prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.

tel. +420 251 098 261
vybiral@vsup.cz

profil Academia.edu

Životopis

*1960 v Opavě

Pracoviště
Katedra dějin umění a estetiky
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
nám. Jana Palacha 3/80, 116 93 Praha 1

Funkce na pracovišti
profesor, vedoucí katedry, předseda oborové rady doktorského studia, garant studijního oboru „dějiny a teorie designu a nových médií"

Vzdělání a akademická kvalifikace
1979-1984  Pedagogická fakulta v Ostravě - český jazyk a historie
1984            Dipl. - Opavská architektura v letech 1918-1938
1984            titul PaedDr.
1983-1987  Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Brně - dějiny umění
1987            Dipl. - Architektonické dílo Leopolda Bauera na Moravě a ve Slezsku
1987            titul PhDr.
1995-1996  Courtauld Institute of Art, University of London, postgraduální studium dějin umění
1997            ukončena samostatná vědecká příprava, Ústav dějin umění AV ČR, kandidátská práce
                    Architektura jižních Čech v období historismu
1997            (CSc.)
1999            docentem pro obor dějiny umění (habilitační práce Německá a rakouská architektura na Moravě a ve Slezsku v letech   
                    1890-1938)
2004            profesorem pro obor dějiny umění

Přehled zaměstnání
1986-1989  Pedagogická fakulta v Ostravě, katedra výtvarné výchovy
1989-1991  studijní pobyt v Národní galerii
1991-1997  kurátor sbírky architektury Národní galerie (od 1993 vedoucí sbírky)
1996-dosud pedagog Katedry dějin umění a estetiky VŠUP v Praze
1997-2003   prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
2006-dosud vedoucím Katedry dějin umění a estetiky VŠUP v Praze

Pedagogická činnost
1986-1989   Pedagogická fakulta v Ostravě, dějiny výtvarné kultury, estetika
1991-1992   Slezská univerzita v Opavě, externí výuka, dějiny umění
1991-1996   VŠUP, externí výuka, architektura 20. století
1996-dosud VŠUP, dějiny architektury

Vědecko-výzkumná činnost
Česká a středoevropská architektura 19. a první poloviny 20. století. Metodologie dějin umění 19. a 20. století.

Akademické stáže, studijní pobyty a granty
1990           Wiener Universität (1 měsíc)
1992           Getty Fellowship for Scholars from Central and Eastern Europe (3 měsíce, studijní cesta
                   po Rakousku, Německu a Francii)
1994-1996  Grant Research Support Scheme of The Open Society (The Architecture of Southern
                   Bohemia in the Period of Historicism)
1998           Hungarian University of Craft and Design, Budapest (2 měsíce)
1998           J. P. Getty Summer Institute „Art History and Visual Studies", University of Rochester, USA
1998-2000  AKTION Česká republika - Rakousko (Die Architektur der Wagnerschüler in Böhmen,
                   Mähren und Schlesien)
2001-2002  Zentralinstitut für Kunstgeschichte, München (13 měsíců)
2003-2004  Universität für angewandte Kunst, Wien (3 měsíce)
                   Zentralinstitut für Kunstgeschichte, München (3 měsíce)

Ceny a stipendia
1995             Stipendium T. G. Masaryka, British Foreign and Commonwealth Office, University of London
1996             Cena Josefa Krásy, Uměleckohistorická společnost v českých zemích
1999             Cena Akademie věd České republiky (s kolektivem autorů)
2000             Vědecké stipendium, Alexander von Humboldt-Stiftung

Mimouniverzitní aktivity
1991-2005   člen redakční rady časopisu Architekt
1995-dosud člen vědecké rady Památkového ústavu v Ostravě
1997-1998   člen vědecké rady Národní galerie v Praze
2000-dosud člen redakční rady časopisu CENTROPA (USA)
2001-dosud člen vědecké rady Ústavu dějin umění AV ČR
1999-2006   předseda Rady pro vědu a výzkum pro oblast výtvarného umění MK ČR
2004            člen mezirezortní hodnotící komise pro oblast společenských věd
2007-dosud člen vědecké rady Ostravské univerzity
2007-dosud člen odborné poroty Ceny F. X. Šaldy
2009-dosud člen vědecké rady Národního památkového ústavu
2009-dosud člen redakční rady Journal of Art Historiography (Velká Británie)

Účast na sympoziích a kongresech (výběr)

  • Art Around 1900 in Central Europe, International Cultural Centre, Kraków 1994. Referát: Modernism or National Movement in Prague.
  • Mayors and City Halls, International Cultural Centre, Kraków 1995. Referát: The Bohemian Town Hall around 1900.
  • The Manifestation of National Traditions in European Architecture at the Turn-of the-Century, Kecskemét, 1996. Referát: The Outset of Czech National Architecture.
  • Vernacular Art in Central Europe, International Cultural Centre, Kraków 1997. Referát: Troublesome Czech Vernacularism.
  • Architecture 1900, The University of York, 1997. Referát: Friedrich Ohmann and Prague Architecture around 1900.
  • Kulturelle Pluralität, nationale Identität und Modernisierung in ostmitteleuropäischen Metropolen, Geisteswissenschaftliches Zentrum Leipzig, 1998. Referát: Urbanismus in Prag vor 1900.
  • Neorenaissance, Ansprüche an einen Stil, Stiftung Fürst-Pückler-Park Bad Muskau, 1999. Referát: Die „moderne Renaissance".
  • Historismen in der Moderne, Freie Universität Berlin, 2000. Referát: The Beacons of Revolutionary Ideas.
  • Architekt Jan Kotěra v evropském kontextu. Goethe-Institut, Praha, 2002. Referát: Moderní, nebo národní?
  • Stereotyp und Geschichtsmythos in Kunst und Sprache, Universität Potsdam, 2003. Referát: Mythos der Nationalstils in der tschechischen Architektur.
  • Region - Kunst - Regionalismus, Herder-Institut, Marburg, 2005. Referát: Regionalismus als kunstlerisches Programm und Marktstrategie.
  • Nationale Identitäten - Internationale Avantgarden, Hanns-Seidel-Stiftung a Akademie der bildenden Künste München, Wildbad Kreuth, 2005. Referát: Prager Architekten in München - Bayerische Architekten in Prag
  • Art History in Ideological ContextsUniversite Libre de Bruxelles, Brusel, 2005. Referát: What Is ‘Czech' in Art in Bohemia?
  • Art and Politics: Case-Studies from Eastern Europe. Vytautas Magnus University, Kaunas, 2006. Referát: „The Architecture of Discipline and Mobilisation: A Contribution to an Interpretation of the Neo-Classicism."
  • Die Vielfalt Europas. Identitäten und Räume. Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas. Leipzig, 2007. Referát: Der Nationalstil als Konstrukt der Kunstgeschichte
  • Die Wiener Hofburg und der Residenzbau in Mitteleuropa im 19. Jahrhundert. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Wien, 2007. Referát: Die Prager Burg im 19. Jahrhundert.
  • Joseph Maria Olbrich: Architekt, Gestalter, Universalkünstler. Institut Mathildenhöhe, Darmstadt, 11. - 12. 7. 2008. Referát: Geburt eines Genies aus dem Geiste der Lebkuchenbäckerei.
  • Vienna School of Art History. University of Glasgow, 2. - 3. 10. 2009. Referát: The Vienna School and modern architecture.
  • Kulatý stůl „L’historien d’art“. DAK'ART 2014: 11ème Biennale de l'Art Africain Contemporain. Referát: Postcolonial studies and the transnational history of European art
  • Ortsbezug in der Architektur. Geschichte und Theorie des kontextuellen Bauens seit der Renaissance. Hochschule München, 20. – 22. 11. 2014. Referát: Die Uniformität der modernen Welt versus Genius Loci. Friedrich Ohmann und Otto Wagner im Wettbewerb
  • Annual Meeting, The Renaissance Society of America. Humboldt-Universität Berlin, 26. – 28. 3. 2015. Referát: Birnbaum‘s „Baroque Principle“ and the Czech Reception of Heinrich Wölfflin

Bibliografie

Samostatné knižní monografie

  • Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy v letech 1890-1938. Ostrava 1997, 71 s.
  • Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu. Praha 1999, 214 s.
  • Die Geburt einer Großstadt. Architektur im Bild von Mährisch-Ostrau 1890-1938. Ostrava 2001, 133 s.
  • Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha 2002, 277 s.
  • Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů o devatenáctém století. Praha 2002, 332 s.
  • Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy v letech 1890-1938. Druhé, rozšířené vydání Brno 2003, 219 s.
  • Junge Meister. Architekten aus der Schule Otto Wagners in Mähren und Schlesien. Wien - Köln - Weimar 2007, 319 s.
  • Reissigova vila v Brně a reforma rodinného domu po roce 1900. Brno 2011, 102 s.
  • Friedrich Ohmann. Objev baroku a počátky moderní architektury v Čechách, Praha 2013, 350 s.
  • Leopold Bauer. Heretik moderní architektury, Praha 2015, 588 s.

