ODBORNÁ LITERATURA / MONOGRAFIE

novinka 

Clara

Vytvořeno: 30. 7. 2020
 

Oděv – Móda – Tvorba

Vytvořeno: 3. 2. 2020
 

Španělský a Německý sál na Pražském hradě v 19. století

Vytvořeno: 10. 1. 2020
 

Návrat do budoucnosti

Vytvořeno: 6. 11. 2019
 

Obrazy a předobrazy

Vytvořeno: 17. 10. 2019
 

Jan Šépka: Inspirace

Vytvořeno: 25. 9. 2019
 

Inteligence obrazu a jazyk dějin umění

Vytvořeno: 23. 9. 2019
 

Jaroslav Benda 1882–1970

Vytvořeno: 5. 7. 2019

Milena Bartlová
Dějiny českých dějin umění 1945–1969
Dějiny umění slouží vědě o člověku
Kniha poprvé představuje na základě rozsáhlého archivního studia a diskurzivní analýzy textů dějiny akademického oboru dějiny a teorie umění v nynějším Česku od konce druhé světové války do počátku normalizace. Specifikum oboru rozkročeného mezi vědou a uměním určuje konkrétní chronologické mezníky i výzkumnou metodu, jež si všímá jak diskurzivní roviny, tak i praxe. Dějiny umění jsou sledovány trojím způsobem: jako biografie významných osobností, jako institucionální dějiny vysokoškolských a muzejních oborových pracovišť a jako dějiny idejí či diskurzů. Pozornost se věnuje specifickým tématům, jako jsou genderový systém oboru, vztah k zahraničí a k německým vyhnancům, vztah k aktuálnímu umění atd. Kniha poskytuje plastický obraz jedné humanitní disciplíny v dynamickém historickém období zahrnujícím třetí republiku a vyrovnávání s válečnými lety, nástup diktatury KSČ a roky stalinismu, poststalinské období a dobu pražského jara. Zároveň je obecnějším příspěvkem ke kulturním dějinám této doby. Grafika Jan Čumlivski. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.
……………………………………………
Milena Bartlová přednáší dějiny umění na UMPRUM. Je spoluautorkou a editorkou katalogu Budování státu (UMPRUM 2015) a autorkou knih Co bylo Československo? (UMPRUM 2017), Retrospektiva (UMPRUM 2018) a revidovaného Průvodce studiem dějin středověkého výtvarného umění (UMPRUM 2018). Připravila k vydání výbor textů britského historika umění Michaela Baxandalla pod názvem Inteligence obrazu a jazyk dějin umění (UMPRUM 2019). Publikuje v českých i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících; píše kritiku a kulturně-politickou publicistiku.

 

 

Robin Kinross
Moderní typografie: esej v kritické historii
4. svazek Edice Katedra

Popularizační kniha Moderní typografie: esej v kritické historii (Modern typography: an essay in critical history; vyd. 1992) představuje zásadní a hluboký příspěvek k tématu tisku a typografie a je životním dílem Robina Kinrosse, které se postupem času stalo součástí základní typografické literatury. Kinross v ní přichází s originální myšlenkou, že modernismus v typografii se neobjevil až koncem 20. let minulého století, ale již se sebereflexí tisku a s rozvojem racionalizace tiskařských procesů a nástrojů. Tento pohyb Kinross zaznamenává kolem roku 1700 a odsud pak sleduje vývoj tzv. modernistické typografie. Na rozdíl od většiny historií typografie tak nechápe modernismus jako odchylku od tradiční typografie, ale zároveň zvažuje i jiné než pouze vizuální aspekty, čímž se vyhýbá bibliofilské nostalgii, pro typografickou kulturu tak typickou. Kniha obsahuje řadu barevných ukázek typografických prací. Překlad Jan Čumlivski. Grafika Kateřina Šuterová.
……………………………………………
Robin Kinross (1949) je londýnský nakladatel (Hyphen Press), typograf a editor časopisu Typography Papers. Spolu s Marií Neurath je rovněž autorem knihy Transformátor: principy tvorby Isotypových grafů (české vydání UMPRUM, 2019).

 

Anežka Minaříková
Clara
Clara Istlerová, práce a život
Publikace Clara mapuje život a práci Clary Istlerové (1944), významné české typografky, ilustrátorky a grafické designérky, která ovlivnila řadu svých studentů a kolegů a jejíž práce patří k nejzajímavějším a nejosobitějším projevům české typografické scény. Kniha má formu chronologicky se odvíjejícího rozhovoru – a zároveň fotografického pásma z dobových realizací Istlerové a jejího osobního života – mezi editorkou knihy Anežkou Minaříkovou a Clarou Istlerovou, v němž typografka vzpomíná na svou spletitou cestu životem a typografií. Rozhovor je doplněn autorskými komentáři k vybraným realizacím, biografickým přehledem, studií Jana Rouse a zamyšlením Zuzany Lednické. Grafika Anežka Minaříková.
……………………………………………
Anežka Minaříková je absolventkou Ateliéru grafického designu a nových médií na pražské UMPRUM. V současnosti pokračuje ve studiu na Yale University School of Art. Je autorkou grafické podoby knihy Za Zelenou liškou (UMPRUM 2018).

 

Helena Jarošová
Oděv – Móda – Tvorba
Tato knížka uvádí na pravou míru značně rozšířený názor, jenž ztotož­ňuje oděv s módou a módu s oděvem. V dosavadních knižních titulech dlou­hodobě převažuje přístup orientovaný na popis vizuálních znaků oděvních mód a posloupnost jejich změn. Sle­dovaná problematika se zaměřuje nejen na obecně evropskou – a z ní hlavně francouzskou – oblast, ale i na českou situaci. Cílem je především osvětlit jak sociálně, psychologicky a este­ticky významnou problematiku oděvu a odívání, tak i módu jako na jedné straně relativně autonomní instituci a na druhé straně fenomén rázu soci­álního, ekonomického a uměleckého. Historické přístupy v některých ka­pitolách nabývají na samostatnosti (Česká móda po roce 1918), především však v celku knihy i v jednotlivých ka­pitolách se historie prolíná s otázkami teoretickými. Objevují se sondy do středověké a aristokratické módy ob­dobí před Francouzskou revolucí 1789, následujícího 19. století, v němž zrod modernity přidal módě na významu a vážnosti. Převažuje 20. století, ne­chybí ani výhledy do budoucnosti a kritika módy. Knížka je vhodnou pří­ručkou pro obory odívání a módy, tex­tilu, divadelního a filmového kostýmu, zaujme humanitně zaměřené studenty a vědce, žurnalisty a v neposlední řadě i širokou veřejnost uživatelů oděvu. Grafika Nikola Klímová.
……………………………………………
Helena Jarošová vyučuje na UMPRUM sociologické, psychologické a filozofické teorie fenomé­nu módy a dějiny evropského kos­týmu a módy 17.–20. století. Je autor­kou knížky Filozofie těla (UMPRUM 2013; 2. doplněné a revidované vy­dání 2017). Působí též na Katedře es­tetiky FF UK.

