Jan Trejbal et al.: Pohyb tvůrce
Vytvořeno: 4. 8. 2021 od Věda, výzkum

projekt AGS 

Pohyb tvůrce

Vytvořeno: 4. 8. 2021

Nejnovějším výstupem Akademické grantové soutěže je kniha doktoranda Ateliéru architektura I Jana Trejbala Pohyb tvůrce / Průzkumy území jako forma uměleckého výzkumu. Tato odborná monografie se věnuje tématu uměleckých průzkumů území vzniklých ze spolupráce s GHMP. Jsou v ní zastoupeni jak pedagogové UMPRUM ( Jan Šépka, Miroslava Gulbisová) tak studenti/absolventi školy (Conrad Armstrong, Ida Chuchlíková, Martin Zet, Vendulka Prchalová a další...). Kniha obsahuje 10+5 unikátních projektů z projektu GHMP a vlastní praxe Jana Trejbala, 15 odborných textů, rozhovor s Milošem Šejnem, úvod Jiřího Sádla, 135 obrazových příloh, 5 schémat, 106 hesel v autorském terminologickém oblaku.  

 Publikace Pohyb tvůrce se věnuje průzkumům území z pohledu široké skupiny tvůrců především proto, že nedochází k v tuzemském prostředí k stabilnímu rozšířování kvality a spektra průzkumů v přípravné fázi. Botanik Jiří Sádlo v textu nazvaném Jak číst Trejbala na začátku této publikace píše: Role „vědy“ či „řemesla“ není ve srovnaní s „uměním“ nutně autoritativnější, stejně jako role umělce v sobě nutně nemá víc citu a imaginace. Nejslibnější je v tom ohledu prolamování všech takových barier a vznikající přístupy multidisciplinarní, interdisciplinarní a transdisciplinarní.

 Tato kniha nedává přímé odpovědi. Přesto, nebo právě proto by měla sloužit jako nástroj pro širší odbornou veřejnost a zástupce z municipalit jako inspirace pro jejich další profesní činnost ve městě i kulturní krajině. Jedná se tedy o široké spektrum od samotných tvůrců z oboru umění (vizuální umělci, architekti – urbanisté, designeři, historici, případně teoretici umění), přes technicistně a neumělecky zaměřené profese (humanitní a přírodovědné směry), ale také zaměstnance obecních úřadů a městských částí, včetně stavebních a územně–plánovacích oddělení. Nástroj lze pak definovat jako jednoduchou samostatnou součást většího systému, která rozšiřuje schopnost tohoto systému působit na své okolí.

 Samotný název Pohyb tvůrce, se odkazuje na tvůrce–kréatora, který je synonymem pro budovatele, původce či stvořitele. Všechny kapitoly se ale orientují na analytickou – přípravnou činnost, předcházející kreativním návrhům. Zde je podstatné, zda lze připustit fakt, že pro reálné průzkumy území v praxi je nezbytný kontext–charakter–ráz území/ lokality. Poté musí existovat krok–činnost před samotným návrhem například v podobě průzkumu území. Ten je velmi důležitý i pro každého tvůrce. Tento krok – činnost je pak pravou úžinou vyžadující pozornost a tuto knihu jako zmíněný nástroj.

 Publikace navazuje například na okruhu beneficientů GHMP z programu UM2020, konkrétně z kurátorského záměru zvyšovat a vyrovnávat kvalitu života v centru a na okraji města, protože jejím tématem je právě periferie. Nepřímo může publikace navazovat na Manuál tvorby veřejného prostranství hlavního města Prahy, který řešil Institut pro rozvoj a plánování Prahy ve spolupráci s kurátory a teoretiky.