Editorství tematických sborníků 

  • Wagnerschule (tematické číslo časopisu Centropa VI, 2006, č. 1).
  • Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha 2008, 197 s. (spoluautoři Naďa Goryczková, Martin Strakoš a Vladimír Šlapeta).

Kapitoly v knižních monografiích a sbornících

  • K účasti J. M. Olbricha na stavbě kostela v Melči. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji, 4, 1979, s. 263-267.
  • Apoteóza práce, triumf národa. In: Umění na Jubilejní výstavě před 100 lety (katalog výstavy NG). Praha 1991, s. 5-8.
  • Vizitka národa. In: Tři výstavy. Praha 1991, s. 6-11.
  • Český sen o galerii. In: Moderní galerie tenkrát (katalog výstavy NG). Praha 1992, s. 53-59.
  • Problém Josef Schulz.In: Josef Schulz, architektonické dílo (katalog výstavy NG). Praha 1992, s. 5-8.
  • Česká národní myšlenka a Rudolfinum. In: Čechy a Evropa v kultuře 19. století. Praha 1993, s. 117-119.
  • Historismus - mrtvolné divadlo? In: Umění a civilizace jako divadlo světa. Praha 1993, s. 174-179.
  • Majáky převratných idejí. In: Sorela, česká architektura padesátých let (katalog výstavy NG). Praha 1994, s. 61-65. Přetištěno: Architekt XL, 1994, č. 8, s. 6.
  • Architektura na Moravě a ve Slezsku. In: Hana Rousová (ed.),Mezery v historii 1890-1938 (katalog výstavy GhMP a NG). Praha 1994, s. 96-103.
  • K německé expresionistické architektuře na Moravě a ve Slezsku. In: Alena Pomajzlová (ed.), Expresionismus v českém umění ( katalog výstavy NG). Praha 1994, s. 227-230.
  • Ingenieurbau und Zweckarchitektur. In: Ferdinand Seibt (ed.),Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne. München - Frankfurt a. M. 1995, s. 251-272.
  • Veletržní palác v Praze (spoluautoři Miroslav Masák a Rostislav Švácha). Praha 1995, 79 s. Angl. mutace: The Trade Fair Palace in Prague.
  • Brány z kamene a železa. In: Osudový vlak. Sborník příspěvků stejnojmenné vědecké konference k 150. výročí příjezdu prvního vlaku do Prahy. Praha 1995, s. 39-41.
  • Historicism: "Cadaverous Theatre" ? In: Theatre Architecture of the Late 19th Century in Central Europe. Kraków 1993, s. 47-54.
  • J. M. Olbrich doma. In: Český lev a rakouský orel v 19. století. Praha 1996, s. 173-175.
  • Projekty pro Prahu. Urbanistické návrhy Jože Plečnika pro okolí Hradu (s J.Stabenowem). In: Josip Plečnik - architekt Pražského hradu. Praha 1995, s. 431-443.
  • Josef Fuchs, Ludvík Hilgert, Alois Metelák, In: Josip Plečnik - architekt Pražského hradu. Praha 1995, s. 524-529.
  • Moderna czy kierunek narodowy v Pradze. In: Jacek Purchla (ed.),Sztuka okolo 1900 w Europie Środkowej. Centra i prowincje artystyczne. Kraków 1997, s. 133-139.
  • „Moderna, či směr národní". Pražská architektonická diskuse kolem roku 1900. In: Staletá Praha XXIII (Pražské památky 19. a 20. století).Praha 1997, s. 181-190.
  • Sakrální v profánním. Přenos forem a významů v inženýrské architektuře 19. století. In: Sacrum et profanum. Praha 1998, s. 204-210.
  • Damasus Deworezky, předběžný portrét. In: Marie Mžyková (ed.),Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu - novogotice.Sychrov - Praha 1997, s. 102-106.
  • Nádherná zahrada Josefa Hoffmanna. In: Eliška Nosálová (ed.),Josef Hoffmann a jeho rodný dům v Brtnici. Brtnice 1998, s. 5-9. Německy jako Der wunderschöne Garten Josef Hoffmanns. In: Josef Hoffmann und sein Geburtshaus in Brtnice. Brtnice 1998, S. 5-9. Anglicky jako Josef Hoffmann´s Magnificent Garden. In: Josef Hoffmann and His Native House in Brtnice. Brtnice 1998, pp. 5-9.'
  • Friedrich Ohmann and Prague Architecture around 1900. In: Peter Burman (ed.), Architecture 1900. Dorset 1998, s. 173-178.
  • Entre l'architecture lunaire et l'art de construire de l' avenir. In: Prague Art Nouveau. Métamorphoses d'un style. Bruxelles 1998, s. 23-27.
  • Inženýrská architektura a užitkové stavby. In: Dějiny českého výtvarného umění, IV/1. Praha 1998, s. 181-191.
  • The Bohemian Town Hall around 1900. In: Mayors and City Halls. Local Government and the Cultural Space in the Late Habsburg Monarchy. Kraków 1998, s. 179-182.
  • Myšlenka budování Národního divadla a historie její realizace. In:Národní divadlo, historie a současnost budovy. Praha 1999, s. 89-106.
  • Čeští architekti v zemi zaslíbené. In: Josef Kroutvor (ed.), Cesta na jih, inspirace českého umění 19. a 20. století. Praha 1999, s. 103-117.
  • Hluboká jako „ženský vrch". In: Sex a tabu v české kultuře 19. století. Praha 1999, s. 80-83.
  • Die „moderne Renaissance": von der historischen Reminiszenzen zur Architektur der Zukunft. In: Jan Bouzek - Patrik Líbal (eds.), Antike Tradition in der mitteleuropäischen Architektur der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts. Praha 1999, s. 56-63.
  • Podhorská architektura Josefa Hoffmanna. In: Péče o památky moderní architektury. Ostrava 1999, s. 14-16.
  • Modernism or the National Movement in Prague. In: Art Around 1900 in Central Europe. Art Centres and Provinces. Cracow 1999, s. 203-209.
  • Obnova architektury v díle Františka Bílka. In: Hana Larvová (ed.),František Bílek, 1871-1941 (katalog výstavy). Praha 2000, s. 261-285.
  • Die „moderne Renaissance" in Böhmen. In: Neorenaissance - Ansprüche an einen Stil. Dresden 2001, s. 218-229.
  • Slova a hlasy. Jan Kotěra ve sférách idejí a sociálních vztahů. In: Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra, 1871-1923 (katalog výstavy). Praha 2001, s. 55-71. Angl. mutace: Verba et Voces. Jan Kotěra in the Realm of Ides and Social Relationships.
  • Inženýrská architektura a užitkové stavby klasicismu. In: Dějiny českého výtvarného umění 1780-1890, sv. 1. Praha 2001, s. 61-63.
  • Inženýrská architektura a užitkové stavby romantického historismu. In: Dějiny českého výtvarného umění 1780-1890, sv. 1. Praha 2001, s. 278-281.
  • Inženýrská architektura a užitkové stavby přísného a pozdního historismu. In: Dějiny českého výtvarného umění 1780-1890, sv. 2. Praha 2001, s. 203-204.
  • Troublesome Czech Vernacularism. In: Jacek Purchla (ed.),Vernacular in Central Europe. Kraków 2001, s. 241-245.'
  • Domy bez fasády. Architektura věznic. In: Kateřina Bláhová (ed.),Komunikace a izolace v české kultuře 19. století. Praha 2002, s. 355-367.
  • Šumná Opava, Šumný Krnov. In: Radovan Lipus - David Vávra,Šumná města. Brno 2002, s. 58-61 a 110-113.
  • Sen o katedrále. In: Zdeněk Hojda - Roman Prahl (eds.), Bůh a bohové. Církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století. Praha 2003, s. 276-286.
  • Architektura ve službách totalitní moci. In: Poválečná totalitní architektura a otázky její památkové ochrany. Ostrava 2002, s. 4-11.
  • L´innovation architecturale dans l´oeuvre de František Bílek. In:František Bílek, 1872-1941 (katalog výstavy). Paris 2002, s. 112-127.
  • Géniové z Uměleckoprůmyslové školy v čase soumraku. In: Damjan Prelovšek - Jindřich Vybíral (eds.), Kotěra/Plečnik, korespondence. Praha 2002, s. 13-15.
  • Mensch mit modernen Nerven versus Hosenrock. In: Stifter Jahrbuch, Bd. 17, 2003, s. 212-218.
