Vyšeart - Digitální galerie studentů uměleckých škol
Vytvořeno: 7. 5. 2021 od Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Vyšeart - digitální galerie studentů uměleckýc škol

5. 5. - 31. 8. 2021
park národní kulturní památky Vyšehrad, Praha

V parku národní kulturní památky Vyšehrad je nově otevřena digitální galerie Vyšeart. Podílí se na ní studenti UMPRUM, AVU a HAMU, kteří ve vzájemné spolupráci vytvořili celkem 14 audiovizuálních děl. Na šesti vystavených projektech participovali studenti různých ateliérů UMPRUM.
 
Celkem 28 mladých umělců spojilo své tvůrčí síly a ve dvojici hudebník + výtvarník vzniklo 14 děl, která budou rozmístěna po parku v digitální podobě. Návštěvníci se k nim dostanou pomocí QR kódů, které si naskenují svým mobilním zařízením.

Nedostatek společných uměleckých projektů a touha po spolupráci studentů vysokých uměleckých škol vyústily v iniciativu VYŠEART, která spojuje hudebníky z Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze (HAMU), výtvarníky z Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Hudebníci a výtvarníci na základě vzájemné inspirace a spolupráce vytvořili 14 děl, která kombinují jak vizuální, tak hudební prvky. Tato díla svým rozmístěním v parku vytváří okružní procházku se 14 zastaveními a jsou návštěvníkům přístupná po načtení QR kódu na daném místě na Vyšehradě. Každé dílo je přímo inspirováno geniem loci, kde se nachází, a tudíž se návštěvník ocitá na stejném místě jako umělci na začátku jejich tvorby.

Za UMPRUM můžeme jmenovat projekty Antonie Zichové z Ateliéru malby, Barbory Lexové z Ateliéru K.O.V., Elišky Hanušové z Ateliéru textilní tvorby, Emmy Šádové z Ateliéru textilní tvorby, Michala Fízikaz Ateliéru intermediální konfrontace a Olgy Krykun z Ateliéru malby.

Do spolupráce vysokých uměleckých škol se zapojili také studenti Českého vysokého učení technického v Praze, kteří projektu poskytují technickou podporu. Organizátorky celého projektu, Magdaléna Ochmanová z HAMU, Hana Sommerová z AVU, Eliška Hanuš, Jarka Straková a Mariana Pecháčková z UMPRUM, vybudovaly platformu pro komunikaci a spolupráci mezi pražskými uměleckými školami a zároveň vytvořily prostor, kde se mohou potkat tvůrčí lidé z různých uměleckých oborů. Projekt je důkazem toho, že i v těžkých společenských časech jsou mladí umělci schopni spolupracovat a hledat cesty také v aktuální době, která umění na poměrně dlouhou dobu veřejně umlčela.

Studenti a jejich projekty

Antonie Zichová ve spolupráci s Elou Tolstevou
Umělecké dílo vzniklé ve spolupráci výtvarnice Antonie Zichové a hudebnice Ely Tolstovy, která si k sobě přizvala členy své hudební skupiny Tolstoys Michala Smetanu a Samuela Maco (Sam Handwich), zpracovává mimo jiné téma masek a divadla. Inspiruje se amfiteátrem, který se nachází v blízkosti místa a je momentálně nevyužívaný. Na jeho prázdnotu reaguje Zichová vytvořením malby, kde s nadsázkou zobrazuje divadelní rej a sen evokující výjevy a pomyslně prostor zaplňuje. Skladba pak na výjev navazuje svou živostí a neukázněností a doplňuje jeho atmosféru. Dílo dále pracuje s prvkem divadelní masky jako nástrojem pro zakrytí vlastní identity a možnosti vystupovat ve více rolích – nejen na jevišti, ale i v každodenním životě.

