Úřední deska

Výběrové řízení 

Výběrové řízení na pozici odborného asistenta / asistentky, asistenta/asistentky Katedry teorie a dějin umění

Rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze se sídlem v Praze 1, nám. Jana Palacha 80, vypisuje v souladu se zněním § 77 Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů i platným vnitřním předpisem výběrové řízení na akademického pracovníka:

Asistent/asistentka Katedry teorie a dějin umění se zaměřením na design, užité umění a umělecké řemeslo.

Kvalifikační předpoklady:

  • ·        VŠ vzdělání (minimálně magisterský stupeň) – program/obor teorie a dějiny umění;
  • ·        vědecká hodnost Ph.D., nebo studium doktorského studijního programu se zaměřením na teorii a dějiny umění, architektury a designu;

·        vědecko-výzkumná a publikační činnost;

  • ·         pedagogická praxe;
  • ·         aktivní znalost anglického jazyka.

Písemné přihlášky s následujícími přílohami (přílohy vyjma motivačního dopisu přikládají pouze externí uchazeči) :

  • ·        úředně ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání, případě dosažených vědeckých hodnostech, nebo potvrzení o studiu doktorského studijního programu 
  • ·         strukturovaný životopis;
  • ·         motivační dopis;
  • ·        přehled vědecko-výzkumné a publikační činnosti – zaslat elektronicky
  • ·         doklad o pedagogické praxi;
  • ·         kontaktní údaje.

 

Zašlete doporučeně nejpozději do 26. dubna 2020 na adresu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze na personální oddělení k rukám Mgr. Ester Oehmové (ester.oehmova@vsup.cz).

 

Nástup: možný ihned

Úvazek: 0,4

Zasláním přihlášky do výběrového řízení uchazeč/uchazečka souhlasí s poskytnutím osobních údajů za účelem archivace po dobu 3 let.

Průběh výběrového řízení:

Výběrové řízení proběhne distančním způsobem do 5. května 2020. Platné přihlášky budou posouzeny odbornou komisí jmenovanou rektorem.

Konečné výsledky výběrového řízení budou oznámeny jednotlivým uchazečům nejpozději do 7. května 2020.

 

Vytvořeno: 26. 3. 2020
Bezpečnostní opatření 

UMPRUM pro studenty uzavřena - až do odvolání bezpečnostních opatření proti koronaviru

 

M I M O Ř Á D N É   O P A T Ř E N Í

 

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze bude pro studenty na základě mimořádného opatření proti šíření koronaviru od 11. 3. až do odvolání uzavřena.

 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:

I.

Zakazuje se s účinností ode dne 11. března 2020:

  •  osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

 

  •  osobní přítomnost studentů na studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

 

II.

Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.

 

Odůvodnění:

Mimořádné opatření je vydáno v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s označením SARS-CoV-2 v Evropě.

Předmětem opatření je zákaz vzdělávání na všech typech škol pro potřebu ochrany před výskytem a šířením onemocnění COVID-19. Hromadné vzdělávání na všech typech škol představuje vyšší riziko přenosu onemocnění vzhledem k vysoké kumulaci osob ve vymezeném prostoru.

Opatření se zaměřuje na všechny osoby organizující vzdělávání podle shora uvedených zákonů.

Toto opatření je jedním z důležitých předpokladů zamezení šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 na území České republiky.

Neprodlená realizace tohoto opatření je nezbytná pro adekvátní zhodnocení rizika vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci ve výskytu onemocnění COVID-19, a proto den nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření je den jeho vydání.

představuje vyšší riziko přenosu onemocnění vzhledem k vysoké kumulaci osob ve vymezeném prostoru.

Opatření se zaměřuje na všechny osoby organizující vzdělávání podle shora uvedených zákonů.

Toto opatření je jedním z důležitých předpokladů zamezení šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 na území České republiky.

Neprodlená realizace tohoto opatření je nezbytná pro adekvátní zhodnocení rizika vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci ve výskytu onemocnění COVID-19, a proto den nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření je den jeho vydání.

 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA

ministr zdravotnictví

 

Vytvořeno: 22. 3. 2020
Rozhodnutí rektora 

Rozhodnutí rektora č. 11/2020 o posunutí termínu pohovorů a veřejných přednášek na místa akademických pracovníků

Rozhodnutí rektora č. 11/2020 o posunutí termínu pohovorů a veřejných přednášek na místa akademických pracovníků

Vzhledem k rozhodnutí Bezpečnostní rady státu a navazujících opatření vlády rozhodl rektor o nekonání pohovorů a veřejných přednášek ve dnech 2. 4. 2020 a 9. 4. 2020 v rámci probíhajících výběrových řízení na místa akademických pracovníků. Nové termíny budou zveřejněny po odeznění mimořádných opatření.