 

Jindřich Vybíral
Španělský a Německý sál na Pražském hradě v 19. století
Španělský a Německý sál (dnešní Rudolfovu galerii) v severním traktu Pražského hradu dal zbudovat císař a král Rudolf II. na přelomu 16. a 17. století. V letech 1866–1868 byly oba sály modernizovány podle návrhů prominentních vídeňských architektů Ferdinanda Kirschnera a Heinricha Ferstela, při čemž velká část štukové dekorace z rudolfinské doby zůstala zachována. Publikace rekonstruuje průběh stavebních prací, zpřesňuje poznatky o autorech projektů a dalších aktérech přestavby a rovněž odpovídá na otázku, do jaké míry je výzdoba sálů plodem 19. století a co je naopak zachováno ze starší výzdoby. Autor analyzuje stylovou fyziognomii obou interiérů, zkoumá jejich funkci jako symbolu dynastické tradice a legitimity, rekonstruuje historický a sociální kontext přestavby. Nahlíží Španělský a Německý sál jako politické a ceremoniální prostory a studuje souvislost interiérové architektury a dvorského ceremoniálu Habsburků. Kniha vychází s fotografiemi Ivana Pinkavy a Vladimíra Uhra. 
……………………………………………
Jindřich Vybíral působí na UMPRUM od roku 1996 – v letech 1997–2003 jako prorektor, od roku 2006 jako vedoucí Katedry teorie a dějin umění a od roku 2019 je zde rektorem. Věnuje se zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem mnoha odborných studií a publikací, např. Reissigova vila v Brně a reforma rodinného domu po roce 1900 (UMPRUM 2011), Friedrich Ohmann (UMPRUM 2013), Leopold Bauer (české vydání, UMPRUM 2015; německé vydání, Birkhäuser/UMPRUM 2018). Je spoluautorem katalogu Budování státu (UMPRUM 2015). 

  

Eva Skopalová, Václav Janoščík (eds.)
Návrat do budoucnosti
Kniha-čítanka představuje českému čtenáři základní současné práce zahraničních autorů, destabilizující konvenční, lineární pojetí času, které má dopad jak na umělecko-historickou metodologii a filozofii, tak na uměleckou tvorbu jako takovou. Texty Reinharta Kosellecka, Georgese Didi-Hubermana, Borise Groyse a dalších jsou uspořádány ve škále počínající pomyslně pólem dějin umění a končící pólem filozofie. Cílem publikace je představit a diskutovat čas v různých rovinách abstrakce. Překladovým textům předchází úvodní esej editorů knihy, v níž shrnují současný vývoj úvah o temporalitě. Závěr je doprovozen seznamem relevantní anglické a české literatury k tématu, která umožní čtenáři se v problematice lépe zorientovat. Ilustrace Gabriela Těthalová. Grafika Štěpán Marko.
……………………………………………
Eva Skopalová je doktorandkou ÚDU FF UK a absolventkou UMPRUM. V současnosti působí na New York University u Alexandera Nagela (Fulbright Scholarship). V roce 2016 připravila pro Galerii UM výstavu Per astra ad monstra. Je editorkou katalogu Dolby 307 (UMPRUM 2017).
……………………………………………
Václav Janoščík je pedagogem, teoretikem i kurátorem, odborným asistentem na AVU a Katedře fotografie FAMU, dále vyučuje externě na UMPRUM. Zaměřuje se na filozofii, teorii médií a umění. Je autorem knihy Nespavost (UMPRUM 2018).

 

Karel Císař (ed.)
Obrazy a předobrazy
Publikace dokumentuje tři mezinárodní přehlídky současného umění, které Karel Císař připravil za posledních zhruba deset let. Výstava Vzpomínky na budoucnost (2009) byla věnována aktuálnosti moderního umění v soudobém umění, Obrazy a předobrazy (2013) vztahovaly díla současných západoevropských umělců k ukázkám středoevropského meziválečného výstavnictví, funkcionalistické sklářské tvorby či surrealistické typografie a výstava Síť, gradient, opilecký krok (2017) představila dva americké umělce vycházející z aplikované matematiky a politické ekonomie. Vzhledem k tomu, že tyto výstavy zároveň naznačovaly obecnější tendence vývoje umění ve sledovaném období, publikace by rovněž měla přispět k poznání dějin současného umění a k problematice metodologie jejich zkoumání. Císařovy texty jsou doprovozeny překladovými statěmi předních teoretiků současného umění (Juliane Rebentischové, André Rottmanna, Lars Bang Larsena a Yve-Alain Boise), které vyšly v době konání výstav, námětově se dotýkají prezentovaných prací a vycházejí z různých metodologických přístupů (kritické teorie, post-strukturalismu, psychoanalýzy ad.). Grafika Petr Bosák a Robert Jansa. Vychází v koedici s Domem umění města Brna.
……………………………………………
Karel Císař je teoretik umění a kurátor. Působí na UMPRUM a zabývá se teorií moderního a současného umění a dějinami fotografie. Knižně publikoval např. Věci, o kterých s nikým nemluvím (2010), Stav věcí (2012) či Abeceda věcí (UMPRUM 2014), za niž byl nominován na Cenu F. X. Šaldy. Je nositelem Ceny Igora Zabela za kulturu a teorii (2014).

