Jakub Choma (*1995), student 4. ročníku ateliéru malby je finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého 2020, gratulujeme !
studentka Maria Kovtun vystavuje na výstavě Cold Prey v New Yorku, gratulujeme !
více na:
https://tzvetnik.online/article/cold-prey-new-york
TINNITUS
9. 11. – 18. 11. 2018
Výstava POKOJE
Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha 1
Žanera Reková z Ateliéru malby a Matěj Bílek, student ateliéru sochařství společně připravili pro přehlídku POKOJE instalaci kombinující sochy a videa. Ta se zabývá tématem lidské přizpůsobivosti a otázkou možného posunu hranic mezi lidskou a zvířecí civilizací.
„Chci vám totiž vypravovat celý příběh. Není tak zvláštní, víte. Četl jste přece jako dítě Kiplingovu Knihu džunglí? Připadal vám Mowgli nějak zvláštní? V Indii se často stává, že lidé pohodí z hladu svoje děti v džungli a zvířata je někdy vychovají místo nich. Někdy dokonce i lvi. V Bombaji prý před třemi léty objevili lvího muže, který vydržel v zajetí několik měsíců. Podle zpráv z Aleppa tam přivedli kočovníci před dvěma měsíci gazelího muže, který se živil s gazelím stádem několik let, spásal trávu a zachraňoval se před pronásledovateli velkými skoky. A kdoví, co se děje v Africe, kde jednotlivé kmeny nezaznamenávají počet svých příslušníků, kteří se ztratili v džungli? Člověk se snadno přizpůsobuje. A jestliže se dokáže přizpůsobit naší současné civilizaci, proč by se nedovedl přizpůsobit civilizaci třeba medvědí, jestliže se v ní narodí a je v ní od malička vychováván? ...“
Student Ateliéru malby Jakub Choma vystavuje na veletrhu Art Cologne 2018 po boku Martina Kohouta a Krištofa Kintery.
Art Cologne 2018
hala 11.3 booth B-032 Neumarkt
19. - 22. 4. 2018 (vernisáž 18. 4.)
Ve spolupráci s Polansky Gallery budou po dobu tří dní konání veletrhu Art Cologne vystaveny práce Jakuba Chomy, studenta 3. ročníku Ateliéru malby pod vedením Jiřího Černického.
Více informací na www.polanskygallery.com a www.artcologne.com.
Druhý díl z debat nad tématem "paralelních kultur působících v Evropě", která začala minulý rok debatou s orientalistou Ostřanským na téma
„Islám v Evropě“.
Tentokrát pozvání přijal milý, moudrý a zábavný muž, který si říká Achab a ve skutečnosti se jmenuje
Jaroslav Haidler.
Tato výrazná osobnost má své kořeny vrostlé do dvou hlavních oblastí.
Za prvé je to vynikající herec a taktéž bývalý ředitel Činoherního studia v Ústí nad Labem,
a za druhé je znalcem všeho, co se týká Judaismu, a to hlavně Kabaly a Talmudu.
Debata se uskuteční v atelieru Malby (307) v pondělí 2. listopadu od 9 hodin.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Achab_Haidler
V pondělí 30. 3. 2015 navštívil atelier malby Institutu intermedií na ČVUT, kde se nachází specializované pracoviště, jehož činnost je zaměřena na vytvoření experimentálního prostoru pro fůzi vědy a umění. Studenti měli možnost seznámit se s využitím tohoto pracoviště a jeho technologickým vybavením.
Dne 23. 4 se v atelieru malby uskutečnila debata na téma „Orient“ s podtitulem „Absence umění islámu ve vzdělání na vysokých uměleckých školách“. Jako expert byl k debatě pozván orientalista a arabista - Bronislav Ostřanský Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. K debatě byli t06 přizváni studenti ostatních atelierů Katedry volného umění. Smyslem debaty bylo zamyslet se nad důležitými souvislostmi aktuálních událostí a zároveň alespoň částečně zaplnit mezery ve vzdělání studentů školy týkající se orientálního umění.
Dne 16.5. 2015 studenti a pedagogové atelieru malby navštívili areál Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Cílem bylo shlédnout unikátní experimentální pracoviště s jaderným reaktorem, který se využívá k vědeckému výzkumu a detekci různých materiálů.
Důvodem návštěvy bylo inspirovat studenty neobvyklým podnětem z mimoumělecké sféry. Po návštěvě těchto prostor někteří z nich prohlásili, že se dostali na chvíli mimo obvyklou realitu, spíše do světa sci-fi.