V Praze dne 18. 3. 2020

Prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.

rektor UMPRUM

 

 

Vytvořeno: 18. 3. 2020
Rozhodnutí rektora 

ROZHODNUTÍ REKTORA č. 10 ze dne 16. 3. 2020 o minimálním provozu školy v období karantény

ROZHODNUTÍ REKTORA č. 10

ze dne 16. 3. 2020

o minimálním provozu školy v období karantény

 

Rektor rozhodl s ohledem na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu a navazující opatření vlády o omezení volnosti pohybu takto:

 

  1. s účinností od 16. 3. 2020 je zajišťován pouze minimální provoz školy, pokud vážné provozní důvody nevyžadují přítomnost na pracovišti (rozuměj v prostorách školy) plní zaměstnanci své pracovní úkoly z domova prostřednictvím dálkového připojení k informačním systémům školy,

  2. pedagogičtí pracovníci zadávají úkoly studentům výhradně formou vzdálené komunikace a takto kontrolují jejich plnění,

  3. zaměstnanci přítomní na pracovišti postupují tak, aby se na nejvyšší možnou míru snížil kontakt s dalšími lidmi, k pracovním jednáním se přednostně užívají formy komunikace na dálku (e-mail, telefon, skype, atp.), a to i v případě komunikace mezi zaměstnanci aktuálně přítomnými ve škole, při osobních jednáních všichni dodržují nejmenší vzdálenost mezi osobami 1 m,

  4. vedoucí oddělení rozvrhnou pravidelné služby jednotlivých zaměstnanců v rámci oddělení tak, aby v každé místnosti byl přítomen nejvýše jeden zaměstnanec a zároveň se všichni střídali tak, aby byli vystaveni srovnatelnému riziku nákazy při cestách do práce, z práce a na pracovišti,

  5. všichni zaměstnanci, kteří se vrátili z rizikových zemí, jsou povinni dodržet ochrannou čtrnáctidenní karanténu, a to i v případě, že se z uvedené země vrátila osoba, se kterou sdílejí domácnost. Za rizikové země jsou ke dni vydání tohoto rozhodnutí považovány: Itálie, Německo, Rakousko, Španělsko, Francie, Velká Británie, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Norsko, Dánsko, Čína, Jižní Korea a Írán.

 

Jakmile aktuální nebezpečí nákazy pomine, rektor rozhodne o obnovení běžného provozu školy.

 

V Praze dne 16. 3. 2020

 

 

Prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.

rektor UMPRUM

Vytvořeno: 16. 3. 2020
Přijímací řízení 2020/21 

Výsledky přijímacího řízení do bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Výtvarná umění - 2020/21

Na základě přijímacího řízení konaného ve dnech 16. 12. 2019 a 10. - 14. 2. 2020 byli do bakalářského programu (B8206) a navazujícího magisterského programu (N8206) - Výtvarná umění přijati níže uvedení uchazeči (bez záruky).

Uchazeči jsou v přiloženém dokumentu uvedeni pod čísly přihlášek, pro vyhledání konkrétní přihlášky doporučujeme použít funkci pro vyhledávání - CTRL+F.

 

Vytvořeno: 12. 3. 2020
Rozhodnutí rektora 

Rozhodnutí rektora č.9/2020 - o prodloužení termínu odevzdání přihlášek do výběrového řízení na místa akademických pracovníků

Vytvořeno: 11. 3. 2020
Rozhodnutí rektora 

Rozhodnutí rektora č. 8/2020 - o opatřeních v souvislosti se šířením epidemie koronaviru

ROZHODNUTÍ REKTORA č. 8

ze dne 10. 3. 2020

o opatřeních v souvislosti se šířením epidemie koronaviru

 

 

Rektor rozhodl s ohledem na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu a navazující opatření vlády o zákazu veřejných akcí nad 100 účastníků a zavření škol takto:

  1. s účinností od 10.3.2020 se zakazují všechny zahraniční pracovní cesty všem zaměstnancům, jakož i cesty studentů do zahraničí,
  1. s účinností od 10.3.2020 se ruší všechny vernisáže výstav UMPRUM,
  1. s účinností od 11.3.2020 se zakazuje všem studentům účast na výuce, jakož i vstup do všech prostor školy.

 

Jakmile aktuální nebezpečí nákazy pomine, rektor rozhodne o povolení zahraničních cest, veřejných akcí a pokračování výuky.

