Ateliér malby

Výstava 

Kryštof Strejc: Radical times in paradise/ Praha

Událost: 14. 11. 2017 - 21. 11. 2017
Výstava 

Žaneta Reková: Bombička/ Olomouc

Událost: 13. 11. 2017 - 4. 12. 2017
Výstava 

Sofie Tobiášová: Jeho pohled nitro plení, je to démon, propad‘ snění/ Praha

Událost: 31. 10. 2017 - 16. 11. 2017
Ateliérová cesta 

Japonsko 2017: Kjóto, Toyama, Tokyo

Událost: 27. 10. 2017 - 6. 11. 2017
workshop 

workshop Josefa Bolfa

Vytvořeno: 20. 10. 2017
konference 

Jiří Černický, Josef Bolf, Václav Girsa, Michal Novotný, Vladimír Skrepl: Bad Painting

Událost: 19. 10. 2017
Výstava 

Jakub Choma: Life For Dummies/ Praha

Událost: 6. 9. 2017 - 14. 10. 2017
Výstava 

Jakub Choma: Contours arise from cold diode-rays/ Budapest

Událost: 6. 9. 2017 - 11. 9. 2017
Konference o současné malbě 

Souvislá vrstva

Událost: 19. 4. 2017
studio visit 

Návštěva ateliéru Milana Kunce

Vytvořeno: 26. 3. 2017

kontakt
nám. J. Palacha 80, 116 93 Praha 1

vedoucí ateliéru
doc. Mgr. ak. mal. Jiří Černický

cernicky@cmail.cz

asistent ateliéru
Mgr. Michal Novotný

mnovot@vsup.cz

Ateliér malby

Současné umění je intermediální a post-konceptuální. Umělci volí strategie a média vyjádření s obezřetností a přihlédnutím ke konkrétní příležitosti a ke smyslu sdělovaného. Je možné to i ono, jsme uprostřed pozdní postmoderní situace. Takzvané úvahy o konci či smrti malby, fotografie, konceptu, sochy, videa je možné chápat jako součást strategických her o definici současného umění. Historické rozdělení studijních ateliérů dle média a jméno pedagoga slouží jako jakési domovní znamení, akcent umožňující orientaci v dnešním poněkud nepřehledném terénu. 

Studenti ateliéru Malba se věnují hledání vlastních témat a forem. Tyto volby jsou prověřovány ve společných diskusích. Studenti jsou vedeni k soustavnému objasňování jejich smyslu v rámcích současného umění, ve vztahu k historii umění a ke stavu současného světa. Kategorie například originality nebo obratnosti, hloubky či krásy nejsou používány jako kvalitativní stupně panujícího kánonu, ale jako jedny z mnoha možných pojmů, jejichž vztah a míra určuje hodnotící soud. Z obou stran správně uchopené studium má vést ke schopnosti nalézat taková řešení uměleckého díla, která ukotvují množinu možných interpretací k základní autorově intenci. Dílo by mělo zhodnocovat aktuální stav umělecké rozpravy a v ideálním případě ji i zásadně proměňovat. Studium umění je chápáno jako dílna, v níž se vytvářejí modely, pomocí nichž lze přemýšlet o jsoucím v prostoru a času.


Jiří Černický: Atelier malby na VŠUP
Malbu vnímám jako velmi otevřené médium, které může mít i záměrně konzervativní podobu, preferuji však experimentální přístupy, které se snaží překročit dosavadní vnímání malby jako média a které se brání definitivnosti i definicím. Naše disciplína by měla mít tendenci se záměrně dotýkat všech možných mnohdy i protichůdných, myšlenkových i formálních přesahů. Dávám tedy přednost malbě jako spíše intermediální disciplíně navazující na tradici avantgard – P. Picasso, F. Picabia, P. Manzoni, J. Pollock, Y. Klein, M. Kippenberger, K. Grosse, J. Meese…
Atelier vnímám jako otevřenou platformu, kde není úkolem pedagogů vést studenty k řemeslné dokonalosti, ale k emancipovanému, sebevědomému dialogu a vzájemnému sdílení idejí. Malba (umění) může vypadat jakkoli – je ale podstatné, jak o ní autor přemýšlí a jak je schopen tyto myšlenky interpretovat a kontextualizovat.