 

Jan Šépka
Inspirace
První publikace, která se monograficky zaměřuje na tvorbu architekta Jana Šépky, je vystavěna na detailní prezentaci jeho vybraných projektů a realizací. Název Inspirace je odvozen z autorského procesu geneze konkrétních témat, která byla materializována v konceptu jednotlivých architektonických zadání. Šépka ve vybraných projektech představuje jednotným a uceleným způsobem svůj tvůrčí proces klenoucí se od vlastní umělecké inspirace po naplnění původní vize. Teoretická studie Venduly Hnídkové interpretuje Šépkovu tvorbu ve smyslu architektury jako umělecké disciplíny pevně ukotvené v reálném čase a místě. Grafika Milan Nedvěd.
……………………………………………
Jan Šépka, pedagog a vedoucí Ateliéru architektury I UMPRUM, je významným architektem, který se podílel na řadě projektů oceněných u nás i v zahraničí. K nejznámějším patří úpravy Horního náměstí v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, Arcidiecézního muzea v Olomouci, vila v Berouně, vila Hermína, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, návrh Národní knihovny v Praze, Pokoj v krajině v Modravě, Dům v sadu nebo instalace Vnímání v Českých Budějovicích.
……………………………………………
Vendula Hnídková je historička architektury. Od roku 2005 působí v Ústavu dějin umění AV ČR, v letech 2017–2018 byla odbornou asistentkou na UMPRUM, od roku 2018 provádí v rámci Marie Sklodowska-Curie Fellowship výzkum zahradních měst na University of Birmingham. V letech 2009–2016 byla korespondentkou časopisu A10. New EuropeanArchitecture, od roku 2017 je českou editorkou RIHA Journal. V roce 2012 iniciovala založení WindowGallery UDU, jejíž byla kurátorkou až do roku 2018. Napsala řadu studií a knih, namátkou: Pavel Janák. Obrys doby (UMPRUM/Arbor vitae 2009), Národní styl. Kultura a politika (UMPRUM 2013) nebo Moskva 1937. Architektura a propaganda (2018).

 

Michael Baxandall
Inteligence obrazu a jazyk dějin umění. Výbor z textů
Britský historik umění Michael Baxandall byl jednou z nejvlivnějších osobností světových dějin umění 2. poloviny 20. století. Výbor zahrnuje metodologicky významné a podnětné texty ke starému umění, architektuře i moderní malbě. Pro odbornou veřejnost může být popudem k hlubšímu zájmu o originální publikace autora. Širší kulturní veřejnosti nabízí možnost seznámit se s novějšími přístupy k dějinám umění. Výbor uspořádala a úvodní studii napsala Milena Bartlová. Překlad Martin Pokorný. Grafika Kryštof Doležal (Studio Breisky).
……………………………………………
Michael Baxandall (1933–2008) byl profesorem dějin umění na Kalifornské univerzitě v Berkeley a jedním z nejvýznamnějších odborníků na umění renesance. Jeho publikace o italském malířství 15. století, německém renesančním sochařství a fungování oční sítnice nově definovaly disciplínu dějepisu umění. U nás dosud vyšla jediná jeho kniha Stíny a světlo (2003).

  

Petra Dočekalová a kol.
Jaroslav Benda 1882–1970. Typografická úprava a písmo
Tato publikace představuje Jaroslava Bendu jako typografa. Vzhledem k jeho celoživotnímu zájmu o knihy a písmo je jeho dílo zpracováno z pohledu písmařského. Jedná se o jediný úsek, který Bendu provázel ve všech etapách a odvětvích jeho tvořivé činnosti a dosud nebyl zpracován. Hlavní část knihy tedy tvoří rozbor Bendových děl, na nichž se typografie objevuje. Zbylé široké spektrum Bendovy práce, která tak úzce nesouvisí s typografií, je v knize zařazeno do delší úvodní kapitoly, prezentující příklady za ostatní. Klíčem k sestavení možného přehledu díla pro nás byly Bendovy paměti Léta s Umělci (1969) a O letech práce a přátelství (1962), z nichž jsme se pokusili převést řadu Bendových citací nejpřesněji popisujících okolnosti vzniku i následný osud jeho návrhů a děl. Grafika Radek Sidun. Vychází ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
……………………………………………
Petra Dočekalová je doktorandkou Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM. V doktorandské práci navazuje na svou diplomovou práci o československém písmomalířství a letteringu, za kterou získala řadu zahraničních ocenění. Je autorkou knih Benda a písmo, Skripty do výlohy a spoluautorkou TYPO 9010. Od roku 2013 je stážistkou ve studiích Suitcase a Briefcase Type Foundry, kde pracuje na nových abecedách a technické podpoře fontů.

 

Veronika Rollová
Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968)
2. svazek Edice Dizertace P.S.
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny. Grafika Josefína Karlíková.
……………………………………………
Veronika Rollová je absolventkou doktorského studia Teorie a dějiny moderního a současného umění UMPRUM. Hlavním tématem jejího odborného zájmu je zkoumání vztahů mezi politikou na jedné straně a výtvarným uměním a architekturou na straně druhé v období státně socialistické diktatury.

 

Bruce Sterling
Vytváření věcí
3. svazek Edice Katedra
Kniha Bruce Sterlinga, která vyšla pod názvem Shaping Things v roce 2005 u MIT Press, pojednává o historii a budoucnosti navrhování věcí z hlediska futurologických perspektiv designu. Sterling jako spisovatel science fiction dokáže pracovat s neologismy a v knize vytváří úžasná spojení moderních a starých technologií, nových kategorií objektů v sítích programovatelných systémů. Knížka je koncipována jako řez napříč různými obory designu. Zároveň je i futurologickou explikací a nabízí inspiraci jak studentům UMPRUM, tak veřejnosti, které není cizí pochopit technosociální proměny současnosti a blízké budoucnosti. K vydání připravují Petr Krejzek a Pavla Pauknerová. Překlad Ivan Adamovič. Grafika Kateřina Šuterová.
……………………………………………
Bruce Sterling je považován za spoluzakladatele pesimistického a zahořklého směru sci-fi jménem kyberpunk, ve své tvorbě pak navazuje též na steampunk, podžánr sci-fi fantasy. Je držitelem ocenění Hugo Award, Locus Award či Arthur C. Clarke Award. Působil v Art Center College of Design v Pasadeně v Kalifornii.

