PŘIPRAVUJEME 2017

PŘIPRAVUJEME 2017  

Imro Vaško
Nové milénium. Patnáct roků parametrických válek benátského Bienále architektury
Nové milénium je autorskou studií pohybu architektonického myšlení po skončení postmodernismu a 20. století a nástupu nových architektonických paradigmat v novém miléniu. Pokud je 20. století charakterizováno jako století moderny a završení hierarchie stylů, začátek nového tisíciletí, globalizace a hlavně útok na Dvojčata (2001) rozvrátil jistotu nedávného konce bipolárního světa z minulého století a nastartoval nové paralelně se větvící hrozby a konflikty, které dnes radikálně mění nejen naši existenci, ale také architekturu. Publikace je pátráním po ztracených iluzích nových architektonických impulzů přes prizmata kultovních benátských architektonických výstav.
……………………………………………
Prof. ak. arch. Imrich Vaško stojí od roku 2011 v čele Ateliéru architektury III UMPRUM. Věnuje se konceptuální a vizionářské architektuře, urbanismu, instalacím a zaobírá se tendencemi středoevropské architektury a paralelního modernismu. Pro sedmý ročník Benátského bienále spoluvytvořil českou a slovenskou expozici. Je spoluzakladatelem Bienále experimentální architektury v Praze. Jeho kniha esejů, které původně psal pro slovenský časopis ARCH, vyšla pod názvem Architektúra pohyblivého obrazu (UMPRUM 2014).

 

Petra Dočekalová, Lucie Urbánková
Jaroslav Benda
Monografická publikace o Jaroslavu Bendovi (1882–1970) poprvé představí doposud nezmapovanou šíři Bendových prací, od typografických úprav knižních obálek a vazeb, návrhů abeced, esejí o typografii, animovaného filmu po Bendovo pedagogické působení i osobní život. Jaroslav Benda působil na UMPRUM jako pedagog, vedl ateliér zaměřený na písmovou a propagační činnost a dvakrát byl rektorem školy. Přestože se Benda zabýval různými aspekty grafického designu a užité grafiky, zaměřuje se kniha ve velké míře na Bendovy typografické práce. 
……………………………………………
MgA. Petra Dočekalová je absolventka Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM. Je autorkou publikací Jaroslav Benda a písmo Skripty do výlohy, spoluautorkou knihy TYPO9010, za niž získala ocenění Czech Grand Design 2015. Je stážistkou ve studiu Briefcase Type Foundry. 
……………………………………………
Mgr. Lucie Urbánková (1989) je studentka Masarykovy univerzity v Brně. Ve své doktorandské práci se zabývá českými nakladatelskými vazbami z přelomu 19. a 20. století. Žije a pracuje v Brně. 

 

Pavla Rossini, Dagmar Koudelková, Jens Overbye, Jiří Pelcl
Století dánského a českého designu nábytku / 100 Years of Danish & Czech Furniture Design
Bilingvní publikace s bohatou fotodokumentací nabízí volnou konfrontaci moderního nábytkového designu v Dánsku a Česku za posledních 100 let. Osudy obou zdánlivě nesouměřitelných národních cest a obecných specifik sleduje jak v kontextu světového vývoje, tak i v jejich jedinečnosti, snaží se přiblížit stylová východiska i sociálně-ekonomické souvislosti, nastiňuje osudy výrobců a institucí, jejich výstavní, propagační činnost i distribuční schopnosti jako důležité faktory při uplatňování na domácích a mezinárodních trzích. Pozornost je též věnována vývoji odborného školství obou zemí. Kniha je obohacena o medailony dánských a českých návrhářů.
……………………………………………
PhDr. Dagmar Koudelková působila jako kurátorka sbírky nábytku a prací ze dřeva v Moravské galerii v Brně, poté jako kurátorka výstav Design centra České republiky. V současné době přednáší dějiny designu, uměleckého řemesla a životního stylu na Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně a je garantem oboru Sdružená uměnovědná studia. Věnuje se problematice ohýbaného nábytku, meziválečné bytové kultury a současného designu.
……………………………………………
Jens Overbye, arch. mDD, řadu let pedagogicky působí na Škole architektury, designu a konzervátorství Akademie umění v Kodani. Zde se rovněž věnuje badatelské činnosti se zaměřením na historii skandinávské nábytkové tvorby, typologii sedacího nábytku a na nové světelné zdroje.
……………………………………………
Prof. ak. arch. Jiří Pelcl, dr.h.c., vede Ateliér designu nábytku a interiéru UMPRUM. V letech 2002–2005 byl rektorem UMPRUM, v současné době je jejím prorektorem pro vnější vztahy a mezinárodní spolupráci. Zabývá se průmyslovým designem, navrhuje nábytek, sklo a porcelán. V roce 2006 získal Národní cenu za design a cenu Form na mezinárodním veletrhu Tendence, v roce 2007 Czech Grand Design pro nejlepšího produktového designéra a další prestižní ocenění, např. World Best Design / Legacy for the Future Design Awards v Soulu (2007) či ELLE Deco International Design Award / EDIDA (2011). Je autorem publikace Design/Od myšlenky k realizaci (UMPRUM 2012) a spoluautorem ineditního sborníku Diskuse 1989/2014 (UMPRUM 2014).
……………………………………………
Pavla Rossini, PhD. je nezávislá kurátorka a publicistka se specializací na sklářskou tvorbu a historii designu. Je autorkou řady výstav, knih a katalogů, např. Ikony dánského nábytku. Rovněž se věnuje přednáškové činnosti a zabývá se managementem kultury. Žije a pracuje v Kodani. 

