Dvě knihy Nakladatelství UMPRUM nominovány v soutěži Magnesia Litera
Vytvořeno: 2. 3. 2016 od Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Nakladatelství UMPRUM sklízí úspěchy. V nominacích soutěže Magnesia Litera se umístily dvě knihy v kategorii Litera za nakladatelský čin  - publikace Barbory Toman Tylové Jde o to, aby o něco šlo. Typograf Oldřich Hlavsa (vydáno ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis) a kniha Jindřicha Vybírala Leopold Bauer. Heretik moderní architektury (vydáno ve spolupráci s nakladatelstvím Academia).

Radost z nominací je o to větší, že do soutěže byly přihlášeny jen tyto dva počiny Nakladatelství UMPRUM, které se mezi 31 přihlášenými dostaly do nejužšího výběru. O cenu Litera za nakladatelský čin budou soupěřit ještě s jednou publikací. Jak soutěž dopadne se dozvíme 5. dubna.

Mimo jiné se do nominací soutěže dostala také kniha pedagožky UMPRUM Lucie Raškovové Samota není zlej sen, která je v užším výběru na cenu Dilia Litera pro objev roku.

 

 

O nakladatelství UMPRUM

Nakladatelství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze započalo rokem 1996 ediční činnost a za dobu své existence vydalo množství původních knih z oblasti teorie a dějin umění a další vědecky hodnotnou literaturu. Součástí edičního plánu je rovněž vydávání katalogů k výstavám, retrospektivních katalogů a tiskovin souvisejících s různorodými aktivitami školy, např. příruček o knižní vazbě a typografickém písmu, skript, studijních textů o managementu umění, monografií a výpravných bilingvních publikací. Tyto publikace jsou z vědeckého a výzkumného hlediska vysoce kvalitní (recenzovány vždy jedním či dvěma odborníky z oboru) a zařazeny do Registru informací o výsledcích výzkumu a vývoje (RIV). Zajímavou a neotřelou grafickou podobu knih navrhují a realizují studenti a absolventi VŠUP či sami pedagogové. Ediční plán je tvořen a schvalován Ediční radou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, jejíž počet se ustálil na sedmi členech. Každoročně zde vydáno až 18 publikací.

Knižní produkce naší instituce byla v posledních čtyřech letech (2012–2015) výrazně obohacena o výstupy Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), na jehož řešení se podílel vědecký tým vedený prof. Jindřichem Vybíralem.

 

Jindřich Vybíral - Leopold Bauer. Heretik moderní architektury

Leopold Bauer (1872–1938) patřil kolem roku 1900 k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Byl označován jako tvůrce prvního moderního domu v habsburské monarchii i autor první filozoficko-teoretické reflexe moderní architektury v tomto regionu. Později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu. Monografické zpracování jeho architektonického a designérského díla je založeno na studiu Bauerovy obsáhlé písemné pozůstalosti ve vídeňské Albertině a na systematickém terénním výzkumu architektových realizací v České republice a Rakousku (analýza více než tří set Bauerových projektů a realizací). Bauerova tvorba je podrobena stylové analýze i obsahové interpretaci a představena v širokých souvislostech duchovní kultury doby. Výsledkem projektu je tak nejen analýza více než tří set Bauerových projektů a realizací, ale také příspěvek k novému definování moderní architektury. Grafická podoba Štěpán Malovec. V koedici s nakladatelstvím Academia.

 

Barbora Toman Tylová (ed.) - Jde o to, aby o něco šlo. Typograf Oldřich Hlavsa

Publikace poprvé souhrnně představuje obsáhlou grafickou tvorbu autora, jehož dílo tvoří důležitou kapitolu v dějinách českého grafického designu druhé poloviny 20. století. Ve své tvorbě se Oldřich Hlavsa (1909–1995) soustředil především na typografické řešení knihy. Množstvím upravených titulů, jejichž počet se blíží dvěma tisícům, výrazně formoval pohled na stavbu, funkci a účel knihy. Je pokračovatelem české avantgardy, díla Karla Teigeho a Ladislava Sutnara, ale složky konstrukční a funkční dostávají v jeho typografické práci nový význam. Do dějin grafického designu se nesmazatelně zapsal svými čtyřmi publikacemi o písmu, ilustraci a knize. V roce 1957 vyšla Typografická písma latinková, která dostala o tři roky později i anglickou mutaci A Bookof Type and Design, později následují tři svazky Typographie (1976, 1981 a 1986). Oldřich Hlavsa byl členem řady mezinárodních institucí a komisí pro užitou grafiku, aktivně se účastnil práce různých mezinárodních porot v oboru knižní kultury a typografie, vystavoval doma i v zahraničí. Kvalita jeho práce byla opakovaně ohodnocena mnoha domácími i mezinárodními oceněními (dlouhá léta se např. umisťoval na čelných místech v soutěži o nejkrásnější československou knihu a v roce 1991 mu byla udělena prestižní Gutenbergova cena města Lipska jako uznání za celoživotní vynikající práci v oboru knižního umění). Rozsáhlou monografii otevírají studie Barbory Toman Tylové, Jana Rouse a Ivy Knoblochové, navazující obrazová část uvádí zásadní mezníky Hlavsova průkopnického a umělecky jedinečného díla, které je v relativní úplnosti představeno v bibliografii Hlavsovy knižní a časopisecké tvorby. Publikaci doplňuje výbor z Hlavsových teoretických statí, rozhovorů, ohlasů jeho díla a Hlavsovy korespondence s významnými českými i zahraničními osobnostmi grafického designu 20. století (L. Sutnar, A. Frutiger, H. Zapf). Vydáno v koedici s nakladatelstvím Akropolis a za velkorysé podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a společností Fedrigoni a Typodesign.

K vydání monografie typografa Oldřicha Hlavsy v uspořádání a grafické úpravě Barbory Toman Tylové byl spuštěn i samostatný web projektu www.oldrichhlavsa.cz.

 

Krátké video představující publikaci: https://www.youtube.com/watch?v=LmfsbAdMN0Q