 

Pavel Karous (ed.)
Hotel Praha
Architektura Hotelu Praha autorů Jaroslava Paroubka, Radka Černého a Arnošta Navrátila, postaveného v letech 1979–1981, byla naprosto výjimečná. Kopírovala vrstevnice svahu a svým tvarem reagovala na terén. Stavby, které by takto sochařsky ctily prostor, se u nás kromě srovnatelně odvážného televizního vysílače Ještěd téměř nevyskytují. Objekt budovy představoval velkorysý gesamtkunstwerk, celostní umělecké dílo – spojení architektury, interiérového designu a užitého i volného umění v jeden celek. Na výtvarných realizacích a designu se podíleli nejuznávanější čeští výtvarníci 2. poloviny 20. století – Antonín Hepnar, Zbyněk Hřivnáč, Pavel Hlava, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová či Jiří Rathauský. Stavba fungovala v komunistické éře jako luxusní hotel pro oficiální návštěvy vysokých představitelů, po roce 1989 byly prostory hotelu „demokratizovány“ a sloužily široké veřejnosti (restaurace, kavárna, cukrárna, bazén pro výuku plavání dětí). V roce 2001 po netransparentním privatizačním aktu byl Hotel Praha v podstatě přiveden k ekonomickému krachu a v roce 2014 i přes protesty mnoha předních odborníků zbourán. Vychází v koedici s Bigg Boss. Grafika Tereza Hejmová.
……………………………………………
Pavel Karous je vizuální umělec. Vystudoval UMPRUM, později zde působil jako asistent Ateliéru skla. Se svým projektem „Vetřelci a volavky“ dokumentuje a popularizuje výtvarné umění ve veřejném prostoru v reálném socialismu a v reálném kapitalismu a je autorem publikace Vetřelci a volavky (UMPRUM/Arbor vitae, 2013), která získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2013 (kategorie Odborná literatura) a čestné uznání v mezinárodní soutěži Best Book Design From All Over The World. Z Karousových realizací můžeme uvést např. Pomník obětem policejního násilí, Pomník Bruno Zwickera, architektura výstavy Jižní město. Od roku 2016 připravuje a moderuje pořad Predátoři a plameňáci a působí na Scholastice. 

 

Marie Neurath & Robin Kinross
Transformátor: principy tvorby Isotypových grafů
2. svazek Edice Katedra
Dílo Otty Neuratha je naší odborné veřejnosti známo díky jeho práci na systému univerzálního znakového jazyka Isotype, avšak do širšího povědomí se dostává až díky současnému boomu informačních technologií a vizualizačních potřeb. Publikace, která vyšla pod názvem The Transformer v roce 2009 u Hyphen Press a kterou sestavil Robin Kinross ve spolupráci s Marií Neurath, definuje základní principy vizuální transformace dat, o něž Otto Neurath usiloval ve své práci. Kniha je potřebnou pomůckou pro pochopení základních historických vlivů na současnou kulturu infografiky a jejího propojení s digitálními technologiemi. K vydání připravili Petr Krejzek, Pavla Pauknerová a Jaroslav Tvrdoň. Překlad Jan Čumlivski. Grafika Kateřina Šuterová.
……………………………………………
Marie Neurath (1898–1986) byla členkou týmu Wiener Methode der Bildstatistik, později přejmenovaného na Isotype. Po smrti manžela Otty Neuratha pokračovala v propagaci metody Isotype (předchůdce informační grafiky). Snažila se prosadit zdokonalení nauky o vizuální kultuře a namísto klasických školských učebnic se složitými popisky u obrázků navrhovala používat knihy s atraktivnějšími vizuálními prvky, které pomohou zefektivnit výuku.
……………………………………………
Robin Kinross, nakladatel Hyphen Press, autor knih o vizuální komunikaci a typografii (Modern Typography, 1992), editor.

 

Jitka Škopová (ed.)
Aš po Užhorod
Tento projekt je propojením výzkumu osudů podnikatelských rodin, které stály u zrodu založení první republiky, se současnou uměleckou tvorbou v tak významném a dynamickém oboru, jakým je textilní design. Rodinné bohatství, které bylo plodem mnohaletého úsilí a které přinášelo kulturní obohacení a rozkvět v daných průmyslových oblastech, bylo v samotném závěru první republiky postupně znehodnocováno. Profesionálové, kteří do té doby republice umožňovali ekonomický růst a rozvoj, byli radikálně nahrazeni amatéry s minimálními zkušenostmi. Ti vývoj podniků díky nulovým zkušenostem zbrzdili či zcela pozastavili. Některé podniky tak zanedlouho po zestátnění dokonce zcela zanikly. Výstupem je unikátní textilní design, propojující vybrané obory v návaznosti na využití konkrétní produkce dané firmy: Preciosa – skleněná bižuterie a textil, Petrof – hudba a akustická textilní stěna, Ottova mýdlárna – mýdlo a koupelnový set, Semenářství Vaněk – textilní vlákna a biodegradabilní textilie, Lázně Luhačovice – nové pojetí hydrogelu. Kniha je součástí putovní výstavy konané při příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa v roce 1918. Grafika Jakub Novotný. Vychází s podporou MŠMT ČR a MK ČR.
……………………………………………
Jitka Škopová v roce 2001 absolvovala Ateliér textilní tvorby UMPRUM, kde od roku 2009 působí jako vedoucí. Zabývá se navrhováním textilních dezénů, produktovým designem, spolupracuje s výrobci, architekty a módními návrháři. Její tvorba je zastoupena ve sbírkách UPM v Praze a Moravské galerie v Brně. Je editorkou katalogu Textil a experiment (UMPRUM 2016). 