  • Neobiedermeier mezi Vídní a Prahou. In: Helena Lorenzová - Taťána Petrasová (eds.), Biedermeier v českých zemích. Praha 2004, s. 415-424.
  • Co je českého na umění v Čechách? In: Milena Bartlová (ed.), Dějiny umění v české společnosti: otázky, problémy, výzvy. Praha 2004, s. 200-207.
  • Antike versus Volksbaukunst in der Gebirgsarchitektur von Josef Hoffmann. In: Studia hercynia, VIII, 2004, s. 89-94.
  • Uměleckoprůmyslová škola před sto lety. In: Kateřina Bláhová - Václav Petrbok (eds.), Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Praha 2004, s. 439-444.
  • Architekti vídeňské moderny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. In: Miroslav Ambroz (ed.), Vídeňská secese a moderna 1900-1925. Užité umění a fotografie v českých zemích. Brno 2005, s. 38-53.
  • Tschechische Architektur im Dienste der nationalen Idee. In: Katrin Berwanger - Peter Kosta (ed.), Stereotyp und Geschichtsmythos in Kunst und Sprache. Frankfurt a. M. 2005, s. 595-604.
  • The Common Denominator: the National Character/ A közös nevezö: a nemzeti jelleg. In: Katalin Keserü (ed.), The Beginnings of Modernism in Central European Architecture/ A modernizmus kezdetei Közép-Európa épitészetében. Budapest 2005, s. 68-70.
  • Ohlas idejí Arts and Crafts v Čechách kolem roku 1900. In: Martina Pachmanová - Markéta Pražanová (eds.), Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 1885-2005. Praha 2005, s. 252-273.
  • Aufbruch zur Moderne. In: Tomáš Valena - Ulrich Winko, Prager Architektur und die europäische Moderne. Berlin 2005, s. 9-24.
  • Moderna pravá a jiná. In: Naďa Goryczková (ed.), Složitosti a rozpory moderní architektury a její památkové ochrany. Ostrava 2005, s. 31-35.
  • Ostrava střed. In: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, (eds.), Česká republika - architektura XX. století. Morava a Slezsko. Praha 2005, s. 141-153.
  • Reissigova, Hechtova, Rohrerova vila a vila V. Fischerové. In: Jan Sedlák (ed.), Slavné brněnské vily. Praha 2006.
  • Evoluční teorie ve službách nastupující moderny. Rané architektonické myšlení Leopolda Bauera. In: Tomáš Borovský, Jiří Hanuš, Milan Řepa (eds.), Kultura jako téma dějepisectví. Brno 2006, s. 141-154.
  • Prager Architekten in München - Bayerische Architekten in Prag.Zeitenblicke V, 2006, č. 2, (19. 9. 2006).
  • Reissigova vila v Brně, Seidlova vila ve Ždánicích. In: Jan Sedlák (ed.), Slavné vily Jihomoravského kraje. Praha 2007.
  • The Architecture of Discipline and Mobilisation. A Contribution to an Interpretation of the Neo-Classicism of the Stalinist Era. In: Art History & Criticism 3, Art and Politics: Case-Studies from Eastern Europe. Kaunas 2007, s. 37-44.
  • František Schmoranz a vynález orientalismu.In: Kateřina Bláhová (ed.), Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století. Praha 2008, s. 435-442.
  • Radostná a bojovná architektura. In: Tomáš Bojar (ed.), Otisky komunismu. Imprints of Communism. Praha 2008, s. 70-81.
  • Czechoslovakia (1918-2000). In Patrick Goode, Stanford Anderson and Sir Colin St John Wilson, The Oxford Companion to Architecture. Oxford 2009.
  • Der Nationalstil als Konstrukt der Kunstgeschichte. In: Winfried Eberhard - Christian Lübke (eds.), Die Vielfalt Europas. Identitäten und Räume. Leipzig 2009, s. 499-509.
  • Zrození génia z ducha perníkářské dílny. Josef Maria Olbrich a mýtus umělce po roce 1900. In: Jiří Kroupa, Michaela Šeferisová Loudová a Lubomír Konečný (eds.), Orbis Artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka. Brno 2009, s. 647-656.
  • Die Prager Burg im 19. Jahrhundert. In: Werner Telesko, Richard Kurdiovsky, Andreas Nierhaus (eds.), Die Wiener Hofburg und der Residenzbau in Mitteleuropa im 19. Jahrhundert. Monarchische Repräsentation zwischen Ideal und Wirklichkeit. Wien – Köln – Weimar 2009, s. 191-204.
  • Legende und Realität. Die Troppauer Jugendjahre. In: Ralf Beil - Regina Stephan, Joseph Maria Olbrich, 1867-1908. Architekt und Gestalter der frühen Moderne. Darmstadt 2010, s. 53-59.
  • Friedrich Ohmann a výuka architektury na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. In: Cyril Říha (ed.), Nefoťte mě před knihovnou. Kniha pro Jana Rouse. Praha 2009, s. 71-85. 
  • Burg Karlstein, Bethlehemskapelle, in: Wilfried Nerdinger (ed.), Geschichte der Rekonstruktion. Konstruktion der Geschichte. München 2010, s. 270-271 a 282-283. 
  • Pražská Bílkova vila, in: Sandra Baborovská – Karel Srp (eds.), František Bílek a jeho pražský ateliér. Praha 2010, s. 64-84. 
  • National style as a construction of art history. In: Winfried Eberhard – Christian Lübke (eds.), The plurality of Europe: identities and spacess. Leipzig 2010, s. 465-474. 
  • „…die Kunst muss aus nationalem Boden hervorgehen“. Die Erfindung des tschechischen Nationalstils. In: Matthias Krüger – Isabella Woldt, Im Dienste der Nation. Identifikationsstiftungen und Identitätsbrüche in Werken der bildenden Kunst. Berlin 2011, s. 77-94. 
  • Johann Gottfried Gutensohn: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních. „Pravý církevní styl“ pro lázeňské město. In: Lubomír Slavíček – Pavel Suchánek – Michaela Šeferisová Loudová, Chvála ciceronství. Umělecká díla mezi pohádkou a vědou. Brno 2011, s. 193-203. 
  • Architektura mezi Mnichovem a Prahou, in: Taťána Petrasová – Roman Prahl, Mnichov-Praha. Výtvarné umění mezi tradicí a modernou, Praha 2012, s. 257-294 (spoluautorka Věra Laštovičková).
  • Frauenberg. La princesse Eleonore zu Schwarzenberg et la construction du chȃteau de Hluboká, in: Olivier Chaline (ed.), Les Schwarzenberg. Une familie dans l´histoire de´l Europe XVIe – XXIe siėcles, Paris 2012, s. 225-229.
  • Současnictví jako výzva pro dějiny umění, in: KDUE VŠUP 2008-2011. Texty z diplomových prací studentů Katedry dějin umění a estetiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, Praha 2011, s. 7-9.
  • Národ, identita a styl. Konstruování národní identity na příkladu české architektury 19. století, in: Vendula Hnídková, Národní styl. Kultura a politika, Praha 2013, s. 17-45.
  • Biografická metoda po „smrti autora“, in: Marie Platovská - Taťána Petrasová (ed.), Tvary Formy Ideje. Sborník k životnímu jubileu profesora Rostislava Šváchy, Praha 2013, s. 234-251.
  • Předmluva, in: Marcel Pencák, Hradecký architekt Vladimír Fultner ve spleti české moderny, Brno 2013, s.
  • Český kubismus na trhu symbolických statků. Původ a hranice pojmu dějin architektury, in: Michal Novotný (ed.), Kubismus v české architektuře. Sto let poté, Praha 2013, s. 9-19.
  • Úvodní slovo. Umění jako prostředek národní a státní reprezentace, in: Ondřej Jakubec – Radka Miltová (eds.), Umění a politika. Sborník 4. sjezdu historiků umění, Brno 2013, s. 239-242.
  • „Pravdivý styl“ našich staveb pro chudé. Pražský chudobinec pod Vyšehradem a jeho architektura, in: Zdeněk Hojda – Marta Ottlová – Roman Prahl  (eds.), Útisk, charita, vyloučení. Sociální 19. Století, Praha 2015, s. 284-296.

