Součástí historického výzkumu v oblasti umění, designu, masové spotřební i bytové kultury je nejenom oblast vysokých, obecně pozitivně přijímaných stylových epoch, ale také projevů nejednoznačných. Zkoumání běžného, masově rozšířeného stylu vypovídá o historii země často mnohem autentičtěji než vrcholné projevy designu. Sídlištní kultura je významným dobovým jevem; jejím záměrným potlačováním se vystavujeme nebezpečí, že postupně z paměti vytěsníme celé vrstvy historie jen proto, že v následné době nebyly populární. Kniha předkládá jednotlivé „záběry“ různých vrstev života 70. let, v nichž se uplatňuje sídlištní architektura a design. Sestavením těchto „záběrů“ pohybujících se v různých měřítkách (od urbanistického kontextu, přes typologii bytů, standardní vybavení jednotlivých místností po detail) jsme chtěli zachytit úhrnnější obraz bytové kultury „Husákovy éry“. Publikace chce reflektovat především estetiku každodennosti, běžný, lidový styl této doby. Grafika Jan Čumlivski.
……………………………………………
Lada Hubatová-Vacková přednáší dějiny moderního umění a designu na UMPRUM. Centrem její vědecko-výzkumné činnosti je dekorativní umění a design 19. a 20. století. Je autorkou oceňované publikace Tiché revoluce uvnitř ornamentu (UMPRUM 2011), za niž byla nominována na Cenu F. X. Šaldy, spoluautorkou knih Zlínská umprumka (UMPRUM 2013), Věci a slova (UMPRUM 2014), Tam a zpátky (UMPRUM 2015), Modfolk (UMPRUM 2015) nebo monografie OCH! Logika emoce (UMPRUM/MG 2016). Je spolueditorkou 1. českého vydání spisu Gottfrieda Sempera Věda, průmysl a umění (UMPRUM 2016) a dále spoluautorkou výstavního katalogu Knihovna (UMPRUM 2018).
……………………………………………
Cyril Říha zastává na UMPRUM od roku 2015 funkci prorektora pro vědu a výzkum. Také zde na Katedře teorie a dějin umění působí jako odborný asistent pro obor estetika a teorie umění s přesahem do současné architektury. Je editorem knížky, věnované Janu Rousovi, Nefoťte mě před knihovnou (UMPRUM 2009) a spoluautorem publikace Tam a zpátky (UMPRUM 2015) či katalogu Budování státu (UMPRUM 2015).

Aleksandra Vajd, Hynek Alt, Jiří Ptáček (eds.)
Pramen 2008–2016. Katalog Ateliéru fotografie
Primárním cílem knihy je retrospektivní pohled na Ateliér fotografie UMPRUM během let 2008–2016 za působení pedagogické dvojice Vajd–Alt. Jejich konceptuálně založená metodická umělecká praxe, reflektující režimy reprezentace ve fotografii, se projevila v přístupu k vedení ateliéru. Po osmi letech je nepřehlédnutelným epicentrem experimentů na poli české fotografie, proměňujícím krajinu současného umění. Zároveň se zde během tohoto období soustavně usilovalo o nalézání odpovědi na postavení fotografie ve výtvarném umění a kulturní produkci. Retrospektivní práce se v prostředí vizuální kultury neobejde bez archeologie obrazů. Současní i bývalí studenti ateliéru byli vyzvání, aby pro formát knihy připravili vlastní příspěvky – vizuální eseje, které v knize vytvořily rejstřík paralelních historií a řezů osobními i společnými archivy. Editor knihy Jiří Ptáček se po dobu dvou semestrů stal externím „přísedícím“ a procházením dějin fotografického ateliéru a jejich pozůstatků v podobě fotografií i poznatků se snažil rekonstruovat obraz metody, která je v tomto prostředí vyvíjena. Grafika Jan Brož, Michal Landa (Parallel Practice) a Jakub Samek.
……………………………………………
Hynek Alt a Aleksandra Vajd vedli Ateliér fotografie v letech 2008–2016. Jejich společné i samostatné práce byly prezentovány na řadě výstav u nás i v zahraničí (GHMP, Galerie Futura, Ateliér Josefa Sudka, Moderna Galerija, Mestna Galerija Lublaň, Center for Curatorial Studies, Bard College NY, Samuel Dorsky Museum, New Paltz, Czech Center New York či Zak Gallery).
……………………………………………