O exkurzi projevili zájem rovněž studenti z atelieru fotografie a taktéž byli přizváni studenti z UJEP v Ústí nad Labem, konkrétně z atelieru Time Based media.
Od 12. do 16. dubna proběhne workshop s Pavlem Peppersteinem. Workshop je určen vybraným studentům Katedry volných umění. Při té příležitosti proběhne návštěva jeho ateliéru, kde bude možné shlédnout nové práce, které Pavel Pepperstein připravuje pro svou velkou samostatnou výstavu v Saint Etienne.
Jiří Černický o Pavlu Peppersteinovi
Pavel Pivovarov s pseudonymem Pepperstein, je podle mého názoru jeden z nejvýraznějších představitelů vizuálního umění v Rusku. Je v pravém, uměleckém slova smyslu undergroundovou, nezávislou osobností. Žije stranou společnosti mimo umělecká centra a dost často mění svá působiště. Donedávna pobýval Krymu, odkud se musel přemístit do Bělehradu. Jen velmi nerad komunikuje přes sociální sítě a musíte si jej proto vypátrat a získat u něj důvěru. Působí velmi nezávisle, nonkonformně, jakoby z něj na první pohled vyzařovala nějaká „temná“ síla, ale po chvíli zjistíte, že je velmi laskavý, milý a kultivovaný.
Jak patrno, je Pavel Pepperstein synem v Praze žijícího vynikajícího konceptuálního umělce Viktora Pivovarova. V našem městě tudíž velmi často pobýval a má k němu vřelý vztah. Není bez zajímavosti, že vystudoval na pražské akademii. Umí tedy velmi dobře komunikovat i česky.
Ve svém díle přímo navazuje na ruskou avantgardu. Je přesvědčen, že je jádrem tradice ruského moderního umění a tedy určitou alternativou západní umělecké tradice. Ruskou tradici však nijak neadoruje. Vybírá to podstatné a absolutně bez respektu, volnomyšlenkářsky vytváří jakýsi psychedelický quazi-vizionářský guláš, kterým suverénně komentuje krkolomné, absurdní a dost často drastické změny, kterými procházela, ale hlavně prochází naše společnost.
V posledních letech jej velmi zajímají sny a to nejen vlastní, ale i jeho přátel. Rozhodl se proto, že ty nejzajímavější bude sbírat a zapisovat spolu se svým přítelem V. Mazinem. V roce 2005 se mu podařilo v Moskvě vydat knihu s názvem „ Výklad snů“.
S tímto jeho zájmem souvisí i téma, které by rád ze studenty v rámci lektorování komunikoval. Týká se jejich snů a způsobů, jak je možné je dnes převádět do vizuálního obrazu. Ještě zajímavější otázkou však je, jak se aktuální realita našich životů ve snech projevuje a jak je možné ji zachytit v obrazech a situacích.
Pavel Pepperstein však zdůrazňuje, že dnes nejde o rekonstrukci surrealistické estetiky, protože žijeme v jiné, moderní společnosti a proto používáme jiné metody, postupy, styly a jazyk, který bývá často velmi různorodý a překvapivý.
Začátkem letního semestru proběhl v atelieru malby třídenní kurs tušové malby. Školitelem byl v Číně žijící a pracující umělec a mistr tušové malby Jiří Straka. Tuto techniku vystudoval na akademii v Pekingu a dnes je jeho umělecký přístup velmi oceňován i v Číně. Kurs měl část teoretickou, ve které byli studenti seznámeni s dějinami a vývojem čínské tušové malby. Poté následovala část praktická, ve které si studenti mohli přímo vyzkoušet, jak tuš a štětec správně používat.
kontakt
nám. J. Palacha 80, 116 93 Praha 1, ateliér 307, 3. patro
vedoucí ateliéru:
doc. Mgr. ak. mal. Jiří Černický
jiri.cernicky@vsup.cz
cernicky@cmail.cz
Mgr. Michal Novotný
konzultační hodiny:
(po předchozí emailové dohodě)
úterý 12.00 - 14.00
michal.novotny@vsup.cz
Současné umění je intermediální a post-konceptuální. Umělci volí strategie a média vyjádření s obezřetností a přihlédnutím ke konkrétní příležitosti a ke smyslu sdělovaného. Je možné to i ono, jsme uprostřed pozdní postmoderní situace. Takzvané úvahy o konci či smrti malby, fotografie, konceptu, sochy, videa je možné chápat jako součást strategických her o definici současného umění. Historické rozdělení studijních ateliérů dle média a jméno pedagoga slouží jako jakési domovní znamení, akcent umožňující orientaci v dnešním poněkud nepřehledném terénu.