Výstavní katalogy

  • Leopold Bauer (katalog výstavy Okresního muzea v Bruntále). Krnov 1989.
  • Josef Maria Olbrich, 1867-1908 (katalog výstavy Svazu architektů). Brno 1989.
  • Ivo Chovanec (katalog výstavy Domu umění). Opava 1989.
  • Jiný dům (katalog výstavy NG). Praha 1993, 68 s.
  • Ignác Vojtěch Ullmann, 1822-1897 (katalog výstavy NG). Praha 1994, 24 s.

Encyklopedie a slovníky

  • Daniel Balabán. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 6. Leipzig - München 1992, s. 374.
  • Leopold Bauer. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 7. Leipzig 1993, s. 552-553.
  • Jiří Beránek. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 9. Leipzig - München 1994, s. 215-216.
  • Václav Bláha. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 11. Leipzig - München 1995, s. 342.
  • A. Barvitius, L. Bauer, E. W. Braun, A. Dryák, A. Engel, H. Ferstel, H. Gessner, B. Grueber, historismus, J. Hoffmann, ikonologie architektury, inženýrské stavby, D. Jurkovič, H. Janitschek, K. Kotas, J. Koula, neorenesance, J. Niklas, J. M. Olbrich, V. Roštlapil, sémiotika architektury, J. Schulz, Spolek architektů a inženýrů, I. Ullmann, A. Wiehl, J. Zítek, Zprávy SIA. Nová Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995.
  • František Buldra st., František Buldra ml. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 15. Leipzig - München 1997, s. 105.
  • Antonín Cechner, Alois Čenský, Antonín Černý, František M. Černý.Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 17. Leipzig - München 1997, s. 448-449, 523 a 590-591.
  • Josef Chochol. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 18. Leipzig - München 1997, s. 600-601.
  • Zdenko Schubert von Soldern. Österreichisches biographisches Lexikon 1815-1950. 53. Lieferung, Wien 1998, s. 278-279.
  • Ivo Chovanec, Jakub Cigler, Tomáš Císařovský. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 19. Leipzig - München 1998, s. 2, 193, 296.
  • Wunibald Deininger. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 25. Leipzig - München 2000, s. 280-281.
  • Damasus Deworezky. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 27. Leipzig - München 2000, s. 18-19 a
  • Alois Dlabač. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 27. Leipzig - München 2001, s. 86.
  • Alois Dryák. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 29. Leipzig - München 2001, s. 554-555.
  • Otto Ehlen, Friedrich Ehrmann, Leopold Ehrmann. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 32. Leipzig - München 2002, s. 423-424, 479-480.
  • Alois Elhenický. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 33. Leipzig - München 2002, s. 220.
  • Antonín Engel. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 34. Leipzig - München 2002, s. 2-3.
  • Bohumil Fanta, Eva Fantová. Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 36. Leipzig - München 2003, s. 529-530 a 561.
  • Bedřich Feuerstein. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 39. Leipzig - München 2003, s. 262-264 (spoluautorka Věra Velemanová).
  • František Fiala, Stanislav Fiala, Jindřich Fialka. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 39. Leipzig - München 2003, s. 300, 305, 310.
  • Karel Filsak, Karel Firbas, Jan Fišer, Jaroslav Fišer, Karel Fišer. In:Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 40. Leipzig - München 2003, s. 73-74, 249 a 456-457.
  • Jindřich Freiwald. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 44. Leipzig - München 2005, s. 378-379.
  • Jaroslav Fröhlich. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 45. Leipzig - München 2005, s. 360-361.
  • Josef Fuchs, Victor Fürth. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 46. Leipzig - München 2005, s. 57 a 152-153.
  • Franz Beer, Johann Benirschke, Wunibald Deininger, Damasus Deworezky, Heinrich Fanta, Anton Hellmessen, Friedrich Kick. In:Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. Praha 2006.
  • Jan Gillar. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 54. Leipzig - München 2007, s. 139-140.
  • Josef Gočár. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 56. Leipzig - München 2007, s. 349-350.
  • Jiří Stibral. In: Österreichisches biographisches Lexikon 1815-1950, 60. Lieferung. Wien 2008, s. 248.
  • Leopold Bauer. In: Dietmar Steiner (ed.), Architektenlexikon Wien, 1880-1945 (www.azw.at/www.architektenlexikon.at/de/21.htm).
  • Karl Gottwald. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 59. Leipzig - München 2008, s. 284.
  • Vladimír Grégr.In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 61. Leipzig - München 2009, s. 384-385.
  • Bernhard Grueber. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 63. Leipzig - München 2009, s. 346-347 (spoluautor Manfred Knedlik). 
  • Wenzel Hagenauer. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 67. Leipzig - München 2010, s. 447.
  • Karel Hannauer. In: Saur Allgemeines Künstlerlexikon, sv. 69. Leipzig - München 2011, s. 127-128. 
  •  Josef Havlíček, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 70, München 2011, s. 293-294.
  •  Saturnin Heller, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 71, München 2011, s. 351.   
  • Anton Helmessen, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 71, München 2011, s. 367.
  •  Antonín Heythum, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 72, Berlin- Boston 2012, s. 76-77 (spoluautorka Věra Velemanová). 
  •  Kamil Hilbert, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 72, Berlin- Boston 2012, s. 153-154.
  •  Ludvík Hilgert, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 72, Berlin-Boston 2012, s. 190.
  •  Václav Hilský, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 72, Berlin- Boston 2012, s. 250-251.
  • Vlastislav Hofman, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 74, Berlin- Boston 2012, s. 130-131.
  • Bohumil Hübschmann, in: De Gruyter Allgemeines Künstler-Lexikon, Bd. 75, Berlin- Boston 2012, s. 335-336.

Překlady

  • Richard Maier, Architektura jako téma architektury. Architekt XXXIX, 1993, č. 23, s. 10.
  • H. Cixousová, Útoky na zámek. Architekt XLIV, 1998, č. 24, s. 48-49 (spoluautor J.Vachta).
  • B. Tschumi, Architektura a hranice. Architekt XLV, 1999, č. 2, s. 74-75 (spoluautor M.Handrejch).
  • F. Jameson, Je prostor politický ? Architekt XLVIII, 2002, č. 1, s. 58-61 (spoluautor M. Handrejch).

Edice

  • Josef Plečniks Korrespondenz mit Alois Metelák. Bulletin Národní galerie v Praze, III-IV, 1993-1994, s. 72-77.
  • Jan Sokol, Dlouhá léta s architekturou. Praha 1996.
  • Britská cesta Jana Adolfa ze Schwarzenbergu roku 1825. UměníXLVI, 1998, s. 129-145 (spoluautorka M. Sekyrková).
  • Kotěra/Plečnik, korespondence. Praha 2002 (hlavní editor Damjan Prelovšek).
  • Dokumenty k dílu Ignáce Ullmanna. Umění LI, 2003, s. 326-334 (spoluautorka Milada Sekyrková).
  • Briefwechsel Max von Spauns und Leopold Bauer. Umění LIX, 2011, S. 405-414.
  • Hostující editor zvláštního čísla časopisu CENTROPA, VI, 2006 (The Wagnerschule)
  • Karsten Harries, Etická funkce architektury, Praha 2011 (odborná redakce). 

