Katedra architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze se znovu dostala na vrchol hodnocení Nejlepší vysoké školy v kategorii architektonických škol, které provádějí Hospodářské noviny ve spolupráci s agenturou Ipsos.
V konkurenci dalších pěti vysokých škol zaměřených na architekturu, obstála nejlépe ve třech kategoriích hodnotících mezinárodní zapojení školy, zájem o školu a pedagogy, v poslední čtvrté kategorii věda byla na příčce druhé. V celkovém součtu bodů bezkonkurečně obhájila první místo.
Celý článek, který vyšel v příloze Hospodářských novin 22. ledna 2016 naleznete níže či v příloženém *.pdf.
Výběrová architektura znovu na první příčce
Dříve se říkalo, že kdo chce jít na architekturu, musí umět perfektně kreslit. Dnes už to tak důležité není. „Uchazeči
musí být především přesvědčeni, že architekty opravdu dělat chtějí,“ míní Jan Hák, který absolvoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) před dvěma lety.
To v žebříčku Hospodářských novin
skončilo druhé. Vyniká zejména ve vědě. Na rozdíl od vítěze – výběrové katedry architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP) – je také snazší se na ně dostat.
Až na čtvrté příčce se tentokrát umístila (loni druhá) Fakulta architektury VUT v Brně. Ačkoliv je o ni mezi uchazeči velký zájem, podle hodnocených kritérií pokulhává především ve vědě a personálním zabezpečení.
Studenti si vybírají učitele
Na VŠUP se během loňského roku snažili výuku ještě více přiblížit praktickému životu. Například perspektivu se učí při kreslení živého modelu v definovaném architektonickém prostředí.
Přestože sítem přijímacího řízení projde jen necelých 20 procent uchazečů, fakulta se alespoň snaží dělat zkoušky v jiný termín než ostatní architektonické školy. Součástí jsou klasické talentové zkoušky. Když uspějete, čeká vás velmi individuální výuka ve čtyřech různých skupinách kolem dvaceti studentů.
Každá se zaměřuje trochu jiným směrem. Na celé škole je pouze kolem osmdesáti studentů, je tedy dost prostoru pro individuální přístup. Na každého je času dost a zároveň se nikdo nemůže „flákat“. Z názvů skupin záměrně zmizely přívlastky o nábytku, tvorbě interiéru nebo pracovního prostředí a mají jen čísla od jedné do čtyř.
„Sázíme na původní model profesora obklopeného svými učedníky, kteří se k němu jako k osobnosti hlásí,“ vysvětluje vedoucí katedry architektury Bohumil Chalupníček.
Na široké oborové debaty a zaujetí pro práci také sázejí. „Velmi rád poslední dobou při konzultacích nebo hodnocení slyším frekventované-,baví mne dělat…‘ – ať je to urbanismus, dispozice, proporce či téma úkolu,“ chválí Chalupníček atmosféru na škole.
Konkurence je veliká, dostat se na školu naopak snazší
Práce studentů VŠUP jenom vloni uspěly v několika prestižních soutěžích. Například Jan Drška získal za svou diplomovou práci „Cesta sedmi kostelů“ Cenu Josefa Hlávky. Bodují také studenti ČVUT. Eva Rosenová
vyhrála soutěž České komory architektů za svůj projekt bydlení vyššího standardu v pražské ulici Na Zatlance, uspěli i další dva studenti ČVUT.
VŠUP nenabízí studium bakalářské, pouze šestileté magisterské nebo navazující tříleté. Naopak rozdělené mají studium na ČVUT. To staví na dlouhé tradici. Jako jediná vysoká škola v České republice také nabízí studijní programy design a krajinářská architektura. Škola sídlí v pražských Dejvicích a zajímavostí je mimo jiné to, že elegantní budovu navrhla profesorka Alena Šrámková, která v ní vede svůj ateliér.
Uspět v přijímacím řízení a dostat se na architekturu na ČVUT je v porovnání s ostatními fakultami nejsnazší.
Alespoň tedy do bakalářského programu. Potom si naopak škola zakládá na tom, že na magisterské studium bere jen ty opravdu talentované. „Studium je opravdu náročné. V určitých fázích se člověk musí hodně snažit, aby ho nevyhodili,“ míní absolventka architektury na ČVUT Eva Fojtů.
Pro ty, kteří o architektuře uvažují, je důležité zvážit, zda jsou ochotni studiu leccos obětovat. Ani potom to ale absolventi nemají jednoduché. Tím, že se navýšil počet přijímaných, přibylo také architektů a konkurence
je veliká. Sehnat dobrou práci může být problém.
„Každý si řekne, ty jsi architekt, to je skvělé! Ovšem ve skutečnosti se člověk musí hodně otáčet, aby sehnal zakázky,“ popisuje Fojtů své zkušenosti. Navíc než se člověk dostane do komory architektů, aby mohl samostatně stavět domy, musí absolvovat tři roky odborné praxe a složit
zkoušky.
„Začínat se vždycky musí od menších projektů,“ popisuje život absolventa po škole už zmíněný Jan Hák. Také ne všichni za sebou nějaký ten svůj dům nechají. Část se uplatní v architektonických kancelářích, část pracuje pro stát v odborech památkové péče. Aby člověk uspěl, musí si už od prvního ročníku hledat praxi. „To je určitě nesporná výhoda – tak jako v každém oboru,“ vysvětluje Hák. Absolventi se mohou uplatnit rovněž v zahraničí. Tam studenti odjíždějí na stáže v rámci studia. Druhá možnost je dostat se tam na vlastní pěst po studiu. Stejně jako jsou rozdílné pozice, které mohou absolventi obsadit, různí se rovněž platy. Podle Fakulty architektury ČVUT se nástupní plat absolventů pohybuje od 15 do 40 tisíc korun. hrm
Pořadí škol v oboru architektura
| Fakulta | Mezinárodní zapojení školy |
Zájem o školu |
Pedagogové | Věda | Celkem |
| 1. Katedra architektury VŠUP v Praze | 5,2 | 9 | 7,2 | 6,3 | 27,7 |
| 2. Fakulta architektury ČVUT v Praze | 4,3 | 6,2 | 6,8 | 8 | 25,3 |
| 3. Fakulta stavební ČVUT v Praze | 2,8 | 4,3 | 6,8 | 6 | 19,9 |
| 4. Fakulta architektury VUT v Brně | 2 | 8,3 | 3 | 4,7 | 18 |
| 5. Fakulta stavební VUT v Brně | 4 | 3,7 | 6,5 | 3,7 | 17,9 |
| 6. Fakulta stavební VŠB‑TU Ostrava | 4,2 | 3,5 | 3,7 | 6,3 | 17,7 |
Pozn.: Čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky HN.
ŠANCE NA PŘIJETÍ*
Kolik uchazečů přijímají jednotlivé fakulty ke studiu architektury (v %)
VŠUP v Praze 18
Fakulta architekt. VUT v Brně 37
Fakulta stavební VUT v Brně 55
Fakulta stavební VŠB‑TU v Ostravě 65
Fakulta stav. ČVUT v Praze 65
Fakulta architektury ČVUT v Praze 72
* Procenta vyjadřují podíl přijatých studentů k počtu přihlášek v akademickém roce 2014/2015.
Zdroj: Data poskytnutá jednotlivým