 

Shota Tsikoliya (ed.)
Akademické platformy výpočetního navrhování
Architektonické akademické instituce jsou nejenom místem předávání znalostí potřebných pro profesi a technická know-how, ale i jedinečným prostředím pro výzkum a inovaci. Nové technologie navrhování a výroby proměňují podobu disciplíny a vyžadují větší roli pro experiment, testování, prototypizaci a vývoj. V rámci západoevropských (mimo jiné) vzdělávacích institucí vznikají platformy zaměřené na výzkum možnosti výpočetního navrhování a nových technologií ve spolupráci s příbuznými obory. Pro takové platformy je charakteristická úzká spolupráce s jinými vědeckými disciplínami a technologickým výzkumem. Publikace jednak prezentuje probíhající výzkum na podobných akademických platformách prostřednictvím vědeckých článků a ilustrací modelů a prototypů, jednak ukazuje práce vybraných středoevropských akademických platforem zaměřených na experimentální výzkum v architektuře. Publikace se zaměřuje na fenomén výzkumných pavilonů jako specifických případových studií obecných architektonických problémů. Grafika Jana Honecová-Delafontaine.
……………………………………………
Shota Tsikoliya – architekt, absolvoval v roce 2013 UMPRUM. V rámci doktorského studia zde zpracovává téma výpočetní metody v současné architektonické praxi, je též asistentem Ateliéru architektury III a vyučuje kurz Science Engineering Technology v programu Global Architectural Design v rámci CIEE. Vedl a podílel se na organizaci několika workshopů spojených s inovativními technologiemi. V roce 2014–2015 studoval a pracoval v Institute of Computational Design na univerzitě ve Stuttgartu, kde se podílel na projektu ICD/ITKE Research Pavilion 2014–2015. Pracoval v architektonických kancelářích v Praze a Berlíně a je spoluautorem oceněného návrhu v mezinárodní soutěži na řešení veřejných prostorů Šafaříkova náměstí a Fajnorova nábřeží v Bratislavě. 

 

Sylva Petrová
České sklo
Publikace je 2. revidovaným, doplněným a rozšířeným vydáním z roku 2001, jehož podstatná část byla zničena při povodních a mezi odbornou i laickou veřejnost se dostala pouze sporadicky. Prioritně se publikace věnuje vývoji výtvarných forem části české sklářské produkce, která bývá nazývána autorským sklem (skleněnou plastikou a tvorbou objektů) nebo také individuálním designem. Analyzuje specifickou sklářskou disciplínu, která svým časným zrodem, šíří a uměleckými výsledky předběhla vývoj ve světě o řadu let, a je proto stále vysoce aktuální. Kniha dokumentuje a analyzuje zrod fenoménu českého autorského skla po roce 1945 v kontextu dobových souvislostí, ale také sumarizuje důležité milníky českého skla před 2. světovou válkou, které pozdější vývojovou etapu předznamenaly. Jde o jedinou odbornou publikaci svého druhu, pojatou do značné míry encyklopedicky, vybavenou proto i rozsáhlým dokumentačním materiálem. Kromě vlastních textů obsahuje 360 barevných fotografií nejvýznamnějších dobových děl více než stosedmdesáti českých sklářů, jejich životopisy, portréty a bibliografické údaje. Grafika Rostislav Vaněk. Vychází s podporou MK ČR, firmy Lasvit a Galerie Kuzebauch v české a anglické jazykové mutaci.
……………………………………………
Sylva Petrová je mezinárodně uznávaná kurátorka, vědecká pracovnice, publicistka a vysokoškolská pedagožka, znalkyně soudobého uměleckého skla. Je emeritní profesorkou Univerzity v Sunderlandu ve Velké Británii, kde do roku 2012 zároveň zastávala funkci ředitelky Institutu pro mezinárodní výzkum skla (IIRG). Během své praxe v oboru napsala osm samostatných knih a publikovala více než sto článků v odborných periodikách.

 

Jan Kolský
Za Zelenou liškou / Green Fox Street
Kniha Za Zelenou liškou zkoumá byt a ateliér přední osobnosti Československé nové vlny Ester Krumbachové na základě vzpomínek pamětníků a pozůstalosti, která je předmětem uměleckého a uměleckohistorického výzkumu. Kniha si tento byt bere jako na výchozí pozici, ze které sleduje myšlení a tvorbu režisérky, kostýmní výtvarnice, scenáristky a literární a výtvarné umělkyně Krumbachové, ale také její životní situaci a dobový kontext. Ester Krumbachová v tomto bytě od začátku 60. let do své smrti v roce 1996 nejen žila, ale také byl místem každodenní práce a pracovních i soukromých setkávání se s přáteli a spolupracovníky. Zvláště pak s příchodem normalizace a omezením možností práce ve filmovém průmyslu, kdy Krumbachová byla v tzv. vnitřním exilu. Byt také získal svou důležitost skrze Krumbachové realizace, ve kterých se v menších nebo větších fragmentech, jako v jejím autorském filmu Vražda Ing. Čerta, objevuje. Kniha se snaží budovat obraz Krumbachové života a práce z perspektivy jejího bytu skrze komponovaný rozhovor s jejími přáteli a spolupracovníky a digitální obrazy, kde se 3D rekonstrukce bytu mísí s fotografiemi pořízenými jeho návštěvníky a obyvateli. Úvod Edith Jeřábková. Grafika Anežka Minaříková. Vychází v české a anglické jazykové mutaci.
……………………………………………
Jan Kolský je studentem Ateliéru fotografie UMPRUM a dlouhodobě spolupracuje na uměleckém výzkumu pozůstalosti Ester Krumbachové.

 

Milena Bartlová
Retrospektiva. Vybrané studie k dějinám umění 12.–16. a 20. století
Dvacet pět vybraných studií Mileny Bartlové z let 1999–2018 představuje různé možnosti přístupu k interpretaci uměleckých děl českého středověku, renesance i nedávné doby. Autorka je zkoumá jako historické památky, komunikační média i jako čistě výtvarná umělecká díla, všímá si metod uměleckohistorické práce i způsobů zprostředkování umění. Polovina textů dosud vyšla pouze anglicky, jedenáct z nich v zahraničí, některé další v obtížně dostupných publikacích; jeden text je zde publikován poprvé. Grafika Adam Uchytil.
……………………………………………
Milena Bartlová přednáší dějiny umění a muzeologii na UMPRUM a je členkou Katedry teorie a dějin umění. V roce 2013 obdržela Cenu F. X. Šaldy za knihu Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou. Je autorkou výboru komentářů Obrazy a události 2010–2012 (UMPRUM 2012), spoluautorkou a editorkou katalogu Budování státu (UMPRUM 2015) a Co bylo Československo? (UMPRUM 2017). Publikuje v českých i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících; píše kritiku a kulturně-politickou publicistiku pro Art+Antiques, A2, Artalk.cz.
  

