Nejnovější publikace Nakladatelství UMPRUM, Manuál monumentu, čtivě a z různých pohledů ukazuje, že se jedná o stále živé téma, které se týká mnoha oblastí života kolem nás – podoby veřejného prostoru, reflexe naší minulosti, kultury vzpomínání i kultivace obecného přístupu k současnému umění.
Jak se stále znovu ukazuje – jmenujme například reakce na realizace pomníku Jana Palacha, na Alšově náměstí v Praze, sochy Odvahy / památníku Jošta Lucemburského od Jaroslava Róny či pomníku Milady Horákové – jsou pomníky tématem v centru zájmu. Diskuse se však velmi často stočí k několika omílaným výrokům, které nahrazují otevřenou diskusi s plnohodnotnými argumenty. Umělci mají zkušenost, že jsou soutěže často zneváženy neregulérním postupem, bezdůvodným zrušením či ignorací výsledků. Právě to vedlo editorku Anežku Bartlovou k iniciování vzniku Manuálu monumentu.
I když název knihy odkazuje k charakteru „návodu“, samotná publikace podtrhuje moment diskuse, respektive soutěže, a z formátu přebírá spíše snahu pomoci při rozhodování. „Jak známo, komu není rady, tomu není pomoci, Manuál monumentu by měl být při ruce ideálně ve chvíli, kdy je vůle k diskusi a možnost změny názoru. Myslíme si totiž, že pouze řádně vedenými diskusemi se v demokratické společnosti můžeme dostat dále, než kde jsme začínali. Správně a transparentně vypsaná soutěž, jejíž výsledky jsou respektovány, je formou takové přínosné diskuse“, říká ke koncepci editorka knihy Anežka Bartlová.
Osnovu dali dohromady spolu se sochařem Matoušem Lipusem a zvolili multidisciplinární přístup. Přizvali kolegy, kteří se zabývají širším kulturně-historickým základem paměti (Milena Bartlová), památkářským hlediskem (Ladislav Zikmund-Lender), oslovili autory se zkušeností s politickou stránkou zřizování pomníků či památníků (Matěj Stropnický, Hynek Látal) a samozřejmě přizvali i ty, kteří se zabývají konkrétními případy v rámci urbanisticko-architektonického plánování veřejného prostoru a mají zkušenosti s vypisováním soutěží (Pavla Melková a Jakub Hendrych (IPR), Osamu Okamura). Důležité pro celkový záměr bylo také oslovit umělce, kteří se soutěží na monumenty sami účastnili. Zařazeny byly rozhovory se zástupci iniciativy Verejný podstavec, dále s Petrem Jandou, Martinem Zetem, Kurtem Gebauerem, Jiřím Středou, Krištofem Kinterou a Jaroslavem Rónou, které vedl Matouš Lipus. „Nejde tu o to, že by Manuál monumentu měl obhajovat jejich tvorbu, zdálo se nám důležité vnést do oněch budoucích diskusí argumenty vycházející z praxe“, komentuje rozhovory Bartlová.
Jak je patrné, Manuál monumentu nechce být za každou cenu proti většinovému názoru nebo vždycky prosazovat jediný správný postup. Kniha má podle autorů být při ruce pro diskuse a přípravu soutěží. „Naším cílem bylo uspořádat a sepsat argumenty do diskusí, které mají každou pomníkovou realizaci předcházet,“ dodává Bartlová. Vstřícnému charakteru výsledné knížky velmi pomohla i krásná grafická úprava, jejímž autorem je Štěpán Marko.