Barbora Lexová ve spolupráci s Pavlem Nesitem
Společné dílo výtvarnice Barbory Lexové a hudebníka Pavla Nesita odkazuje na historii, proměnlivost a vrstevnatost Vyšehradu. Lexová vytváří objekt inspirovaný geologickými sondami užívaných pro průzkum půdy, kdy se bílou barvou vztahuje k neprobádaným a hluchým místům tamní historie. Materiál jako je cihla, kov nebo opuka pak naopak symbolizuje historii známou (barokní opevnění, mincovna za krále Vratislava, románské období). Nesit svou skladbou napsanou pro dva klarinety prostřednictvím duality reaguje na první pohled nenápadné místo, které je ovšem zasazené do unikátního prostředí Vyšehradu. Skladba pak určuje rytmus pohybu kamery ve výsledném videu, které tvoří audiovizuální celek. Divákovi se místo odkrývá z nového, neznámého pohledu a v jeho časové komplexnosti.

 Eliška Hanuš ve spolupráci s Haštalem Hapkou
Dílo výtvarnice Elišky Hanuš a hudebníka Haštala Hapky prostřednictvím zvuků a barev atmosféricky zachycuje výhled z hradeb, který divák vidí z daného místa na Vyšehradě. Dvojice sestupuje dolů a do hloubky jej mapuje. Hapka ve své skladbě zaznamenává ruchy okolí v blízkosti Nuselského mostu a následně je kombinuje s hudebními nástroji. Hanuš jeho trasu následuje a zaznamenává barvy míst, kde Hapka nahrával – barvy města. Výsledné dílo, svetr, je odrazem pravdivého záznamu města, místa a času, kdy jednotlivé barvy chronologicky a prostorově kopírují jednotlivé okamžiky a časové události Hapkovy skladby. Zároveň jsou divákovi zprostředkovány vjemy, které by sám z nadhledu Vyšehradu nebyl schopný zachytit.

 Emma Šádová ve spolupráci s Vsevolovem Tokmakovem
Společné dílo výtvarnice Emmy Šádové a hudebníka Vsevoloda Tokmakova nabízí čtyři miniatury nahlížející do současné situace pozastavených kulturních institucí a podniků. Šádová ve svých ilustracích zobrazuje prostředí galerie, koncertu, kavárny a divadla. Tokmakov jednotlivé ilustrace doprovází čtyřmi hudebními skladbami, evokující pocit daného místa a prohlubující tím tak divákův/posluchačův prožitek. Název jejich společného díla Stav: Zmraženo potom kontrastuje s živostí jednotlivých miniatur a připomíná, že i přes na první pohled nečinný stav, kultura tu stále je a žije.

 Michal Fízik ve spolupráci s Pavlem Zemanem
Hudebník Pavel Zeman a výtvarník Michal Fízik ve svém společném díle využívají intermediálního způsobu práce a vytvářejí video, které zachycuje zmenšený model zadaného místa na Vyšehradu. Fízik malířským přístupem vytváří alegorický prostor, kde jsou rozmístěné fotografie zachycující momenty z lokality. Zemanova skladba na sebe vrství více hlasů kontrabasu, reaguje na vizuální podobu a atmosféru tohoto prostoru-modelu a dává za vznik audiovizuálnímu celku. Důležitým prvkem se pak stává brána, která označuje přechod mezi dvěma pomyslnými světy a umožňuje divákovi vstup do genia loci daného místa.

 Olga Krykun ve spolupráci s Matějem Divišem
Tématem společného díla výtvarnice Olgy Krykun a hudebníka Matěje Diviše je duševní zdraví a odreagování se po psychicky náročném období. Video je vizualizací relaxační techniky – řízené meditace, která spolu s poslechem hudby člověku umožňuje celkové uvolnění. Autoři na sebe svou tvorbou vzájemně reagují a výsledkem tak je melodická, téměř až pohádková skladba, která doprovází terapeutickou imaginaci. Ve videu, stejně jako v blízkosti návštěvníka, je ústředním prvkem schodiště, po kterém je člověku umožněno dostat se na místo, kde může nashromáždit všechnu svou negativní energii a nechat ji za sebou. Dílo tak divákovi zprostředkovává v dnešní době tolik potřebné psychické uvolnění a svým způsobem ho vybízí i k vlastní duševní hygieně.

Celá akce se koná pod záštitou Městské části Prahy 2, Národní kulturní památky Vyšehrad a za podpory AVU, HAMU, UMPRUM a OSA. Více informací se dozvíte na sociálních sítích Vyšeart.