 

Michal Novotný: Pozice současné malby

S trochou nadsázky bychom snad mohli říct, že největším potvrzením současné malby je, že jako médium neexistuje. V poslední letech jsme viděli jasný odklon od postkonceptuálních tendencí zabývajících se malbou jako médiem a jeho apriorními možnosti, limity a asociacemi. Malba roku 2017 je v neustálém spojení ale zároveň střetu mezi virtuálním a něčím co bychom snad mohli nazvat stavem přirozeným, stavem "offline". Internet, tolik zaměřený na statický obraz, tak malbu jednoduše aproprioval a učinil z malby jako závěsného obrazu, plátna na rámu, vizuál nebo jpg. 

Internet je ale také o neustálé akceleraci produkce i konzumaci obrazů. Přirozená fotogeničnost malby tak vedla ještě k většímu důrazu na na plochost, gestičnost a efemeralitu. Globální post internetová malba je spíše jakýsi kolektivní výzkum, neustálé sledování ostatních, jejich následování či narušování a sdílení vlastních výsledků v reálném čase mění její podobu v řádu měsíců. Malba je ale zároveň i široce rozšířená a dostupná technologicky nedeterminovaná estetická forma, stále nejjednoduší způsob jak vytvářet nové formy a styly s mnohem větší škálou prostředků. A to jak oproti materiálovým limitům sochařství i nástrojům digitálních programů, které mají mnohem větší nástrojová omezení. Malba tak vytváří vizuální nálady mnohem snadněji než internetové programy. 

Virtuální z nás nicméně neudělalo z kyborgy, ale spíše zdůraznilo jakousi nostalgii po něčem, co bychom snad mohli nazvat skutečným životem, který ale o to divočeji převádíme do virtuálna.  Malba je tak i určitou materialitou ve virtualitě - a sledujeme tak i návrat "opravdové malby" s důrazem na gesto, materialitu, hrubost povrchu proti hladké a průhledné estetice virtuálna. Nová abstrakce, nedokončenost.  

Malba je zároveň praktický a ekonomický postoj. V současném umění již lze těžko udržet beztak uměle vytyčené hranice mezi vysokým a nízkým, ale také praktickým a estetickým, komerčním a nekomerčním. Umění tak není jen jakousi autonomní sebe transformující múzou, ale také největším neregulovaným trhem, prostředkem k nezdaněnému převodu obrovského množství peněz, a světem spekulací. Malba tak není v tomto kontextu jen globálně srozumitelná, fotogenická a snadno cirkulující po sociálních sítích, ale také snadno přenosná, transportovatelná, a skladovatelná, ale také v některých případech a kontextech snadno prodejná a aukciovatelná.

 

Student na umělecké škole je v poněkud paradoxní situaci. Je po něm na jedné straně požadováno, aby akceptoval a přizpůsobil se konvencím a hodnotám současného umění. Zároveň je však od něj očekávána tvorba nezvyklých, neviděných či dokonce novátorských artefaktů, situací, postojů. Umělecká škola je místem, kde mladí lidé přicházejí o svou nevinnost. Umělecká škola zasévá rozpory do jejich srdcí. Umělecká škola je institucí, která je oddělila od ostatních uchazečů, studenti jdou vstříc úzké bráně historie po cestě dlážděné hlavami zavržených kolegů. Nejinak se tomu děje v Ateliéru malby Jiřího Černického. Slova je možné ověřit pouze praxí, tedy výstavou. Nebo výukou?