Studenti ateliéru Malba se věnují hledání vlastních témat a forem. Tyto volby jsou prověřovány ve společných diskusích. Studenti jsou vedeni k soustavnému objasňování jejich smyslu v rámcích současného umění, ve vztahu k historii umění a ke stavu současného světa. Kategorie například originality nebo obratnosti, hloubky či krásy nejsou používány jako kvalitativní stupně panujícího kánonu, ale jako jedny z mnoha možných pojmů, jejichž vztah a míra určuje hodnotící soud. Z obou stran správně uchopené studium má vést ke schopnosti nalézat taková řešení uměleckého díla, která ukotvují množinu možných interpretací k základní autorově intenci. Dílo by mělo zhodnocovat aktuální stav umělecké rozpravy a v ideálním případě ji i zásadně proměňovat. Studium umění je chápáno jako dílna, v níž se vytvářejí modely, pomocí nichž lze přemýšlet o jsoucím v prostoru a času.
Jiří Černický: Atelier malby na VŠUP
Malbu vnímám jako velmi otevřené médium, které může mít i záměrně konzervativní podobu, preferuji však experimentální přístupy, které se snaží překročit dosavadní vnímání malby jako média a které se brání definitivnosti i definicím. Naše disciplína by měla mít tendenci se záměrně dotýkat všech možných mnohdy i protichůdných, myšlenkových i formálních přesahů. Dávám tedy přednost malbě jako spíše intermediální disciplíně navazující na tradici avantgard – P. Picasso, F. Picabia, P. Manzoni, J. Pollock, Y. Klein, M. Kippenberger, K. Grosse, J. Meese…
Atelier vnímám jako otevřenou platformu, kde není úkolem pedagogů vést studenty k řemeslné dokonalosti, ale k emancipovanému, sebevědomému dialogu a vzájemnému sdílení idejí. Malba (umění) může vypadat jakkoli – je ale podstatné, jak o ní autor přemýšlí a jak je schopen tyto myšlenky interpretovat a kontextualizovat.
Michal Novotný: Pozice současné malby
S trochou nadsázky bychom snad mohli říct, že největším potvrzením současné malby je, že jako médium neexistuje. V poslední letech jsme viděli jasný odklon od postkonceptuálních tendencí zabývajících se malbou jako médiem a jeho apriorními možnosti, limity a asociacemi. Malba roku 2017 je v neustálém spojení ale zároveň střetu mezi virtuálním a něčím co bychom snad mohli nazvat stavem přirozeným, stavem "offline". Internet, tolik zaměřený na statický obraz, tak malbu jednoduše aproprioval a učinil z malby jako závěsného obrazu, plátna na rámu, vizuál nebo jpg.
Internet je ale také o neustálé akceleraci produkce i konzumaci obrazů. Přirozená fotogeničnost malby tak vedla ještě k většímu důrazu na na plochost, gestičnost a efemeralitu. Globální post internetová malba je spíše jakýsi kolektivní výzkum, neustálé sledování ostatních, jejich následování či narušování a sdílení vlastních výsledků v reálném čase mění její podobu v řádu měsíců. Malba je ale zároveň i široce rozšířená a dostupná technologicky nedeterminovaná estetická forma, stále nejjednoduší způsob jak vytvářet nové formy a styly s mnohem větší škálou prostředků. A to jak oproti materiálovým limitům sochařství i nástrojům digitálních programů, které mají mnohem větší nástrojová omezení. Malba tak vytváří vizuální nálady mnohem snadněji než internetové programy.
Virtuální z nás nicméně neudělalo z kyborgy, ale spíše zdůraznilo jakousi nostalgii po něčem, co bychom snad mohli nazvat skutečným životem, který ale o to divočeji převádíme do virtuálna. Malba je tak i určitou materialitou ve virtualitě - a sledujeme tak i návrat "opravdové malby" s důrazem na gesto, materialitu, hrubost povrchu proti hladké a průhledné estetice virtuálna. Nová abstrakce, nedokončenost.
Malba je zároveň praktický a ekonomický postoj. V současném umění již lze těžko udržet beztak uměle vytyčené hranice mezi vysokým a nízkým, ale také praktickým a estetickým, komerčním a nekomerčním. Umění tak není jen jakousi autonomní sebe transformující múzou, ale také největším neregulovaným trhem, prostředkem k nezdaněnému převodu obrovského množství peněz, a světem spekulací. Malba tak není v tomto kontextu jen globálně srozumitelná, fotogenická a snadno cirkulující po sociálních sítích, ale také snadno přenosná, transportovatelná, a skladovatelná, ale také v některých případech a kontextech snadno prodejná a aukciovatelná.