Studie v odborných časopisech

  • Secesní architektura v Opavě. Časopis Slezského muzea, B-XXVIII, 1979, s. 79-92.
  • Architektura Leopolda Bauera v Opavě. Časopis Slezského muzea, B-XXXI, 1982, s. 61-74 a 151-162.
  • Opavská architektura 1850-1950. Umění XXXIV, 1986, s. 229-242 (spoluautoři V. Šlapeta a P. Zatloukal).
  • Opavská architektura 1918-1929. Časopis Slezského muzea B-XXXV, 1986, s. 166-184.
  • Opavská architektura v letech 1930-1939. Časopis Slezského muzeaXXXVI, 1987, s. 257-276.
  • K dílu malíře Jana Jablonského. Acta Facultatis paedagogicae Ostraviensis, D-25, 1988, s. 87-95.
  • Příspěvek k poznání klasicistní architektury na Moravě a ve Slezsku.Acta Facultatis paedagogicae Ostraviensis, C-23, 1988, s. 35-51.
  • Opavští architekti a stavitelé v letech 1918-1938. Časopis Slezského muzea B-XXXVII, 1988, s. 258-265.
  • Hledání kontinuity a řádu v díle Leopolda Bauera. Umění XXXVII, 1989, s. 438-453.
  • Nad korespondencí L. Bauera E.W. Braunovi. Časopis Slezského muzea XXXIX, 1990, s. 156-164.
  • Hotel National v Moravské Ostravě. Exkurs do problematiky tzv. neobiedermeieru. Acta Facultatis paedagogicae Ostraviensis, D-26, 1989, s. 93-103.
  • Krnovská architektura let 1850-1950 (spoluautor Pavel Zatloukal).Umění XXXIX, 1990, s. 521-533.
  • Zum Wirken J. M. Olbrichs in den böhmischen Ländern. In. Acta Facultatis paedagogicae Ostraviensis, D-27, 1990 s. 151-165.
  • Bratr architekta Josefa Marii Olbricha. Umění XXXIX, 1991, s. 335-337.
  • Průmyslová architektura v Krnově. Památky a příroda XVI, 1991, s. 274-279.
  • Městu na ozdobu, umění ke cti, sobě pro slávu. Umění XXXIX, 1991, s. 384-401.
  • K umělecké výzdobě Rudolfina. Zprávy památkové péče LIII, 1993, s. 41-47.
  • Z „druhého proudu" brněnské kultury - Heinrich Fanta a další. Buletin Moravské galerie 49. Brno 1993, s. 100-103.
  • Die Troppauer Jahre J. M.Olbrichs. Oesterreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege XLVII, 1993, H. 1-2, s. 80-84.
  • Mladá léta Leopolda Bauera. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, F-34-36, 1990-1992, s. 133-147.
  • Krnovský Rothsfeller. Umění XLI, 1993, s. 405-413.
  • Opavský rodák Hubert Janitschek. Časopis Slezského muzea XLII, 1993, s. 220-224.
  • Hubert Janitschek. Zum 100. Todesjahr des Kunsthistorikers.Kunstchronik XLVII, 1994, s. 237-244.
  • Moravská kapitola v díle Wunibalda Deiningera. Buletin Moravské galerie 51. Brno1995, s. 44-48.
  • Wunibald Deiningers Architektur für Mährisch-Ostrau.Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege XLIX, 1995, s. 185-192.
  • Polibek ropuchy. Diskuse o historismu v architektuře 19. století.Umění XLIV, 1996, s. 483-498.
  • Josef Fuchs, der Architekt des Messepalastes in Prag. Bulletin Národní galerie v Praze, V-VI, 1995-1996, s. 80-88.
  • Počátky české národní architektury. Ars 1997, č. 1-3, s. 167-174.
  • Jiná moderna Leopolda Bauera. Umění XLVI, 1998, s. 230-240.
  • Der Traum von der Vernunft unter der gelben Kuppel: Die Architektur von Hubert Gessner in Kremsier. Umění XLV, 1999, s. 45-58.
  • Die Toten im Dienst an den Lebenden: Die Schwarzenberg-Gruft bei Wittingau. Mitteilungen der Gesellschaft für vergleichende Kunstforschung in Wien LI, 1999, Nr. 2-3, s. 8-16.
  • Podhorská architektura Josefa Hoffmanna. Umění XLVII, 1999, s. 494-511.
  • Peter Parler in der Sicht Bernhard Gruebers. Zur Rezeption der Gotik im 19. Jahrhunderts. Architectura XXX, 2000, S. 174-188.
  • Das Doppelleben eines modernen Architekten: Karl Johann Benirschke. Umění XLVIII, 2000, s. 256-264.
  • Prague (19th Century City Plan). Centropa I, 2001, č. 1, s. 31-37.
  • The Beacons of Revolutionary Ideas: Sorela as Historicism and Rhetoric. Centropa I, 2001, N. 2, s. 95-100.
  • Die Wurzeln des Lorbeers. Anfänge und Quellen des architektonischen Schaffens von Joseph Maria Olbrich. Umění XLVIII, 2000, s. 407-422.
  • Zdenko Schubert-Soldern and the Reception of Gottfried Semper in Bohemia. Centropa II, 2002, č. 2, s. 101-114.
  • Häuser für Kunstfreunde. Das Frühwerk von Leopold Bauer. UměníXLIX, 2001, s. 501-519.
  • Německá architektura v Praze v letech 1900-1918. Tvůrci a záměry.Umění LI, 2003, s. 306-324.
  • Modern oder national? Das Dilemma der tschechischen Avantgarde um 1900 und seine Lösung bei Jan Kotěra. Architectura XXXIII, 2003, s. 95-105.
  • The Architects Have Overslept? On the Concept of Space in 19th Century Architectural Theory. Umění LII, 2004, s. 110-122.
  • The Reception of the Arts and Crafts Movement in Bohemia around 1900. Centropa IV, 2004, č. 3, s. 218-230.
  • Charles F. A. Voysey ´s Forgotten Designs for Southern Moravia.Umění LIII, 2005, s. 21-33.
  • Contest of Ideas or Conflict of Interest? Architectural Competitions in Prague around 1900. Centropa V, 2005, č. 2, s. 104-113.
  • Osvald Polívka ve střetu idejí a zájmů. Dějiny a současnost XXVII, 2005, č. 9, s. 19-21.
  • What Is ´Czech´ in Art in Bohemia? Alfred Woltmann and defensive mechanisms of Czech artistic historiography. Kunstchronik LIX, 2006, s. 1-7.
  • Regionalismus jako umělecký program a tržní strategie. Josef Hoffmann a Leopold Bauer na severní Moravě a ve Slezsku. In:Bulletin Moravské galerie v Brně LXI, 2005, s. 98-102.
  • Introduction: The Wagnerschule. Centropa VI, 2006, č. 1, s. 3-7.
  • Jan Kotěra: Stubborn Seeker of Truth. Centropa VI, 2006, č. 1, s. 35-42.
  • Leopold Bauer: Apostate of Wagner´s School. Centropa VI, 2006, č. 1, s. 43-51.
  • Zprávy Jakuba Schikanedera a Antona Helmessena ze Světové výstavy v Paříži 1900. Umění LIV, 2006, s. 189-197 (spoluautorka Milada Sekyrková).
  • Jednoduchý nábytek Leopolda Bauera. Umění LV 2007, s. 226-236.
  • The Industrial Architecture of Leopold Bauer. Centropa VII, 2007, č. 3, s. 266-277.
  • Die Lehr- und Wanderjahre Leopold Bauers. Ars XL, 2007, s. 31-52.
  • Evolutionstheorie im Dienste der antretenden Moderne. Das frühe architektonische Denken Leopold Bauers. Zeitschrift für Kunstgeschichte LXXI, 2008, s. 543-558.
  • The Vienna School of Art History and (Viennese) Modern Architecture. Journal of Art Historiography I, 2009, č. 1, 1-JV/1, 17. s. (http://www.gla.ac.uk/media/media_139133_en.pdf)
  • Die letzte Renaissance in Wien. Projekte von Leopold Bauer für die Österreich-Ungarische Bank. Ars XLII, 2009, s. 217-237.
  • In What Style Should We Build a Spa Church? The Catholic Church in Marienbad. Centropa X, 2010, s. 141-148.
  • Durch die Gunst der „Alten“ – wider Willen der „Modernen“. Dokumente zur Berufung Otto Wagners an die Akademie der bildenden Künste in Wien, Umění LVIII, 2010, s. 464-471. 
  •  Modernität und Behaglichkeit. Der Wohnraum Leopold Bauers in den zwanziger Jahren des 20. Jahrhunderts. Umění LIX, 2011, s. 40-56.
  • „Baron Spaun ist ja nicht der erste Beste“. Die Arbeit Leopold Bauers für den Inhaber der Firma Johann Lötz Witwe. UměníLIX, 2011, S. 396-404. 
  • Domov a modernita. Raně moderní vila Leopolda Bauera v Brně, in: 67. bulletin Moravské galerie v Brně, 2011, s. 33-45. 
  • Der Abbau der Großstadt. Leopold Bauers urbanistische Entwürfe und Metropolvisionen, Opuscula Historiae Artium 61, 2012, s. 12-35.
  • Der tschechische Kubismus auf dem Markt symbolischer Güter. Ursprung und Grenzen eines Begriffs der Architekturgeschichte, Umění  LX, 2012, s. 281-292.
  • Historisches Sentiment oder moderner Pragmatismus? Leopold Bauer als Baudenkmalsarchitekt, Umění LX, 2012, s. 450-469.
  • „Der Fall Bauer“. Der Streit um die Nachfolge in der Schule Otto Wagners, Zeitschrift für Kunstgeschichte LXXVI, 2013, s. 217-242.
  • Czech Neo-Renaissance, Italian Neo-Renaissance: The Daubek Villa in Brněnec, Centropa XIII, 2013, s. 136-145.
  • Ohmann versus Grisebach. Der Streit um das Urheberrecht im Jahre 1897, Umění LXI, 2013, s. 221-231.
  • „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Anton Barvitius a jejich mecenáši, Zprávy památkové péče LXXIV, 2014, s. 83-90.
  • Friedrich Ohmann’s ‘Water Garden’. Projects for a City Park in Vienna and their Realisation, Centropa XV, 2015, s. 50-63.