Pavla Rossini, Jiří Pelcl (eds.)
Století dánské a české nábytkové tvorby: konvergence, divergence / A Century of Danish and Czech Furniture Design: Convergence and Divergence
Bilingvní publikace s bohatou fotodokumentací nabízí volnou konfrontaci moderního nábytkového designu v Dánsku a Česku za posledních sto let. Osudy obou zdánlivě nesouměřitelných národních cest a obecných specifik sleduje jak v kontextu světového vývoje, tak i v jejich jedinečnosti, snaží se přiblížit stylová východiska i sociálně-ekonomické souvislosti, nastiňuje osudy výrobců a institucí, jejich výstavní, propagační činnost i distribuční schopnosti jako důležité faktory při uplatňování na domácích a mezinárodních trzích. Na knize, jejíž část je též věnována vývoji odborného školství obou zemí a která je obohacena o medailony dánských a českých návrhářů, spolu s Pavlou Rossini a Jiřím Pelclem spolupracovali renomovaní odborníci z oboru Ivana Čapková, Jens Overbye, Dagmar Koudelková a Anežka Šimková či studentka Katedry teorie a dějin umění UMPRUM Klára Peloušková. Grafika Mikuláš Macháček.
……………………………………………
Jiří Pelcl byl do roku 2016 šéf Ateliéru designu nábytku a interiéru UMPRUM, v letech 2002–2005 rektor a v současné době prorektor pro vnější vztahy a mezinárodní spolupráci, je jedním z nejvýraznějších celosvětově uznávaných designérů, což dokládá množství prestižních ocenění (Národní cena za design, Czech Grand Design, World Best Design, ELLE Deco International Design Award). Je autorem publikace Design / Od myšlenky k realizaci (UMPRUM 2012) a spoluautorem sborníku Diskuse 1989/2014 (UMPRUM 2014). Jeho práce jsou zastoupeny v mnoha českých a světových muzejních a galerijních sbírkách.
……………………………………………
Pavla Rossini je nezávislá kurátorka a kulturní publicistka se specializací na sklářskou tvorbu a historii designu. Je autorkou mnoha výstav, odborných statí, publikací a katalogů, např. Ikony dánského nábytku. Řadu let byla činná v oblasti marketingu a reklamy FMCG. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti na evropských vysokých školách; zabývá se managementem kultury.

 

Věra Vostřelová
Zkamenělá hudba. Tvorba architekta Bernharda Gruebera (1806–1882)
Bavorský architekt Bernhard Grueber byl roku 1844 povolán do Prahy, aby se ujal školy architektury na Akademii výtvarných umění a pozvedl stavební produkci v Čechách na uměleckou úroveň. Získával přední zemské a šlechtické zakázky, ovšem s narůstajícím českým národním uvědoměním postupně ztrácel své výsadní postavení a stával se nevítaným cizincem. Nakonec byl nucen se vrátit do své rodné vlasti. Během bezmála třiceti let svého působení v Čechách realizoval řadu originálních projektů, citlivě obnovil významné středověké památky a zpracoval vůbec první rozsáhlou syntézu dějin středověkého umění této země. Český dějepis umění přijal zavrženého architekta teprve v nedávné době. Publikace tak představuje první ucelené zpracování jeho díla. Seznamuje čtenáře s různými stránkami jeho rozmanité tvorby v širokých dobových souvislostech a sleduje ideová východiska jeho dynamického pojetí architektury, nahlížené metaforicky jako „zkamenělá hudba“. Kniha zaujme nejen historiky umění, ale i ostatní milovníky architektury včetně praktikujících architektů. Je výsledkem dlouholetého studia archivních pramenů v Čechách i Bavorsku. Nedílnou součástí publikace je bohatý obrazový materiál sestávající z historických fotografií staveb a originální projektové dokumentace. Grafika Nikola Klímová.
……………………………………………
Věra Vostřelová, historička umění, postdoktorandka na UMPRUM. Zabývá se architekturou 19. století, zejména tvorbou českých architektů s německými kořeny. Dílu Bernharda Gruebera se věnovala již ve své diplomové práci obhájené roku 2008 na Filozofické fakultě UK. Je spoluautorkou knihy Mnichov – Praha. Výtvarné umění mezi tradicí a modernou a autorkou publikace Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 (UMPRUM 2015).

 

Jindřich Vybíral
Leopold Bauer. Häretiker der modernen Architektur
Leopold Bauer (1872–1938) patřil kolem roku 1900 k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Byl označován za tvůrce prvního moderního domu v habsburské monarchii a za autora první filosoficko-teoretické reflexe moderní architektury v tomto regionu. Později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu. Svého učitele Otto Wagnera podrobil ostré kritice a údajně s podporou konzervativních politických kruhů se stal jeho nástupcem na profesorském stolci. Monografické zpracování jeho architektonického a designérského díla je založeno na studiu Bauerovy obsáhlé písemné pozůstalosti ve vídeňské Albertině a na systematickém terénním výzkumu architektových realizací, zejména v České republice a Rakousku. Bauerova tvorba je podrobena stylové analýze i obsahové interpretaci a představena v širokých souvislostech duchovní kultury doby. Historizování Bauerova díla staví badatele před obtížný metodologický problém: Jak vedle inovativních výkonů ocenit momenty uchovávání a vytváření tradice, jež toto dílo obsahuje? Dějepis architektury ve snaze vrátit do dějin autory tohoto typu používá pojem „moderna jiné tradice“. Výklad Bauerovy tvorby je založen na hypotéze, že nešlo o opuštění modernistických pozic, nýbrž o kritiku modernity. Výsledkem projektu je tak nejen analýza více než tří set Bauerových projektů a realizací, ale také příspěvek k novému definování moderní architektury. Původní česká verze knihy Leopold Bauer. Heretik moderní architektury (UMPRUM 2015) vychází nyní v němčině a v revidovaném a doplněném vydání u renomovaného švýcarského nakladatelství Birkhäuser. Grafika Štěpán Malovec.
……………………………………………
Jindřich Vybíral působí na UMPRUM od roku 1996, kde přednáší dějiny architektury a designu. V letech 1997–2003 byl prorektorem a od roku 2006 je vedoucím katedry dějin umění a estetiky VŠUP. V roce 2019 byl zvolen rektorem UMPRUM. Věnuje se zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem mnoha desítek odborných studií a knižních publikací jako Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy v letech 1890–1938, Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu, Die Geburteiner Großstadt. Architektur im Bild von Mährisch-Ostrau 1890–1938, Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů o devatenáctém století, Junge Meister. Architekten aus der Schule Otto Wagners in Mähren und Schlesien, Reissigova vila v Brně a reforma rodinného domu po roce 1900 (UMPRUM 2011) či vědeckých monografií Friedrich Ohmann (UMPRUM 2013), Leopold Bauer. Heretik moderní architektury (české vydání, UMPRUM 2015). Je spoluautorem katalogu Budování státu (UMPRUM 2015).

