Jakub Jansa a Anna Ročňová mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého 2021
Vytvořeno: 22. 1. 2021 od Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

 Mezinárodní porota opět vybrala finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého 2021. Mezi pěti vybranými figurují dvě jména z UMPRUM – absolventky Ateliéru sochařství Anny Ročňové a Jakuba Jansy, který absolvoval Ateliér supermédia a nyní studuje doktorský program v Ateliéru fotografie I. Finalisté jsou podle nových pravidel zároveň vítězi, nesoutěží, ale cenu si přerozdělují.

 „Ocenili jsme kvalitu a různorodost přihlášených portfolií a jejich široký záběr co do geografie, genderu a identity. Uvítali jsme prolínání uměleckých a aktivistických pozic. Rovněž jsme zaznamenali výrazný příklon k nejrůznějším formám spolupráce napříč uměleckou scénou. Autorky a autoři často tematizovali vysoce relevantní otázky, jako je přehodnocení genderových a národnostních identit, feministických a queer pozic či zpochybnění pozdně kapitalistického statu quo. Umělecká díla se také citlivě dotýkala ekologických témat a prokázala, že rozumí nutnosti nalezení rovnováhy nestabilních ekosystémů, na něž pohlížela z holistické perspektivy překračující dichotomii živého a neživého, lidského a nelidského,“ shrnuje porota.

 Sochařka Anna Ročňová svým poetickým přístupem prokazuje silnou vnímavost vůči světu rostlin a prozkoumává hranice a průsečíky městského a přírodního prostředí. Překročením modernistického dělení na přírodu a kulturu znovuobjevuje přírodu, zpochybňuje pojem umělosti a obrací se k nečekaným a přehlíženým přírodním formám.

 Jakub Jansa vytváří poutavé příběhy napodobováním či propůjčováním hlasu nelidským entitám, hrdiny jeho videí jsou potom například celer nebo tasemnice. Svými projekty zkoumá pozdní fázi postinternetového umění a korporátní estetiky, od nichž se kriticky distancuje a zároveň se v nich snadno orientuje. Ve své tvorbě umně spojuje mezinárodní jazyk(y) současného umění s místními odkazy.

Anna Ročňová (*1989) studovala v Ateliéru sochařství pod vedením Edith Jeřábkové a Dominika Langa (2010–2017) na pražské UMPRUM. V roce 2013 absolvovala stáž v rámci studijního programu TransArts na Universität für angewandte Kunst ve Vídni a v roce 2015 v Ateliéru malířství II/škole Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. Ročňová se zajímá o přírodu a přírodní procesy, pozoruje civilizaci a její produkty. V jejích nejnovějších realizacích je volba materiálu radikálnější, opouští klasické sochařské prostředky a orientuje se na přírodniny. Objekty, koláže a asambláže často vznikají ve skupinách. Autorka se neustále obklopuje materiálem všeho druhu. Využívá ho, transformuje, experimentuje s ním, tvaruje ho a kombinuje. Hledá nové tvary, nové povrchy i skupenství. Vše s cílem vyjádřit emoci, kterou příroda emituje. Ročňová se zúčastnila celé řady skupinových výstav, například Poetický materializmus v galerii SODA v Bratislavě či Against Nature v Národní galerii Praha. Ze samostatných výstav to byly například Luxurious Moments v Galerii hlavního města Prahy v prostorách Colloredo-Mansfeldského paláce. Ročňová také často vystavuje společně s Janem Boháčem.

Jakub Jansa (1989) vystudoval UMPRUM v Praze (Ateliér supermédií/Federico Díaz a David Kořínek), absolvoval studijní stáž v New Yorku (Five Eleven), rezidenční pobyty ve Švýcarsku (Watch Out, Engstligenalp) a Francii (CEAAC, Štrasburk). Od roku 2020 vede společně s Julie Béna Ateliér performance na FaVU VUT v Brně. Ve své práci kombinuje různá média (video, performance, instalace) a s jejich využitím buduje komplexní prostředí a situace, které přesvědčivě propojují realitu s fikcí do homogenního celku. Jeho rané projekty věnované tématům společenské manipulace a seberozvoje vyústily v posledních letech do cyklu výstav zastřešeného názvem Club of Opportunities (od 2017). Prostřednictvím postupů vypravěčství a s notnou dávkou ironie a absurdity odrážejí jednotlivé kapitoly autority a hierarchické vztahy ve společnosti a postupně odkrývají anatomii mytologie a vyprávění. Tvorba Jakuba Jansy často záměrně balancuje na výrazové hraně – tím, že nenabízí jednoznačné závěry, vtahuje diváka do hry. Na jednotlivých kapitolách spolupracoval Jansa mj. s filozofem Kamilem Nábělkem, filmaři Kryštofem Melkou a Kryštofem Hlůže, módní návrhářkou Karolínou Juříkovou či s performery Janem Kostihou, Patrikem Petrem a Ester Geislerovou. Vystavuje pravidelně v Česku i v zahraničí, v posledních letech například na Bienále v Athénách, v CEAAC ve Štrasburku, v Pioneer Works v NYC (v rámci festivalu PAF) nebo v CAC v Tel Avivu.