Z Prahy až do Buenos Aires
Vytvořeno: 5. 11. 2014 od KATALOGY / SBORNÍKY / SKRIPTA

Martina Pachmanová (ed.)
Z Prahy až do Buenos Aires: „Ženské umění“ a mezinárodní reprezentace meziválečného Československa
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku. Političtí představitelé meziválečného Československa si byli dobře vědomi toho, že export umění a kulturních hodnot může posílit status mladé demokracie a přinést ekonomický profit, a „ženské umění“ pro ně bylo v rámci kulturních výměn a zahraniční kulturní politiky zajímavým artiklem. Výstavní katalog se soustředí na zmapování dosud málo studovaného fenoménu „ženského umění“ na české výtvarné scéně dvacátých a třicátých let 20. století, a to především skrze jeho úlohu v dobové státní reprezentaci. Jeho hlavní součástí bude rekonstrukce nejvýznamnějších „vývozních“ expozic, jež se mezi válkami realizovaly pod kuratelou ženských spolků a jež umělkyním z prvorepublikového Československa poprvé ve větším měřítku umožnily vstup na mezinárodní umělecké kolbiště. Katalog akcentuje vynikající práce českých meziválečných umělkyň – ať již více známých představitelek užitého umění nebo malířek a sochařek, jejichž práce bývá neprávem opomíjena. Stranou však nenechává ani představitelky dobového „středního proudu“, který byl součástí exportních „ženských“ výstav mezi válkami. Ten totiž odrážel nejen doznívající diletantismus v práci řady umělkyň podporovaných mladým státem, ale rovněž konformismus a akademickou doktrínu ovládající v této době oficiální propagaci českého umění. Kniha vychází v rámci projektu programu Aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI Ministerstva kultury ČR. Grafický design Barbora Toman Tylová.
……………………………………………
Doc. Mgr. Martina Pachmanová, Ph.D. je historička umění, kurátorka a umělecká kritička. Od roku 1996 působí jako odborná asistentka na Katedře teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde současně mezi lety 2003–2005 vykonávala funkci prorektorky. Ve své vědecké práci se zabývá především otázkami genderu a feminismu v oblasti moderního a současného vizuálního umění a kultury (Design: Aktualita, nebo věčnost?, VŠUP 2005; Mít a být, VŠUP 2008; Behind the Velvet Curtain, VŠUP 2009; Milada Marešová: Domácí biograf, VŠUP 2009; Zrození umělkyně z pěny limonády, VŠUP 2013). Je spoluautorkou publikace Zlínská umprumka (VŠUP 2013) a antologie Věci a slova (VŠUP 2014). Podílela se na výstavě děl české meziválečné umělkyně Vlasty Vostřebalové Fischerové v Moravské galerii v Brně.