 

Johana Lomová, Jindřich Vybíral (edd.)
Umění a revoluce. Pro Milenu Bartlovou
Profesorka Milena Bartlová, významná česká historička umění, oslavila v lednu 2018 šedesáté narozeniny. Katedra teorie a dějin umění UMPRUM, na níž Milena Bartlová od roku 2011 působí, proto k tomuto jubileu a k poctě této význačné pedagožky a vědkyně připravila k vydání sborník. Osloveno bylo na třicet osobností z oboru dějin umění a příbuzných disciplín. Jednotlivé příspěvky spojuje téma „umění a revoluce“, což zahrnuje jak problém kontinuity a diskontinuity v umění, tak dopad politických událostí na dění v uměleckém poli. Grafika Jan Brož a Michal Landa (Parallel Practice).
……………………………………………
Johana Lomová, historička umění, od roku 2013 působí jako asistentka Katedry teorie a dějin umění UMPRUM, kde se věnuje přednáškám ze současného umění a tématu kritiky umění. Pracovala jako redaktorka Deníku referendum a časopisu Art+Antiques, do kterých přispívá dodnes.
……………………………………………
Jindřich Vybíral působí na UMPRUM od roku 1996, kde přednáší dějiny architektury a designu. V letech 1997–2003 byl prorektorem a od roku 2006 je vedoucím Katedry teorie a dějin umění UMPRUM. Věnuje se zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem mnoha desítek odborných studií a knižních publikací (Reissigova vila v Brně a reforma rodinného domu po roce 1900, UMPRUM 2011) či vědeckých monografií (Friedrich Ohmann, UMPRUM 2013; Leopold Bauer, UMPRUM 2015) a spoluautorem katalogu Budování státu, UMPRUM 2015.

 

Hana Buddeus
Zobrazení bez reprodukce? Fotografie a performance v českém umění sedmdesátých let 20. století
1. svazek Edice Dizertace P.S.
Autorka v knize, která je zároveň 1. svazkem nové ediční řady Nakladatelství UMPRUM, zkoumá specifika českého performativního umění 70. let 20. století skrze jeho vztah k fotografii. Fotografické aspekty performance a performativní aspekty fotografie jsou ověřovány na vybraných a v některých případech dnes neznámých dílech Petra Štembery, Karla Milera, Jana Mlčocha nebo Jiřího Kovandy. Publikace představuje možnosti fotografického rámování performativního umění a zabývá se i širším polem podmínek jeho vzniku a distribuce. Zkoumá nejen vnitřní vztahy performance a fotografie, ale fotografickou dokumentaci popisuje také jako nástroj recepce dematerializovaného umění a jako rámec nahrazující neexistující instituce. Grafika Štěpán Marko.
……………………………………………
Hana Buddeus – historička umění a kurátorka. Zabývá se fotografií v kontextu dějin umění a současným uměním. V roce 2015 ukončila doktorské studium na UMPRUM dizertační prací, v níž se věnovala problematice fotografické dokumentace performance. V uplynulých letech se podílela na dramaturgické koncepci Festivalu Fotograf a vedla Galerii AMU. Je členkou redakční rady časopisu Fotograf. V současnosti pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR na grantovém projektu „Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví“. Je spoluautorkou katalogu Budování státu (UMPRUM 2015) a Teseract (AMU 2015).

 

 

 

Milena Bartlová a kol.
Co bylo Československo? Kulturní konstrukce státní a národní identity
Kolektivní monografie navazuje na úspěšný výzkumný a výstavní projekt UMPRUM a Národní galerie Budování státu: reprezentace Československa v umění, architektuře a designu. Autoři a autorky především mladší generace z několika humanitních oborů společně zkoumají proces utváření československé národní a státní identity prostřednictvím kulturních kódů, jakými jsou lidovost, modernita, konzervativismus či národní čistota. K zajímavým tématům patří například návrhy na architektonické řešení pracovních táborů, nebo role zednářů a hnutí za pohřeb žehem v konstrukci československé identity. Závěrečné shrnutí napsal Petr Pithart. Grafika Jan Čumlivski.
……………………………………………
Milena Bartlová přednáší dějiny umění a muzeologii na UMPRUM a je členkou Katedry teorie a dějin umění. V roce 2013 obdržela Cenu F. X. Šaldy za knihu Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou (Argo 2012). Je autorkou výboru komentářů k dění ve zdejší vizuální kultuře Obrazy a události 2010–2012 (UMPRUM 2012) a spoluautorkou a editorkou katalogu Budování státu (UMPRUM 2015). Naposledy vydala knihu o umění doby husitské Pravda zvítězila: výtvarné umění a husitství 1380–1490 (Academia 2015) a německý překlad starší knihy o národních identitách v dějinách středověkého umění Unsere nationale Kunst (Thorbecke 2016). Pravidelně publikuje v českých i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících; píše rovněž kritiku a kulturně-politickou publicistiku pro Art+Antiques, A2, Artalk.cz a A2larm.cz.