Student a pedagog
Student na umělecké škole je v poněkud paradoxní situaci. Je po něm na jedné straně požadováno, aby akceptoval a přizpůsobil se konvencím a hodnotám současného umění. Zároveň je však od něj očekávána tvorba nezvyklých, neviděných či dokonce novátorských artefaktů, situací, postojů. Umělecká škola je místem, kde mladí lidé přicházejí o svou nevinnost. Umělecká škola zasévá rozpory do jejich srdcí. Umělecká škola je institucí, která je oddělila od ostatních uchazečů, studenti jdou vstříc úzké bráně historie po cestě dlážděné hlavami zavržených kolegů. Nejinak se tomu děje v Ateliéru malby Jiřího Černického. Slova je možné ověřit pouze praxí, tedy výstavou. Nebo výukou?
Pedagog na umělecké škole je v poněkud paradoxní situaci. Na jedné straně zastupuje autoritu a aparát samotné instituce, historii daného média. A na straně druhé si uvědomuje, že vytvoření prostoru pro svobodnou výměnu názoru vyžaduje, aby všichni její účastníci spolu jednali jako rovný s rovným. Umělecká škola je místem, kde se pedagogové učí taktice a kompromisům. Umělecká škola dále štěpí rozpory v jejich okoralých srdcích. Umělecká škola je institucí, která odděluje živé umělce od jejich vlastní doby, která mumifikuje a petrifikuje jejich činy i instinkty výměnou za finanční odměnu a společenský status. Nejinak se tomu děje v ateliéru malby na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Slova je možné ověřit pouze praxí, tedy výstavou. Nebo výukou?
CO JE TO MALBA?
A)
Jsme zastánci malby, která se vzpírá definitivnosti i definicím.
Malba je v našem pojetí křižovatkou mezi médii, sociálními skupinami, konformitou i radikalitou.
Malba je pojmem, který se utrhl z řetězu a spolkl umění spolu s celým světem.
Malba je prostředkem emancipace subjektu a konstrukce nového. Důsledně navazujeme na dědictví avantgard.
Malba je ztělesněná vůle.
Malba je řemeslem a tedy nástrojem boje proti odcizení.
Malba spřádá a současně trhá historicko-kontextuální pletivo, jež ji v danou chvíli obepíná.
B)
Preferujeme malbu jako tradiční médium.
Jsme zastánci malby jako média komunikace, nikoliv jako posla tautologie. Není důležité, kudy vedou hranice, ale co se děje mezi nimi.
Malba je v našem pojetí samozřejmou součástí kategorie umění, spolu s dalšími tradičními médii jako například socha, grafika...
Členění dle média je naprosto nepodstatné, je zcela podřazeno kategorii umění.
Malba jako přímá akce nic nezmůže. Může však svět pokrýt jeho obrazy. A avantgardy... to byla od začátku mýlka, byť z bezpečného odstupu sexy.
Malba je ztělesněná zrada. Nikdy nikomu nic nedluží.
Malba je bojem za malířův život, za jeho kariéru a majetek.
Malba je chycena ve svých souvislostech. Zmítající se ryba v síti.
Časopisy
http://www.artalk.cz/
http://www.labyrint.net/cisla
http://vvp.avu.cz/sesit/archiv
Knihy
Nicolas Bourriaud: Postprodukce
Pierre Bourdieu: Pravidla umění
Hal Foster, Umění po roce 1900
Guy Debord: Společnost spektáklu
Michel Foucault: Co je autor?
Maurice Merleau Ponty: Oko a duch
Brian O´Doherty: Uvnitř bílé krychle
Internetové stránky
http://www.contemporaryartdaily.com/
http://artycok.tv/lang/cs-cz/
http://artviewer.org
http://www.ofluxo.net
http://www.aqnb.com
http://tzvetnik.online
Přehled výstav
http://www.artmap.cz/
Galerie:
Komerční:
HuntKastner, Svit, Polansky, Drdova, Nevan Contempo
Nezávislé:
FUTURA, Karlin Studios, Meetfactory, Tranzitdisplay, Fotograf, SPZ, Entrance, 35M2...
Instituce:
Plato Ostrava, Národní galerie, Moravská galerie, Rudolfinum