 Recenze a kratší články 

  •  Secese v Opavě. Vlastivědné listy Severomoravského kraje IV, 1978, č. 2, s. 32-35.
  • Secesní kachel. Tvorba 31. 1. 1979, s. 18.
  • Secesní kachel. Vlastivědné listy Severomoravského kraje V, 1979, č. 2, s. 23-25.
  • Leopold Bauer a Opava. Vlastivědné listy Severomoravského krajeIX, 1983, č. 2, s. 22-27.
  • Zmizelá památka moderní architektury. Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 241, 1986, s. 15-20 (spoluautor P. Zatloukal).
  • Málo známé dílo Theofila Hansena v Opavě. Vlastivědné listy Severomoravského kraje XII, 1986, č. 2, s. 14-16.
  • Architektura bratří Gessnerů v Opavě. Vlastivědné listySeveromoravského kraje XIII, 1987, č. 1, s. 22-24.
  • Historismus na Moravě. Tvorba 1987, č. 6, s. 16.
  • Studien zur europäischen Barock- und Rokokoskulptur (rec.) Časopis Slezského muzea B-XXXVI, 1987, s. 92-93.
  • Zámek v Šilheřovicích. Vlastivědné listy Severomoravského kraje XIII, 1987, č. 2, s. 48.
  • Funkcionalismus v Opavě. Kulturní měsíčník 1987, č. 11, s. 18-19.
  • Secesní architektura v Krnově. Kulturní měsíčník 1988, č. 2, s. 18-19.
  • Poznat pevniny svého bytí. Tvorba 1988, č. 12, s. 8-9.
  • Lubomír Šlapeta a opavská architektura. Vlastivědné listy Severomoravského kraje XIV, 1988, č. 1, s. 19-20.
  • Kresba Petra Bittnera. Kulturní měsíčník 1988, č. 5, s. 17.
  • Froasáže Ladislava Nováka. Kulturní měsíčník 1988, č. 6, s.
  • K jubileu Ivo Krska. Časopis Slezského muzea B-XXXVII, 1988, s. 81.
  • Dílo J. M. Olbricha. Kulturní měsíčník 1988, č. 9, s. 21.
  • Výstava k výročí J. M. Olbricha. Československý architekt 1988, č. 15, s. 2.
  • Architekti vídeňské moderny na průmyslové škole v Brně. Umění a řemesla 1988, č. 2, s. 6-7.
  • Josef Maria Olbrich. Vlastivědné listy Severomoravského kraje XIV, 1988, č. 2, s. 30-32.
  • Zanikne hrobka Larischů ? Kulturní měsíčník 1989, č. 4, s. 21.
  • Grafika F. Buranta. Ateliér 1989, č. 7, s. 3.
  • Krajiny duše Ladislava Čepeláka. Tvorba 1989, č. 17, s. 14-15.
  • Výstava Kurta Schwitterse v Opavě. Umění a řemesla 1989, č. 2, s. 4-5.
  • J. M. Olbrich a spol. Ateliér 22. 8. 1989, s. 6.
  • Marek Zgórniak: Wokól neorenesansu v architekturze XIX wieku (rec.). Umění XXXVII, 1989, s. 283-284.
  • Zmizelé stavby (J. M. Olbrich). Československý architekt 1989, č. 18, s. 2.
  • Od nepochopení k zájmu. Tvorba 18. 10. 1989, s. 14-15.
  • Okružní třída v Opavě. Vlastivědné listy Severomoravského kraje XV, 1989, č. 2, s. 14-17.
  • Druhá tvář techniky. Ateliér 27. 12. 1989, s. 5.
  • Obrazy Petra Nikla. Nové Opavsko 9. 3. 1990, s. 3.
  • Dva salóny v Ostravě. Ateliér 19.3. 1990, s. 5.
  • Pohroužení do záhad světa. Ateliér 2.4. 1990, s. 5.
  • Materiál, invence, tvar. Umění a řemesla 1990, č. 1, s. 29-32.
  • Matal v Ostravě. Tvorba 11.4. 1990, s. 22.
  • Knížka o Rittsteinovi. Kulturní měsíčník 1990, č. 5, s.
  • Ausstellungen zu J. M. Olbrichs und Leopold Bauers Werken in der Tschechoslowakei. Kunstchronik XLIII, 1990, H.5, s. 206-207.
  • Ákos Moravánszky: Architektur der Donaumonarchie. Umění XXXVIII, 1990, s. 178-181.
  • Zářivá malba I. Ouhela. Ateliér 1990, č. 12, s. 4-5.
  • Výstava o L. Bauerovi. Architekt 1990, č. 8, s. 2.
  • Leopold Bauer předchůdcem postmoderny ? Umění a řemesla 1990, č. 2, s. 11-12.
  • Pavel Zatloukal: Jacob Gärtner (rec.). Časopis Slezského muzeaXXXIX, 1990, s. 91.
  • Šanci památkám. Ateliér 1990, č. 18, s. 3.
  • Umění v menším městě. Ateliér 1990, č. 23, s. 2.
  • Umělecké památky opavského hřbitova. Vlastivědné listy XVI, 1990, č. 2, s. 27-29.
  • Przemyslaw Trzeciak: Historia, psychika, architektura (rec.).Architektura 1990, č. 2, s. 84.
  • Dalibor Prix : Kostel sv. Marie Magdaleny v Osoblaze do konce středověku (rec.). Časopis Slezského muzea XXXIX, 1990, s. 284.
  • J. M. Olbrich, Architektur (rec.). Výtvarné umění 1990, č. 5, s. XI.
  • Popis jednoho zápasu. Ateliér 1991, č. 2, s. 9.
  • Eva a Marie. Ateliér 1991, č. 4, s. 5.
  • Julius Lundwall a jeho doba. Vlastivědné listy XVII, 1991, č. 1, s. 25-28.
  • Audiatur et altera pars. Dějiny a současnost 1991, č. 3, s. 62-63.
  • Zmizelé stavby (L.Bauer). Architekt XXXVII, 1991, č.
  • Dva opavští architekti - J. Olbrich a H. Bauer. Časopis Slezského muzea XL, 1991, s. 79-80.
  • Sluneční stát K. Gebauera. Region 1991.
  • Návrat k Schinkelovi. Architekt XXXVII,1991, č. 21, s. 2.
  • Městu na ozdobu, umění ke cti, sobě pro slávu. Umění XXXIX, 1991, s. 384-401.
  • Jubileum Zdeňka Kudělky. Architekt XXXVII, 1991, č. 24, s. 2
  • Zmizelé stavby (J. Deininger). Architekt XXXVIII,1992, č. 1, s. 2
  • J. Plečnik - Architectura perennis. Architekt XXXVIII,1992, č. 2, s. 5.
  • Eduard van der Nüll. Architekt XXXVIII,1992, č. 3, s. 2.
  • Josef Niklas. Architekt XXXVIII, 1992, č. 6, s. 2.
  • Hlavu nad střechou. Ateliér 1992, 14.5.
  • Zmizelé stavby (H. Gessner). Architekt XXXVIII, 1992, č. 11, s. 2
  • Farní kostel v Dolních Životicích. Vlastivědné listy Severomoravského kraje XVIII, 1992, č. 1, s. 30-33.
  • Problém Josef Schulz. Architekt XXXVIII, 1992, č. 14, s. 6.
  • Zmizelé stavby (W. Deininger). Architekt XXXVIII, 1992, č. 14, s. 2.
  • K jubileu Otakara Otáhala. Časopis Slezského muzea XLI, 1992, s. 91-92.
  • Velmi stručná zpráva z kongresu. Prostor 30.7. 1992, s. 10.
  • Jak vyvětrat ruinu. Prostor 7.8. 1992, s. 12.
  • Secesní kouzelník z Dvorní opery. Prostor 1.10. 1992, s. 10.
  • Vertreter der mitteleuropäischen Moderne (L. Bauer). Prager Zeitung1992, č. 41, s. 9.
  • Vzpomínka na Nové Vítkovice. Prostor 15.10. 1992, s. 10.
  • Mezinárodní salón architektury v Paříži. Ateliér 1992, č. 24, s. 3.
  • Odysea Státní galerie. Zlatý řez 1992, č. 2, s. 14-17.
  • Případ Olbrich. Architekt XXXIX, 1993, č. 1, s. 4.
  • Architektura ve vitrinách. Lidová demokracie 12. 2. 1993, s. 4.
  • Vila Traub a její architekt. Ateliér 1993, č. 9, s. 6.
  • Ákos Moravánszky, Die Erneuerung der Baukunst (rec.). Umění XLI, 1993, s. 52-57.
  • Kostel k vybílení. Lidová demokracie 12. 8. 1993, s. 4. Přetištěno jako Kostel sv. Hedviky v Opavě - k vybílení. Architekt XXXIX, 1993, č. 19, s. 2.
  • Co je avantgarda? (odpovědi na anketní otázky). Architekt XXXIX, 1993, č. 16-17, s. 8.
  • O Gaudím ne zrovna nejlíp. Lidová demokracie 24. 9. 1993, s. 4. Přetištěno: Architekt XXXIX, 1993, č. 21, s. 11.
  • Jiný dům, a proč? Architekt XXXIX, 1993, č. 19, s. 5.
  • Za zrcadlem sochařovy slávy. Lidová demokracie 29. 10. 1993, s. 4. Přetištěno: Architekt XL, 1994, č. 1-2, s. 11.
  • Bruno Paul: vila Traub. Zlatý řez 1994, č. 5, s.
  • „Kartony na vajíčka" made in Hong Kong. Lidová demokracie 8. 12. 1993, s. 9 Přetištěno jako Hongkongský vzor. Architekt XL, 1994, č. 2-3, s.
  • Heidrun Laudel, Gottfried Semper. Architektur und Stil (rec.) UměníXLI, 1993, s. 434-437.
  • Damjan Prelovšek, Josef Plečnik, 1872-1957 (rec.). Umění XLII, 1994, s. 94-96.
  • Lesk a bída stalinské architektury. Architekt XL, 1994, č. 7, s. 4 a 6.
  • Hannover: umění v chrámech. Architekt XL, 1994, č. 7, s. 11.
  • Umění rozkazů, korupce a perzekuce. Lidové noviny 17. 5. 1994, s. 10.
  • Architekt Jan Sokol. Architekt XL, 1994, č. 12, s. 6-8.
  • Visit in another house. Docomomo Journal 11, červen 1994, s. 28-29
  • Triumf Ignáce Ullmanna. Architekt XL, 1994, č. 14-15, s. 14.
  • Egyptománie vždy byla pro Evropany hlavně snem. Mladá fronta Dnes 7. 1. 1995, s. 19.
  • Pražské vily „pod křídly mýlka". Mladá fronta Dnes 1. 2. 1995, s.
  • Vojtěch Ullmann nebyl. Dějiny a současnost 1995, č. 1, s. 56-57.
  • Architekt, který okouzlil bankovního úředníka. Mladá fronta Dnes 25. 2. 1995, s. 19.
  • Jan Koula. Architekt XLI, 1995, č. 4-5, s. 2.
  • Bauerův stesk. Souvislosti 1994, č. 4, s. 140-141.
  • Jak si rakouští architekti vedli v zemi zaslíbené. Mladá fronta Dnes14. 4. 1995, s. 19.
  • Šváchova práce je i po deseti letech fascinující. Mladá fronta Dnes 12. 5. 1995, s. 19.
  • Fenomén 1910 ve Vídni. Architekt XLI, 1995, č. 9, s. 9.