 

 

Richard Jaroš, Pavla Pauknerová (eds.)
Nejen kruhy. Vizuální přístupy v zobrazování dat a informací
Rychlé šíření digitálních komunikačních technologií vytváří bezprecedentní podmínky nejen pro hromadění a sdílení informací, ale také pro jejich vzájemné prolínání. V době, kdy jsou informace dostupnější než kdykoli dříve, mohou diagramy, mapy a další metody vizualizace nabídnout způsob, jak tyto informace třídit a nalézat v nich smysl, učinit je snáze uchopitelnými a v kýženém případě též užitečnými. Kniha Nejen kruhy kriticky reflektuje aktuální praxi používání informací a dat s důrazem na problematiku vizuálních a grafických výstupů. Obsah publikace je rozdělen na teoretickou a obrazovou část, nechybí ani rozhovory s vybranými odborníky, například se statistikem Tomášem Chrámeckým, datovým žurnalistou Janem Cibulkou, teoretikem Tomášem Markem, grafickými designéry Tomášem Procházkou, Lukášem Fišárkem atd. Grafické řešení Richard Jaroš.
……………………………………………
Richard Jaroš je absolventem Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM, v současné době pracuje jako grafický designér studia Side 2.
……………………………………………
Pavla Pauknerová je doktorandkou UMPRUM, kde přednáší o dějinách grafického designu a experimentálních polohách současné designérské praxe. Podílí se na výstavních i knižních projektech, publikuje v časopisech Art+Antiques, Fotograf, Živel aj.

 

 

Lada Hubatová-Vacková, Tomáš Zapletal (eds.)
Gottfried Semper: Věda, průmysl a umění
Komentovaný překlad německého spisu Gottfrieda Sempera Wissenschaft, Industrie und Kunst z roku 1852 k českému vydání připravili a obrazovou přílohou doprovodili Lada Hubatová-Vacková a Tomáš Zapletal. Text Věda, průmysl a umění vznikl v přímé návaznosti na londýnskou Světovou výstavu a je referenčním spisem jak pro všechna další vlivná díla architekta a teoretika historismu Gottfrieda Sempera (1803–1879), tak i pro kontext rodícího se uměleckého průmyslu. Umělecký průmysl, který Semper ve své době na příkladu Světové výstavy komentoval, zaznamenal následně po vzoru Anglie obrovský rozvoj i v kontinentální Evropě. Postupně vznikla hustě rozvrstvená institucionální síť uměleckoprůmyslových škol a muzeí. Překlad Semperova spisu je tak podstatný pro pochopení geneze konceptu „Kunstindustrie“ a moderního uměleckoprůmyslového diskurzu. Dvojjazyčná česko-německá edice Semperova někdejšího „programatického“ textu je doplněna o odborné doslovy Jindřicha Vybírala a editorů. Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM), jejíž identita a koncepce jsou postaveny na semperovském historickém pojmu, se z uvedených důvodů chopila prvního převedení tohoto textu do českého jazyka. Překlad Tomáš Zapletal. Grafika Štěpán Marko.
……………………………………………
Gottfried Semper (1803–1879) byl významný neorenesanční architekt, teoretik architektury a uměleckého průmyslu. Semper je znám i jako autor vídeňského divadla Hoftheater či Semperoper.

 


Nikola Klímová (ed.)
SNKLHU / Odeon 1953–1994. České knižní obálky v edičních řadách

Série edic pro významné české nakladatelství Odeon měli vždy v rukou přední čeští typografové a úpravci. Knihy nesly nezapomenutelnou grafickou podobu, která je dodnes velmi silným inspiračním zdrojem a kterou všichni tehdejší čtenáři velmi dobře znají. Kniha, kterou předkládáme, nabízí kurátorský výběr těchto edic z období 1953–1994 a zahrnuje například takové skvosty, které navrhli Adolf Born, Josef Istler či Jan Kotík. Publikace vychází v česko-anglické podobě. Zabývá se historií Odeonu, významem této nakladatelské značky a samozřejmě obsahuje výběr knižních obálek a přebalů. Editorka knihy je též autorkou grafické podoby publikace.
……………………………………………
Nikola Klímová je absolventkou Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM. Pracuje jako grafický designér pro mnohá nakladatelství a získává za svou tvorbu ocenění, např. 1. místo v mezinárodní soutěži Art Books Wanted. Zároveň se spolu s ilustrátorem Jindřichem Janíčkem věnuje produkování knih vlastního nakladatelství Take Take Take.

 

Andrea Vacovská
Typografie filmových titulků. Úvodní titulky v československém hraném filmu 1945–1993
Jak vypadala typografie filmových titulků československé produkce? Kdo byli autoři takové typografie? Jak taková typografie vznikala? Publikace Typografie filmových titulků je zaměřena na produkci a výtvarnou úroveň titulků v československém hraném filmu v období znárodnění kinematografie od čtyřicátých do raných devadesátých let. Přináší nejen rozsáhlou sbírku ukázek samotné typografie, ale také rozhovory a texty zabývající se předdigitálními technologiemi výroby titulků, souvislostmi, významem a historií tohoto média.
……………………………………………
Andrea Vacovská, absolventka magisterského studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (Ateliér tvorby písma a typografie), sbírá zkušenosti v renomovaných grafických studiích, jako jsou Studio Najbrt či Voala. V letech 2013–2015 pracovala jako hlavní grafička na vizuálním stylu mezinárodního filmového festivalu Ostrava Kamera Oko.
 

Matyáš Machat
Spěte sladce! Průvodce po hrobech českých typografů / Rest in peace. The tombstones of Czech typographers
Publikace mapuje místa hrobů či případně rozptylu šestatřiceti významných osobností českého písmařství a typografie. Jednotlivé osobnosti jsou věnované dvě dvoustrany s fotografií náhrobku či místa rozptylu, stručný medailon, který je zaměřený zejména na typografickou tvorbu, a reprodukci frotáže typografie náhrobku. Publikace je dělená podle jednotlivých hřbitovů a míst, kde jsou osobnosti pohřbeny nebo rozptýleny, každá taková část je uvedena dvoustránkovou fotografií konkrétního hřbitova. Přílohou je vložená mapa prozrazující přesnou polohu míst hrobů a rozptylu. Kniha vychází v česko-anglické jazykové mutaci.
……………………………………………
Matyáš Machat je studentem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Ateliéru tvorby písma a typografie. Kniha Spěte sladce je výstupem klauzurní práce zimního semestru akademického roku 2014/2015 a vznikla pod vedením pedagogů tohoto ateliéru - Radka Siduna, Tomáše Brousila a Karla Halouna.