Pedagog na umělecké škole je v poněkud paradoxní situaci. Na jedné straně zastupuje autoritu a aparát samotné instituce, historii daného média. A na straně druhé si uvědomuje, že vytvoření prostoru pro svobodnou výměnu názoru vyžaduje, aby všichni její účastníci spolu jednali jako rovný s rovným. Umělecká škola je místem, kde se pedagogové učí taktice a kompromisům. Umělecká škola dále štěpí rozpory v jejich okoralých srdcích. Umělecká škola je institucí, která odděluje živé umělce od jejich vlastní doby, která mumifikuje a petrifikuje jejich činy i instinkty výměnou za finanční odměnu a společenský status. Nejinak se tomu děje v ateliéru malby na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Slova je možné ověřit pouze praxí, tedy výstavou. Nebo výukou?

CO JE TO MALBA?
A)
Jsme zastánci malby, která se vzpírá definitivnosti i definicím.
Malba je v našem pojetí křižovatkou mezi médii, sociálními skupinami, konformitou i radikalitou.
Malba je pojmem, který se utrhl z řetězu a spolkl umění spolu s celým světem.
Malba je prostředkem emancipace subjektu a konstrukce nového. Důsledně navazujeme na dědictví avantgard.
Malba je ztělesněná vůle.
Malba je řemeslem a tedy nástrojem boje proti odcizení.
Malba spřádá a současně trhá historicko-kontextuální pletivo, jež ji v danou chvíli obepíná.

B)
Preferujeme malbu jako tradiční médium.
Jsme zastánci malby jako média komunikace, nikoliv jako posla tautologie. Není důležité, kudy vedou hranice, ale co se děje mezi nimi.
Malba je v našem pojetí samozřejmou součástí kategorie umění, spolu s dalšími tradičními médii jako například socha, grafika...
Členění dle média je naprosto nepodstatné, je zcela podřazeno kategorii umění.
Malba jako přímá akce nic nezmůže. Může však svět pokrýt jeho obrazy. A avantgardy... to byla od začátku mýlka, byť z bezpečného odstupu sexy.
Malba je ztělesněná zrada. Nikdy nikomu nic nedluží.
Malba je bojem za malířův život, za jeho kariéru a majetek.
Malba je chycena ve svých souvislostech. Zmítající se ryba v síti.

Doporučené odkazy pro uchazeče

Časopisy

http://www.artalk.cz/
http://www.labyrint.net/cisla
http://vvp.avu.cz/sesit/archiv

Knihy


Hal Foster, Umění po roce 1900

Nicolas Bourriaud: Postprodukce

Brian O´Doherty: Uvnitř bílé krychle 

Hakim Bey: Dočasná autonomní zóna

Jan Zálešák: Apocalypse Me


Internetové stránky

http://www.contemporaryartdaily.com/

http://artycok.tv/lang/cs-cz/

http://artviewer.org

http://www.ofluxo.net

http://www.aqnb.com

http://tzvetnik.online

Přehled výstav

http://www.artmap.cz/

Galerie:

Komerční:

HuntKastner, Svit, Polansky, Drdova, Nevan Contempo

Nezávislé:

FUTURA, Karlin Studios, Meetfactory, Tranzitdisplay, Fotograf, SPZ, Entrance, 35M2...

Instituce:

Plato Ostrava, Národní galerie, Moravská galerie, Rudolfinum


Umělci

Cory Arcangel

John Armleder

Richard Artschwager

Tauba Auerbach

Saddie Benning

John Cage

John Currin

Marcel Duchamp

Marcel Dzama

Tracey Emin

Dorothy Iannone

Joseph Kossuth

Katharina Grosse

Andy Hope 1930

Anthea Hamilton

Thomas Hirschhorn

Pierre Huyghe 

Judy Chicago

Mike Kelley

Bertrand Lanvier

Sarah Lucas

Helen Marten

Oliver Laric

Seth Price

Blinky Palermo

Anselm Reyle

Neo Rauch

Roman Signer

Robert Smithson

Ruby Sterling

Avery Singer

Guyton Walker

Thomas Zipp

Heimo Zobernig