  • Sen Evropy o zemi faraonů. Architekt XLI, 1995, č. 10, s. 6.
  • Známý neznámý Josef Fuchs. Architekt XLI, 1995, č. 12, s. 12.'
  • Funkční krása architekta Jaromíra Krejcara. Mladá fronta Dnes 25. 7. 1995, s. 17.
  • Objevná výstava Josefa Zítka. Mladá fronta Dnes 10.10. 1995, s. 19.
  • Architekt Karel Řepa. Architekt XLII, 1996, č. 10, s. 34-35.
  • Zbožný stavitel pro demokracii. Respekt 1996, č. 26, s. 18.
  • Paradox Plečnikovy školy. Architekt XLII, 1996, č. 13-14, s. 44-45.
  • Architekt jako seismograf. Architekt XLII, 1996, č. 21, s. 46-47.
  • Nesmlouvavý génius Jan Kotěra. Architekt XLII, 1996, č. 25-26, s. 49-51.
  • Kniha o Plečnikově urbanismu. Architekt XLIII, 1997, č.1-2, s. 61-62.
  • Mysteriózní jarmark architektury. Detail II, 1997, č. 1-2, s. 32-34.
  • Křtitel pražské secese. Architekt XLIII, 1997, č. 7-8, s. 57-59.
  • Druhý život Jana Kotěry. Dějiny a současnost XIX, 1997, č. 3, s. 35-37.
  • Malebné soukromí následníkovo. Dějiny a současnost XIX, 1997, č. 3, s. 44-47.
  • Architektura nové doby v Uměleckých památkách Prahy. Umění XLV, 1997, s. 228-229.
  • Zdenko Schubert-Soldern. Architekt XLIII, 1997, č. 20, s. 51-52.
  • Zdeněk Lukeš - Jan E. Svoboda, Praha 1891-1918 (rec.). Dějiny a současnost XIX, 1997, č. 6, s. 62-63.
  • Chrám ohně a jasu v Moravské Ostravě. Architekt XLIV, 1998, č. 1, s. 75-76.
  • Lidové et/versus národní v české architektuře po roce 1900. Dějiny a současnost XX, 1998, č. 2, s. 27-31
  • Otto Wagner: od historismu k moderní architektuře. Architekt XLIV, 1998, č. 9, s. 52-55.
  • Historismus jako téma. K padesátinám Pavla Zatloukala. ArchitektXLIV, 1998, č. 22, s. 6-7.
  • Leopold Bauer - mezi moderní věcností a historickým sentimentem.Architekt XLIV, 1998, č. 22, s. 42-44.
  • Doktorát pro příštího Picassa? Ateliér, 8. 10. 1998, s. 3.
  • Mezi měsíční architekturou a stavitelstvím budoucnosti. Dějiny a současnost XXI, 1999, č. 2, s. 32-35.
  • Editorial (Soutěže). Architekt XLV, 1999, č. 5, s. 3.
  • Josef Zítek a jeho mýtus. Architekt XLV, 1999, č. 8, s. 67-69.
  • Zakladatelé a dovršitelé. Respekt X, 1999, č. 45, s. 21.
  • Zrození ve stínu zániku. Respekt XI, 2000, č. 9, s. 21.
  • Josef Hoffmann - světlo na cestě architekury. Architekt XLVI, 2000, č. 2, s. 90-91.
  • Bílá kostka architekta Loose. Respekt XI, 2000, č. 29, s. 21.
  • Člověk s moderními nervy versus kalhotová sukně. Architekt XLVI, 2000, č. 7, s. 46-47.
  • Editorial (Müllerova vila). Architekt XLVI, 2000, č. 7, s. 2.
  • Hermann Muthesius a reforma zahradní architektury. Architekt XLVI, 2000, č. 9, s. 87.
  • Za Hannou Egger. Architekt XLVI, 2000, č. 10, s. 50.
  • Werner Oechslin, Moderne entwerfen (rec.). Umění XLVIII, 2000, s. 102-105.
  • Jiří Pešek, Od aglomerace k velkoměstu (rec). Dějiny a současnostXXIII, 2001, č. 1, s. 61-62.
  • Za Zdeňkem Kudělkou. Architekt XLVII, 2001, č. 3, s. 60-61.
  • Apoteóza klasů. Architekt XLVII, 2001, č. 3, s. 78-81.
  • Karl Benirschke píše do Šumperka. Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis V, 2000, s. 283-286.
  • Ján Bakoš, Čtyři trasy metodologie dějin umění (rec.). Dějiny a současnost XXIII, 2001, č. 5, s. 53.
  • Nešťastná vila brněnské metresy. Týden 29. 10. 2001, s. 74-75. Přetištěno ve zkrácené verzi: Architekt XLVII, 2001, č. 11. s.
  • Alena Janatková, Barockrezeption zwischen Historismus und Moderne (rec.). Umění XLIX, 2001, s. 82-84.
  • Jörg Stabenow, Architekten wohnen (rec.), Architekt XLVII, 2001, č. 12, s. 86-87.
  • Dobře se ptát. K padesátinám Rostislava Šváchy. Architekt XLVIII, 2002, č. 6, s. 57-58.
  • Vanna Venturi House. Blok II, 2002, č. 8, s. 70-71.
  • Architektura disciplíny a mobilizace. Ateliér 2003, č. 1.
  • Ve službách totalitní moci. Architekt IL, 2003, č. 1, s. 58-60.
  • Editorial (Češi a Slováci). Architekt XLIX, 2003, č. 3, s.
  • Odpověď na dopis J. Šandy. Architekt XLIX, 2003, č. 3, s. 63.
  • Michaela Marek, Universität als "Monument" und "Politikum" (rec.).Centropa III, 2003, s. 276-277. Česky jako Univerzita jako monument a politikum. Architekt IL, 2003, č. 5, s. 76-77.
  • Zdeněk Lukeš, Splátka dluhu (rec.). Umění LI, 2003, s. 445-447.
  • Artisti Cechi nella terra promessa. In: Graveurs et imprimeurs. Palermo - Paris - Praha 2003, s. 35-37.
  • Sladkobolná vzpomínka na staré mocnářství. Architekt L, 2004, č. 2, s. 72. Přetištěno: State Opera´s Exhibition in Tribute to Architects Fellner and Helmer a K výstavě F. Fellnera a H. Helmera. Státní opera Praha, jaro 2004, s. 20-21.
  • Gottfried Semper - titán historismu. Architekt L, 2004, č. 3, s. 66-67 a č. 4, s. 70-71.
  • Pět pé Rostislava Šváchy. K udělení ceny UHS. Bulletin UHS 2004, č. 1, s. 27-28.
  • Dómy světla pro Třetí říši. Architekt L, 2004, č. 5, s. 63.
  • Editorial. (Rakousko - Česko). Architekt L, 2004, č. 8, s. 2.
  • Von gemeinsamen Erinnerungen zu besseren Perspektiven der tschechischen Architektur. In: Frei für die Demokratie. Gedanken und Veranstaltungen zum 15. Jahrestag der Samten Revolution. Wien 2004, s. 7.
  • Jan Michl, Tak nám prý forma sleduje funkci (rec.). Dějiny a současnost XXVI, 2004, č. 5, s. 61-62.
  • Christopher Long, Josef Frank. Life and Work (rec.). Umění LII, 2004, s. 463-465.
  • O nesamozřejmém setkání historiků umění s architekty. Architekt L, 2004, č. 12, s. 79-81.
  • Osudy pražského architekta Victora Fürtha. Dějiny a současnostXXVII, 2005, č. 1, s. 7.
  • Studium pro příštího Karla Teiga. Architekt LI, 2005, č. 2, s. 46.
  • Dalibor Veselý, Architecture in the Age of Divided Representation (rec.). Architekt LI, 2005, č. 4, s. 73-74.
  • Nikola Doll, Christian Fuhrmeister, Michael H. Sprenger (eds.), Kunstgeschichte im Nationalsozialismus (rec.). Dějiny a současnostXXVII, 2005, č. 9, s.
  • Katedra architektury. In: Martina Pachmanová - Markéta Pražanová (eds.), Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze1885-2005. Praha 2005, s. 94-95.
  • Jubileum Damjana Prelovšeka, 65 let Artura Rosenauera. Bulletin UHS 2005, č. 2, s. 21-22.
  • Leslie Topp, Architecture and Truth in Fin-de-Siècle Vienna (rec.).Dějiny a současnost XXVIII, 2006, č. 5, s. 8.
  • Max Dvořák a působení Antonína Matějčka na Uměleckoprůmyslové škole. Umění LIV, 2006, s. 270-271.
  • Kniha o architektovi a designérovi Bruno Paulovi. Dějiny a současnostXXIX, 2007, č. 5, s. 8.
  • Vodojem jako architektonický skvost. Vodárenské věže v Čechách na přelomu 19. a 20. století. Dějiny a současnost XXIX, 2007, č. 8, s. 40-43.
  • William Owen Harrod, Bruno Paul. The Life and Work of a Pragmatic Modernist (rec). Centropa VII, 2007, č. 3, s. 281-283.
  • Leslie Topp, Architecture and Truth in Fin-de-Siècle Vienna (rec.).Austrian History Yearbook XXXVIII, 2007, s.
  • Spíše zahrada než stroj na bydlení. Art & antiques 2008, č. 4, s. 54-55.
  • Josef Vojvodík, Povrch, skrytost, ambivalence (rec.), Dějiny a současnost XXXI, 2009, č. 4, s. 44.
  • Hans Tietze, Lebendige Kunstwissenschaft (rec.). Umění LVII, 2009, s. 192-194.
  • Stefan Muthesius, The Poetic Home. Designing the 19th-Century Domestic Interior (rec.), Umění LVIII, 2010, s. 343-345.
  •  Josef Vojvodík, Povrch, skrytost, ambivalence (rec.), Centropa XI, 2011, č. 2, s. 171-173.
  •  Etická funkce Karstena Harriese, in: Karsten Harries, Etická funkce architektury, Praha 2011, s. 419-425.
  • Beton, sklo a duch, Lidové noviny 12. 1. 2013, s. 25.
  • Bauer versus Plečnik. Sakrální architektura v pojetí dvou žáků Otto Wagnera, in: Josip Plečnik a česká sakrální architektura první poloviny 20. století, Praha 2012, s. 18-19.
  • Writing the history of modern architecture after the fall of the Iron Curtain (rev.) Journal of Art Historiography  2013, č. 9, 9 JV/1. (vybiral-review.pdf)
  • Dějiny umění v zemi Starých mistrů, Lidové noviny 12. 7. 2014, s. 29.
  • Zámek Roztěž. Moderní architektura v barokním kostýmu, Dějiny a současnost XXXVI, 2014, č. 10, s. 26-27.