Rektor v souvislosti se šířením nákazy doporučuje všem zaměstnancům a studentům, aby respektovali pokyn domácí karantény v délce nejméně 2 týdnů, pokud se v poslední době navrátili z rizikových oblastí: Čína, Jižní Korea, Japonsko, Irán, Itálie, Německo, Španělsko, Francie.

 

V Praze dne 10. 3. 2020

Prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.

rektor UMPRUM

Vytvořeno: 11. 3. 2020
Opatření - Hygienická stanice HMP 

Opatření - Koronavirus a pracovněprávní souvislosti

 

A.   Zaměstnanec se vrátil z oblasti, která je zasažena koronavirem (není nařízena karanténa)

 

-       Primárně je nezbytné, aby se zaměstnanec seznámil s aktuálními pokyny a doporučeními Ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví.

 

-       Zaměstnanec by měl s ohledem na ustanovení § 102 odst. 1  a § 106 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatele informovat o tom, že se vrátil z oblasti zasažené koronavirem. Zaměstnavatel je s ohledem na povinnost předcházet rizikům z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci oprávněn vyzvat zaměstnance, aby se podrobil vyšetření u poskytovatele pracovnělékařských služeb, popř. registrujícího lékaře, zejména je-li to důvodné vzhledem k vykonávané práci nebo má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec není způsobilý vykonávat práci. V tomto případě přichází v úvahu mimořádná pracovnělékařská prohlídka u poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to ve smyslu § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. 

 

-       Nejsou-li orgány ochrany veřejného zdraví stanovena konkrétní mimořádná opatření, upozorní zaměstnavatel zaměstnance, který jej informoval o návratu z oblasti zasažené koronavirem, na jeho povinnost kontaktovat svého registrujícího lékaře v případě výskytu příznaků infekčního onemocnění. Ten rozhodne, zda zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným, popřípadě mu bude na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nařízena karanténa, izolace  či karanténní opatření (dále jen „karanténa“).

 

-       V případě, že se u zaměstnance neprojevují příznaky infekčního onemocnění, je s ohledem na vykonávanou práci vhodné, aby zaměstnavatel z preventivních důvodů učinil některé z následujících opatření, směřujících k tomu, aby se zaměstnanec po určitou dobu (zpravidla 2 týdny) zdržoval mimo pracoviště a kolektiv spolupracovníků. K tomu lze využít tyto nástroje:

 

1)    Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele (z jiného místa - například z domova). Protože jde o dohodu, na změnu místa výkonu práce (na práci z domova) není povinen druhý účastník pracovněprávního vztahu přistoupit.

 

 

2)    Zaměstnavatel by provedl vhodný přesun v harmonogramu rozvržení směn a včas s tím seznámil zaměstnance, tj. 14 kalendářních dnů předem, nedohodl-li se se zaměstnancem jinak.

 

3)    Je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci v místě výkonu práce a zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, aniž by zaměstnanec sám měl překážku v práci (například zaměstnanci není nařízena karanténa, ani není v dočasné pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel má jen určité obavy), jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku  (§ 208 zákoníku práce).

 

4)    Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené; obecně platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 odst. 1 zákoníku práce). Bez dohody se zaměstnancem mu nemůže zaměstnavatel určit dovolenou „ze dne na den“. Za porušení povinností na úseku dovolené může orgán inspekce práce zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).

 

Není-li využit v konkrétním případě žádný z výše uvedených nástrojů, pak je možné, aby zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu.

 

B.   Zaměstnanec je v nařízené karanténě v ČR

 

-       O nařízení karantény, jejím trvání a ukončení rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví a v tomto smyslu je povinen podat zaměstnavateli na jeho žádost  informaci o tom, že zaměstnanci byla karanténa nařízena.

 

-       V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa, jde o překážku v práci na straně zaměstnance, při které mu přísluší náhrada mzdy nebo platu stejně, jako v případě, když je dočasně práce neschopen (§ 191 a 192 zákoníku práce). I o této překážce v práci a předpokládané době jejího trvání je zaměstnanec povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu a překážku v práci mu prokázat (viz § 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce).  Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dní, a to s tím, že tato náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí.

 

-       Zaměstnavateli zaměstnanec předloží potvrzení „Oznámení o nařízení karantény“, které mu vystaví ošetřující lékař nebo hygienik. Tímto potvrzením současně zaměstnanec uplatní u zaměstnavatele právo na náhradu mzdy/platu za prvních 14 dnů trvání karantény.

 

-       Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené v době trvající karantény.

 

-       Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena).