 

Hana Buddeus
Zobrazení bez reprodukce? Fotografie a performance v českém umění sedmdesátých let 20. století
Autorka v knize zkoumá specifika českého performativního umění 70. let 20. století skrze jeho vztah k fotografii. Fotografické aspekty performance a performativní aspekty fotografie jsou ověřovány na vybraných a v některých případech dnes neznámých dílech Petra Štembery, Karla Milera, Jana Mlčocha nebo Jiřího Kovandy. Publikace představuje možnosti fotografického rámování performativního umění a zabývá se i širším polem podmínek jeho vzniku a distribuce. Zkoumá nejen vnitřní vztahy performance a fotografie, ale fotografickou dokumentaci popisuje také jako nástroj recepce dematerializovaného umění a jako rámec nahrazující neexistující instituce.
……………………………………………
Hana Buddeus, Ph.D. – historička umění a kurátorka. Zabývá se fotografií v kontextu dějin umění a současným uměním. V roce 2015 ukončila doktorské studium na UMPRUM dizertační prací, v níž se věnovala problematice fotografické dokumentace performance. V uplynulých letech se podílela na dramaturgické koncepci Festivalu Fotograf a vedla Galerii AMU. Je členkou redakční rady časopisu Fotograf. V současnosti pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR na grantovém projektu „Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví“. Je spoluautorkou katalogu Budování státu (UMPRUM 2015) a Teseract (AMU 2015).

 

Jan Wollner
Co by sis přál. Utopie v architektuře střední a východní Evropy
Publikace se věnuje radikálním představám o bydlení budoucnosti, které od konce 50. let 20. století vznikaly v prostředí střední a východní Evropy. Sleduje jednotlivé příklady, jejichž autory nebyli jen architekti, ale i představitelé jiných profesí nebo celé mezioborové týmy, a zasazuje je do širších souvislostí poválečné filozofie, futurologie (vědy o budoucnosti) a populární kultury. Snaží se ukázat, jak podobné představy v prospektivně zaměřeném období 60. a 70. let prostoupily dobovou imaginací a získaly zásadní význam, ačkoli žádné z těchto vizí nebyly realizovány.
……………………………………………
Mgr. Jan Wollner, Ph.D., historik umění, absolvoval v roce 2015 na UMPRUM (Katedře teorie a dějin umění) doktorské studium dizertační prací Experimentální architektura 60. a 70. let ve střední a východní Evropě. Je spoluautorem publikace Svést Labe do Berounky (UMPRUM 2011) či katalogu Budování státu (UMPRUM 2015), pravidelně přispívá do periodika Art+Antiques či A2.

 

Pavel Karous (ed.)
Hotel Praha
Architektura Hotelu Praha autorů Jaroslava Paroubka, Radka Černého a Arnošta Navrátila, postaveného v letech 1979–1981, byla naprosto výjimečná. Kopírovala vrstevnice svahu a svým tvarem reagovala na terén. Stavby, které by takto sochařsky ctily prostor, se u nás kromě srovnatelně odvážného televizního vysílače Ještěd téměř nevyskytují. Objekt budovy představoval velkorysý gesamtkunstwerk, celostní umělecké dílo – spojení architektury, interiérového designu a užitého i volného umění v jeden celek. Na výtvarných realizacích a designu se podíleli nejuznávanější čeští výtvarníci 2. poloviny 20. století – Antonín Hepnar, Zbyněk Hřivnáč, Pavel Hlava, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová či Jiří Rathauský. Stavba sloužila v komunistické éře jako luxusní hotel pro oficiální návštěvy vysokých představitelů, po roce 1989 byly prostory hotelu „demokratizovány“ a sloužily široké veřejnosti (restaurace, kavárna, cukrárna, bazén pro vyúku plavání dětí). V roce 2001 po netransparentním privatizačním aktu byl Hotel Praha v podstatě přiveden k ekonomickému krachu a v roce 2014 i přes protesty mnoha předních odborníků zbourán. Vychází v koedici s Bigg Boss.
……………………………………………
MgA. Pavel Karous, Ph.D je vizuální umělec, který vytváří objekty, věnuje se site specific instalacím, intervencím do veřejného prostoru, architektuře výstav, scénografii a designu. Vystudoval UMPRUM (Ateliér prostorové tvorby) a poté zde působil jako asistent v Ateliéru skla. Ve své tvorbě se zabývá především vztahem mezi geometrií a lidskou společností. Se svým dlouhodobým projektem „Vetřelci a volavky“ dokumentuje a popularizuje výtvarné umění ve veřejném prostoru v reálném socialismu a v reálném kapitalismu a je autorem publikace Vetřelci a volavky (UMPRUM/Arbor vitae, 2013), která získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2013 (kategorie Odborná literatura) a čestné uznání v mezinárodní soutěži Best Book Design From All Over The World. Z realizací P. Karouse můžeme uvést např. Pomník obětem policejního násilí (na podporu sociálního centra Klinika), Pomník Bruno Zwickera, architektura výstavy Jižní město. Od roku 2016 připravuje a moderuje pořad Predátoři a plameňáci a působí jako vedoucí Ateliéru sochy na Scholastice. 
 