Ostatní publikace

  • Za historií a památkami města Opavy. Opava 1984.
  • Michael Rittstein (leták k výstavě PdF Ostrava). Ostrava 1988.
  • Ivo Chovanec (leták k výstavě PdF Ostrava). Ostrava 1988.
  • Martin Klimeš (leták k výstavě Galerie pod podloubím). Olomouc 1988.
  • Ladislav Čepelák (leták k výstavě PdF v Ostravě). Ostrava 1988.
  • František Burant (leták k výstavě PdF v Ostravě). Ostrava 1989.
  • Zbyněk Janáček, grafika, kresba (leták k výstavě). Ostrava 1989.
  • Architekturtendenzen. Deutsches Rundfunk Berlin, 26. 6. 1994.
  • Das andere Haus (leták k výstavě MAK Wien). Wien 1995.
  • Čtyři Plečnikovi žáci (leták k výstavě NG). Praha 1996. Angl. mutace: Four Pupils of Plečnik.
  • Jiří Stibral (leták k výstavě VŠUP, spoluautor Milan Němeček). Praha 2003.
  • Zelené mládí (leták k výstavě VŠUP). Praha 2005.

prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.

E-mail jindrich.vybiral@vsup.cz
Zařazení / Funkce
Teorie a dějiny umění / Profesor
Členství Předseda akademického senátu