Ateliér malby

kontakt
nám. J. Palacha 80, 116 93 Praha 1
cernicky@cmail.cz

vedoucí ateliéru
doc. Mgr. ak. mal. Jiří Černický

asistent ateliéru
Michal Novotný

Ateliér malby

Současné umění je intermediální a post-konceptuální. Umělci volí strategie a média vyjádření s obezřetností a přihlédnutím ke konkrétní příležitosti a ke smyslu sdělovaného. Je možné to i ono, jsme uprostřed pozdní postmoderní situace. Takzvané úvahy o konci či smrti malby, fotografie, konceptu, sochy, videa je možné chápat jako součást strategických her o definici současného umění. Historické rozdělení studijních ateliérů dle média a jméno pedagoga slouží jako jakési domovní znamení, akcent umožňující orientaci v dnešním poněkud nepřehledném terénu. 

Studenti ateliéru Malba se věnují hledání vlastních témat a forem. Tyto volby jsou prověřovány ve společných diskusích. Studenti jsou vedeni k soustavnému objasňování jejich smyslu v rámcích současného umění, ve vztahu k historii umění a ke stavu současného světa. Kategorie například originality nebo obratnosti, hloubky či krásy nejsou používány jako kvalitativní stupně panujícího kánonu, ale jako jedny z mnoha možných pojmů, jejichž vztah a míra určuje hodnotící soud. Z obou stran správně uchopené studium má vést ke schopnosti nalézat taková řešení uměleckého díla, která ukotvují množinu možných interpretací k základní autorově intenci. Dílo by mělo zhodnocovat aktuální stav umělecké rozpravy a v ideálním případě ji i zásadně proměňovat. Studium umění je chápáno jako dílna, v níž se vytvářejí modely, pomocí nichž lze přemýšlet o jsoucím v prostoru a času.

Jiří Černický: Atelier malby na VŠUP
Malbu vnímám jako velmi otevřené médium, které může mít i záměrně konzervativní podobu, preferuji však experimentální přístupy, které se snaží překročit dosavadní vnímání malby jako média a které se brání definitivnosti i definicím. Naše disciplína by měla mít tendenci se záměrně dotýkat všech možných mnohdy i protichůdných, myšlenkových i formálních přesahů. Dávám tedy přednost malbě jako spíše intermediální disciplíně navazující na tradici avantgard – P. Picasso, F. Picabia, P. Manzoni, J. Pollock, Y. Klein, M. Kippenberger, K. Grosse, J. Meese…
Atelier vnímám jako otevřenou platformu, kde není úkolem pedagogů vést studenty k řemeslné dokonalosti, ale k emancipovanému, sebevědomému dialogu a vzájemnému sdílení idejí. Malba (umění) může vypadat jakkoli – je ale podstatné, jak o ní autor přemýšlí a jak je schopen tyto myšlenky interpretovat a kontextualizovat.

Student na umělecké škole je v poněkud paradoxní situaci. Je po něm na jedné straně požadováno, aby akceptoval a přizpůsobil se konvencím a hodnotám současného umění. Zároveň je však od něj očekávána tvorba nezvyklých, neviděných či dokonce novátorských artefaktů, situací, postojů. Umělecká škola je místem, kde mladí lidé přicházejí o svou nevinnost. Umělecká škola zasévá rozpory do jejich srdcí. Umělecká škola je institucí, která je oddělila od ostatních uchazečů, studenti jdou vstříc úzké bráně historie po cestě dlážděné hlavami zavržených kolegů. Nejinak se tomu děje v Ateliéru malby Jiřího Černického. Slova je možné ověřit pouze praxí, tedy výstavou. Nebo výukou?

Pedagog na umělecké škole je v poněkud paradoxní situaci. Na jedné straně zastupuje autoritu a aparát samotné instituce, historii daného média. A na straně druhé si uvědomuje, že vytvoření prostoru pro svobodnou výměnu názoru vyžaduje, aby všichni její účastníci spolu jednali jako rovný s rovným. Umělecká škola je místem, kde se pedagogové učí taktice a kompromisům. Umělecká škola dále štěpí rozpory v jejich okoralých srdcích. Umělecká škola je institucí, která odděluje živé umělce od jejich vlastní doby, která mumifikuje a petrifikuje jejich činy i instinkty výměnou za finanční odměnu a společenský status. Nejinak se tomu děje v ateliéru malby na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Slova je možné ověřit pouze praxí, tedy výstavou. Nebo výukou?

CO JE TO MALBA?
A)
Jsme zastánci malby, která se vzpírá definitivnosti i definicím.
Malba je v našem pojetí křižovatkou mezi médii, sociálními skupinami, konformitou i radikalitou.
Malba je pojmem, který se utrhl z řetězu a spolkl umění spolu s celým světem.
Malba je prostředkem emancipace subjektu a konstrukce nového. Důsledně navazujeme na dědictví avantgard.
Malba je ztělesněná vůle.
Malba je řemeslem a tedy nástrojem boje proti odcizení.
Malba spřádá a současně trhá historicko-kontextuální pletivo, jež ji v danou chvíli obepíná.

B)
Preferujeme malbu jako tradiční médium.
Jsme zastánci malby jako média komunikace, nikoliv jako posla tautologie. Není důležité, kudy vedou hranice, ale co se děje mezi nimi.
Malba je v našem pojetí samozřejmou součástí kategorie umění, spolu s dalšími tradičními médii jako například socha, grafika...
Členění dle média je naprosto nepodstatné, je zcela podřazeno kategorii umění.
Malba jako přímá akce nic nezmůže. Může však svět pokrýt jeho obrazy. A avantgardy... to byla od začátku mýlka, byť z bezpečného odstupu sexy.
Malba je ztělesněná zrada. Nikdy nikomu nic nedluží.
Malba je bojem za malířův život, za jeho kariéru a majetek.
Malba je chycena ve svých souvislostech. Zmítající se ryba v síti.

Doporučené odkazy pro uchazeče

Časopisy

http://www.artalk.cz/
http://www.labyrint.net/cisla
http://vvp.avu.cz/sesit/archiv

Knihy

Hal Foster, Umění po roce 1900
Art Now 4

Internetové stránky

http://www.contemporaryartdaily.com/
http://artycok.tv/lang/cs-cz/
http://poulwebb.blogspot.cz/

Přehled výstav

http://www.artmap.cz/

Menší pražské galerie...

Galeri Hunt a Kasner, Polansky, Drdova, Svit, Jelení, Meetfactory, Fotograf, 35M2...

Umělci

Marcel Dzama
Raymond Pettibon
Neo Rauch
John Currin
Marcel Duchamp
Joseph Kossuth
Robert Smithson
Hans Hacke
Pierre Huyghe
Thomas Hirschhorn
Maurizio Cattelan
Sarah Lucas
Helen Marten
Mike Kelley
Oliver Laric
Andy Hope 1930
Thomas Zipp
John Cage