Duch, který pracuje
Vytvořeno: 26. 10. 2020 od Katedra teorie a dějin umění

Vytvořeno: 26. 10. 2020

 

Duch, který pracuje.

Architektura a česká politika 1918–1945

 

3. 12. 2020 – 17. 1. 2021

Dům U Černé Matky Boží, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Ovocný trh 19, Praha 1

 

 

Nakolik může politika ovlivňovat architekturu a její vývoj? Tuto otázku si kladl tým odborníků z Katedry teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Výsledky jejich výzkumu lze vidět na výstavě Duch, který pracuje. Architektura a česká politika 1918-1945 v domě U Černé Matky Boží.

 Autoři vychází z analýzy politických konceptů, které hýbaly společností v období první Československé republiky a druhé světové války. Sledují, jak se tyto koncepty promítaly do dobové architektonické produkce financované z veřejných zdrojů – reprezentativních budov správních institucí, zahraničních zastupitelstev, vzdělávacích, zdravotních a dalších staveb.

 „Při bádání bylo zajímavé sledovat vývoj hledání architektonického jazyka, jež měl vyjadřovat hodnoty demokratického státu a zároveň vypovídat o jeho hospodářských a kulturních úspěších. Osobně mě překvapil stupeň prvorepublikového pragocentrického pojetí organizace státní správy. Očekávala jsem, že stát projevil vyšší míru odhodlání umístit některé správní úřady například do Brna. Brněnskou výstavbu představujeme především jako výsledek modernizačních snah městské samosprávy. Všímali jsme si i vstupů českých architektů na území Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Zde vznikaly projekty na vybudování nových správních center i na novou sociální infrastrukturu“, popisuje dobu předválečného Československa kurátorka výstavy Dita Dvořáková.

 Výstava zahrnuje i výběr budov, jimiž stát a obce podporovaly dosažení sociálního smíru, zejména obytné stavby. Období Protektorátu se do expozice promítá zařazením nerealizovaných návrhů na přestavbu Prahy, které aplikovaly urbanistické postupy nacistického totalitního režimu.

 Při volbě exponátů autoři výstavy primárně nekladli důraz na otázky slohu a estetickou hodnotu staveb. Naopak zařazují i méně známé návrhy a realizace, které zcela neodpovídají uměleckohistorickým nárokům, ale tvoří nedílnou součást modernizačního projektu prvorepublikové demokratické společnosti či protektorátní okupační správy.

 Atmosféru doby a vzájemné propojení mezi politikou a architekturou podrobně rozebírá také k výstavě vydaná  stejnojmenná publikace „Duch, který pracuje / Česká architektura a politika 1918-1945“, kterou editovala Vendula Hnídková. Na problematiku nahlíží a vysvětluje ji konfrontací politologické teorie a architektury.

 Výstavní projekt je jedním z výstupů, které vznikly v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI). Souběžně s ním probíhá v Galerii UM výstava „Síla i budoucnost jest národu národnost, která na expozici „Duch, která pracuje“ tematicky navazuje. Tato druhá expozice se zaměřuje na vztah architektury a politiky v českých zemích 19. století.

 

Kurátor výstavy: Dita Dvořáková
Koncepce výstavy: Vendula Hnídková
Architektonické řešení: Filip Kosek, Jan Říčný (RCNKSK architekti)
Grafický návrh: Tereza Hejmová
Umělecká spolupráce: Eliška Perglerová
Produkce: Ditta Pfefferová (UMPRUM), Eva Koktová, Dušan Seidl (UPM)
Zvukové záznamy: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Spolupráce: Výstava vznikla ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze

 
Komentované prohlídky výstavou: 3. 11. 2020 a 5. 1. 2021, vždy v 17 hodin

 

Výstava představuje jeden z výstupů výzkumného projektu Architektura a česká politika v 19.–21. století Katedry teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Projekt podpořilo Ministerstvo kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI II (DG18P02OVV041).

 

Foto: Tomáš Zumr