 

C.   Zaměstnanec je v nařízené karanténě v cizině

 

-       Je-li zaměstnanci nařízena karanténa v cizině, pak jde-li o státy EU a státy, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální dohodu, zaměstnavatel je povinen omluvit jejich nepřítomnost v práci a poskytnout jim náhradu mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů karantény stejně, jako v případě, že je nařízena karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Postupuje se podle § 191 a 192 zákoníku práce.  Jde-li o státy EU, postupuje se podle společných evropských pravidel, zaměstnancům je vydáno v místě pobytu potvrzení o nařízené karanténě a toto potvrzení zaměstnanec zašle svému zaměstnavateli v České republice a zaměstnavatel mu na základě tohoto potvrzení vyplatí náhradu mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce.

 

-       Jestliže jde o státy, které nejsou členskými státy EU ani státy, se kterými má ČR uzavřenu bilaterální dohodu, pak pokud karanténa nařízená v tomto státě trvá i po skončení dovolené zaměstnance, je nepochybné, že zaměstnavatel bude povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Nepřítomnost zaměstnance v práci není v tomto případě zaviněným porušením povinností, které má zaměstnanec podle zákoníku práce, protože je povinen nařízenou karanténu v cizině dodržovat.

 

-       V případě, že v cizině zaměstnanec čerpá dovolenou, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena). Překážka v práci z důvodu karantény proto bude následovat až po skončení dovolené.

 

D.   Karanténa na pracovní cestě a cestovní náhrady

 

-       Pracovní cestou se podle § 42 zákoníku práce rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce. Cestovními výdaji, za které je zaměstnavatel povinen poskytovat cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které zaměstnanci vzniknou právě při pracovní cestě podle § 42 zákoníku práce, a to jak pracovní cestě tuzemské, tak zahraniční (zahraniční pracovní cestou se podle § 154 zákoníku práce rozumí cesta konaná mimo území České republiky). Cestovní náhrady příslušejí v souladu s podmínkami pracovní cesty určenými zaměstnavatelem po celou dobu jejího trvání, tedy od jejího počátku až do ukončení.

 

-       Je-li zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu nařízena karanténa, není tato skutečnost důvodem pro ukončení nebo přerušení pracovní cesty. Je nutno vycházet z toho, že zaměstnanci by v místě konání pracovní cesty nebyla karanténa nařízena, kdyby tam nebyl zaměstnavatelem vyslán (je zde tedy příčinná souvislost s vysláním na pracovní cestu). Tato okolnost obecně nemůže být k tíži zaměstnance a není tomu tak ani v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance či jeho hospitalizace.

 

-       Pokud je toho zaměstnanec v karanténě schopen, musí podle § 186 zákoníku práce bezodkladně informovat zaměstnavatele o změně podmínek rozhodných pro poskytování a výši cestovních náhrad, tak, aby zaměstnavatel mohl přijmout potřebná opatření (např. zrušit rezervaci zpáteční letenky nebo ubytování). Přerušení nebo ukončení pracovní cesty, respektive neposkytování cestovních náhrad zaměstnanci, kterému je na pracovní cestě nařízena karanténa a nemůže se z tohoto důvodu vrátit do bydliště, by bylo rovněž v rozporu s dobrými mravy. Poskytování stravného a zahraničního stravného není vázáno na výkon práce, ale na dobu trvání pracovní cesty a dobu strávenou mimo území České republiky v kalendářním dnu. Je-li zaměstnanci během karantény na pracovní cestě zabezpečeno bezplatné stravování charakteru snídaně, oběda nebo večeře, pak se stravné a zahraniční stravné krátí způsobem stanoveným v příslušných ustanoveních zákoníku práce. Pokud má zaměstnanec zachováno ubytování, potom musí zaměstnavatel uhradit i tyto náklady, v případě, že nebylo poskytnuto zaměstnanci jiným subjektem v rámci opatření při nařízené karanténě. Zaměstnanci mohou během uvedené doby vzniknout i některé nutné vedlejší výdaje. I ty mohou mít souvislost s pracovní cestou, nikoliv s výkonem práce (§ 164 zákoníku práce). Všechny tyto okolnosti je třeba vždy posuzovat podle konkrétního případu a jeho podmínek.

 

-       O ukončení nařízené karantény rozhoduje příslušný státní orgán (orgán ochrany veřejného zdraví) a zaměstnavatel potom následně podle konkrétních podmínek rozhodne o dalším průběhu pracovní cesty.

 

V Praze dne 28. února 2020

Vytvořeno: 4. 3. 2020
Hygienická stanice hl. m. Prahy 

Odborné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy k návratu studentů z oblastí, kde je prokázáno šíření nemoci Covid-19

Vytvořeno: 2. 3. 2020
Rozhodnutí rektora 

Rozhodnutí rektora č.7/2020 - mimořádná studentská stipendia

Vytvořeno: 2. 3. 2020