Věra Vostřelová
Zkamenělá hudba. Tvorba architekta Bernharda Gruebera (1806–1882)
Bavorský architekt Bernhard Grueber byl roku 1844 povolán do Prahy, aby se ujal školy architektury na Akademii výtvarných umění a pozvedl stavební produkci v Čechách na uměleckou úroveň. Získával přední zemské a šlechtické zakázky, ovšem s narůstajícím českým národním uvědoměním postupně ztrácel své výsadní postavení a stával se nevítaným cizincem. Nakonec byl nucen se vrátit do své rodné vlasti. Během bezmála třiceti let svého působení v Čechách realizoval řadu originálních projektů, citlivě obnovil významné středověké památky a zpracoval vůbec první rozsáhlou syntézu dějin středověkého umění této země. Český dějepis umění přijal zavrženého architekta teprve v nedávné době. Publikace tak představuje první ucelené zpracování jeho díla. Seznamuje čtenáře s různými stránkami jeho rozmanité tvorby v širokých dobových souvislostech a sleduje ideová východiska jeho dynamického pojetí architektury, nahlížené metaforicky jako „zkamenělá hudba“. Kniha zaujme nejen historiky umění, ale i ostatní milovníky architektury včetně praktikujících architektů. Je výsledkem dlouholetého studia archivních pramenů v Čechách i Bavorsku. Nedílnou součástí publikace je bohatý obrazový materiál sestávající z historických fotografií staveb a originální plánové dokumentace.
……………………………………………
PhDr. Věra Vostřelová (Laštovičková), Ph.D., historička umění, postdoktorandka na UMPRUM. Zabývá se architekturou 19. století, zejména tvorbou českoněmeckých architektů. Dílu Bernharda Gruebera se věnovala již ve své diplomové práci obhájené roku 2008 na Filosofické fakultě UK. Je spoluautorkou knihy Mnichov-Praha. Výtvarné umění mezi tradicí a modernou (2012) a autorkou publikace Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 (UMPRUM 2015).
 

Shota Tsikoliya (ed.)
Akademické platformy výpočetního navrhování
Architektonické akademické instituce jsou nejenom místem předávání znalostí potřebných pro profesi a technická know-how, ale i jedinečným prostředím pro výzkum a inovaci. Nové technologie navrhování a výroby proměňují podobu disciplíny a vyžadují větší roli pro experiment, testování, prototypizaci a vývoj. V rámci západoevropských (mimo jiné) vzdělávacích instituci vznikají platformy zaměřené na výzkum možnosti výpočetního navrhování a nových technologií ve spolupráci s příbuznými obory. Pro takové platformy je charakteristická úzká spolupráce s jinými vědeckými disciplínami a technologickým výzkumem. Publikace prezentuje probíhající výzkum na podobných akademických platformách prostřednictvím vědeckých článků a ilustrací modelů a prototypů (současně proběhne výstava v Galerii UM). V tomto kontextu chceme ukázat i práce vybraných středoevropských akademických platforem zaměřených na experimentální výzkum v architektuře. Publikace se zaměřuje na fenomén výzkumných pavilonů jako specifických případových studii obecných architektonických problémů.
……………………………………………
MgA. Shota Tsikoliya, M. Sc. – architekt, absolvoval v roce 2013 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V rámci doktorského studia na VŠUP zpracovává téma Výpočetní metody v současné architektonické praxi: emergentní architektura. Vedl a podílel se na organizaci několika workshopů spojených s inovativními technologiemi. V roce 2014–2015 studoval a pracoval v Institute of Computational Design na univerzitě ve Stuttgartu, kde se podílel na projektu ICD/ITKE Research Pavilion 2014–2015. Pracoval v architektonických kancelářích v Praze a Berlíně a je spoluautorem oceněného návrhu v mezinárodní soutěži na řešení veřejných prostorů Šafaříkova náměstí a Fajnorova nábřeží v Bratislavě. Přednáší a pracuje jako asistent v Ateliéru architektura III u prof. Imricha Vaška) na VŠUP v Praze a vyučuje kurz Science Engineering Technology v programu Global Architectural Design v rámci CIEE.