Leopold Bauer / Häretiker der modernen Architektur
Vytvořeno: 27. 3. 2018 od ODBORNÁ LITERATURA / MONOGRAFIE

Jindřich Vybíral
Leopold Bauer. Häretiker der modernen Architektur
Leopold Bauer (1872–1938) patřil kolem roku 1900 k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Byl označován za tvůrce prvního moderního domu v habsburské monarchii a za autora první filosoficko-teoretické reflexe moderní architektury v tomto regionu. Později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu. Svého učitele Otto Wagnera podrobil ostré kritice a údajně s podporou konzervativních politických kruhů se stal jeho nástupcem na profesorském stolci. Monografické zpracování jeho architektonického a designérského díla je založeno na studiu Bauerovy obsáhlé písemné pozůstalosti ve vídeňské Albertině a na systematickém terénním výzkumu architektových realizací, zejména v České republice a Rakousku. Bauerova tvorba je podrobena stylové analýze i obsahové interpretaci a představena v širokých souvislostech duchovní kultury doby. Historizování Bauerova díla staví badatele před obtížný metodologický problém: Jak vedle inovativních výkonů ocenit momenty uchovávání a vytváření tradice, jež toto dílo obsahuje? Dějepis architektury ve snaze vrátit do dějin autory tohoto typu používá pojem „moderna jiné tradice“. Výklad Bauerovy tvorby je založen na hypotéze, že nešlo o opuštění modernistických pozic, nýbrž o kritiku modernity. Výsledkem projektu je tak nejen analýza více než tří set Bauerových projektů a realizací, ale také příspěvek k novému definování moderní architektury. Původní česká verze knihy Leopold Bauer. Heretik moderní architektury (UMPRUM 2015) vychází nyní v němčině a v revidovaném a doplněném vydání u renomovaného švýcarského nakladatelství Birkhäuser. Grafika Štěpán Malovec.
……………………………………………
Prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc. vystudoval bohemistku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působil na tehdejší Pedagogické fakultě v Ostravě (1986–1989), v Národní galerii v Praze (1989–1997, naposledy jako vedoucí sbírky architektury). Od roku 1996 působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde přednáší dějiny architektury a designu. V letech 1997–2003 byl prorektorem a od roku 2006 je vedoucím katedry dějin umění a estetiky VŠUP. Věnuje se zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem mnoha desítek odborných studií a knižních publikací jako Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy v letech 1890–1938, Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu, Die Geburteiner Großstadt. Architektur im Bild von Mährisch-Ostrau 1890–1938, Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů o devatenáctém století, Junge Meister. Architekten aus der Schule Otto Wagners in Mähren und Schlesien, Reissigova vila v Brně a reforma rodinného domu po roce 1900 (UMPRUM 2011) či vědeckých monografií Friedrich Ohmann (UMPRUM 2013), Leopold Bauer. Heretik moderní architektury (české vydání, UMPRUM 2015). Je spoluautorem katalogu Budování státu (UMPRUM 2015).