Civilizovaná žena
Vytvořeno: 1. 10. 2021 od Katedra teorie a dějin umění

Vytvořeno: 1. 10. 2021

Civilizovaná žena

 

8.10. 2021 – 10. 7. 2022
zahájení výstavy: 7.10. 2021 v 18 hodin

Moravská galerie v Brně, Místodržitelský palác, Moravské náměstí 1a, Brno

Během zahájení proběhne křest knihy Martiny Pachmanové Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury, kterou vydalo Nakladatelství UMPRUM. "Kmotrou" knihy je bývalá pedagožka UMPRUM a bývalá ředitelka Moravské galerie Kaliopi Chamonikola.

 

V Moravské galerii v Brně probíhá výstava Civilizovaná žena, která sleduje paralelní procesy modernizace a ženské emancipace, které doprovázely vznik a rozvoj české moderní kultury a které kulminovaly v meziválečné době. Autorkami výstavy je pedagožka UMPRUM a vedoucí Katedry teorie a dějin umění Martina Pachmanová a Kateřina Svatoňová.

 Autorky spatřují jako jeden z klíčových svorníků procesů změn postavu nové – civilizované a moderní – ženy, jejíž modifikace se souběžně objevovaly rovněž jinde v Evropě. Tato postava se stala jedním z důležitých emblémů nově založeného státu – i skrze ní se první československá republika prezentovala dovnitř a navenek jako moderní, pokrokový a demokratický stát.

 Ideovým pozadím výstavy je sledování paralelních procesů modernizace a ženské emancipace, které doprovázely vznik a rozvoj české moderní kultury a kulminovaly v době první republiky. Jedním z klíčových svorníků těchto procesů byl ve sledovaném období koncept civilizované ženy, jehož modifikace se souběžně objevovaly rovněž jinde v Evropě: v německy mluvících oblastech se pro něj vžil pojem "Neue Frau", ve Francii se označovala jako "la femme nouvelle" a v anglosaském světě jako "modern woman". Adjektivum "civilizovaná" v sobě nicméně nese poměrně specifické významy. Nejenže odkazuje k modernistické doktríně pokroku, ale akcentuje rovněž řád, racionalitu, uniformitu a disciplínu, jimiž se měl nový věk zásadně odlišit od všeho necivilizovaného, nekultivovaného, přírodního a neukázněného, a to jak na rovině diference genderové (zpátečnické a iracionální ženy), tak rasové a etnické (primitivní "divoši").

 Tento pojem byl v českém prostředí poprvé použit na výstavě Civilisovaná žena / Zivilisierte Frau realizované na přelomu let 1929-1930 v Brně. K ní, avšak rovněž ke konformnější, ale daleko rozsáhlejší a diskutovanější (dnes nicméně skoro zapomenuté) Výstavě moderní ženy propagující úspěchy československých žen ve všech oblastech veřejného života, která se konala v Brně v roce 1929, se jako ke svým primárním zdrojům hlásí také výstava Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury.

 Ačkoli se projekt Civilisovaná žena / Zivilisierte Frau a stejnojmenná publikace z přelomu let 1929 a 1930 zaměřovaly primárně na módu (odtud také její podtitul "Jak se má kultivovaná žena oblékati / Wie sich eine kultivierte Frau ankleiden soll"), programový ideál civilizované ženy rezonoval daleko za hranicemi ošacení či vzhledu. Civilizovaná (moderní, nová) žena se postupně stala jedním z důležitých emblémů nově založeného Československa - i skrze ni se první republika prezentovala dovnitř i navenek jako stát moderní, pokrokový, demokratický a "civilizovaný".

 Postava civilizované ženy se výrazně promítla do dobového malířství, sochařství i fotografie a silně rezonovala zvláště v tvorbě první generace umělkyň s plnohodnotným vysokoškolským vzděláním. Její výtvarné podoby (a podobizny) však tvoří jen jednu z oblastí této výstavy. V centru její pozornosti jsou rovněž ty aspekty vizuální kultury, které měly mezi válkami na ženy bezprostřední dopad, a to i mimo elitní uměnímilovné kruhy. Proto klade důraz na životní styl včetně bydlení a odívání a neopomíjí ani transfery moderního ženství do popkultury, zastoupené především reklamou, filmem a zábavními obrázkovými časopisy, včetně humoristických periodik. Zvláště karikatura a satirická kresba výborně dokládají ideovou rozpolcenost, s níž prvorepubliková společnost přijímala ženskou emancipaci.

 Výstava formou koláže různorodého vizuálního materiálu ukazuje, jak s různými podobami civilizované ženy - tedy ženy nezávislé, moderní, pracující, kultivované či zkrátka "nové", která se svým vzhledem a chováním radikálně oprostila od přežívající představy konzervativní, nepraktické a city a pohlavním pudem sžírané ženy staré epochy - pracovali meziváleční umělci, designéři, architekti, fotografové a filmaři (známé osobnosti i bezejmenní tvůrci, ženy i muži) a jak ji reflektovala dobová publicistika. Dokládá rovněž, nakolik byla postava civilizované/moderní/nové ženy ikonograficky i ideologicky mnohoznačná: jak pomáhala spoluutvářet novou ženskou identitu v různých segmentech společnosti, avšak jak - a to zvláště ve své komercionalizované podobě - zároveň potvrzovala patriarchální a heterosexuální model společenského a kulturního uspořádání a měnila se v plochou mediální hračku.

 Výstava otevírá důležité, avšak dosud málo prozkoumané "záhyby" vizuální kultury v meziválečném českém prostředí. Sledováním jemného a často komplikovaného přediva vztahů mezi modernizací a ženskou emancipací chce v neposlední řadě poukázat na jejich relevanci - či výzvu - pro naši současnost.

 

Kurátor za Moravskou galerii: Andrea Březinová
Autor: Martina Pachmanová a Kateřina Svatoňová, spolupráce: Milena Dopitová, Libuše Heczková, Ondřej Přibyl, Alice Klouzková
Grafická úprava: Barbora Toman Tylová
Architekt: Nedvěd Architekti
Technické řešení projekcí:
Ondřej Bezucha