České centrum Berlín: Canvas. Junge Malerei aus Prag, Dresden und Berlin
Vytvořeno: 11. 1. 2018 od Ateliér malby

Canvas. Junge Malerei aus Prag, Dresden und Berlin

12. 1. – 15. 2. 2018

České centrum Berlín

Otevírací doba: Út - Ne 14 – 18, vstup volný

Studenti a absolventi Ateliéru malby UMPRUM - Lucie Rubínová, Iveta Bradáčová, Adam Vít, Tomáš Bryscejn - se představí na společné výstavě Canvas. Junge Malerei aus Prag, Dresden und Berlin v Českém centru Berlín.  Výstava vznikla za spolupráce Českého centra v Berlíně, ateliéru Jiřího Černického a Michala Novotného na UMPRUM v Praze, Hochschule für Bildende Künste Dresden a Universität der Künste Berlin.

Čeho může v dnešní době dosáhnout malba? Když se z tahu štětce stane motiv, znamená to odklon od společensky relevantních pozic? Jakou roli hraje zalíbení v užívání tradičních materiálů, štětců, barev a pláten v našem moderním světě, který je stále více poznamenán digitálními technologiemi? Nejen tyto, ale i mnoho dalších otázek si klade výstava „Canvas“, která propojuje mladé malíře a malířky, studenty a absolventy Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, Akademie der Künste Berlin, Hochschule für Bildende Künste Dresden a Universität der Künste Berlin, a která umožňuje zkoumat vzájemné vztahy a rozdíly mezi jejich díly.

„Barva mě dostává“ – vyznání Paula Klee oslavuje barvu jako materiál. Canvas znamená barevné pozadí a pozadí nemusí být nutně plátno nebo papír, můžou jím být i průhledné vrstvy gázy, anebo prostor, kterým je malba obklopována a který malba vytváří. A to nenastává až v současné malbě. Zářným příkladem toho jsou italské fresky. Zcela na počátku ale stojí jeskynní malby, které do své barevné formy vstřebávají reliéfy skalních výběžků. Ale také citlivost povrchů, grafické stopy barev a pohyb tahů štětcem vyplývají z malířského smyslu. Název výstavy „Canvas“ zaměřuje koncentraci na proces vzniku malby, na to, jak a jakými prostředky vzniká a ve které je zachycen čas a přítomnost, aniž by se vyčerpala v aktivistickém narativu.

Co může být dnešní malba? Když se tah štětcem stane motivem, znamená to odklon od společenských problémů nebo je to skrze distanc nalomený příklon k poetickému? Zůstává barva tím, co je racionálně neuchopitelné? Jakou roli hraje zalíbení ve vyžívání materiálu vzhledem k opotřebení fantazie a vzhledem k částicemi reality prostoupené fikci digitálních světů? Tyto otázky vyvstávají na základě vybraných prací mladých malířek a malířů z Berlína, Drážďan a Prahy. Obsesivně silné barevné vrty Felixe Baxmanna (Berlin), surreálné a monochromně vyzařující modré rozostřenosti Ivety Bradáčové (Praha), expresivní maloformátové hlavy od Justuse Bräutigama (Drážďany), síťovité vláknité mřížoví Tomáše Bryscejna (Praha), svítivé a průhledné pohybové rozmachy Sarah Loibl (Berlín), ornamentální barevné vlny od Lisy Pahlke (Drážďany), velkoformátové a gestické barevné světy Lucie Rubínové (Praha), citlivé povrchy objektů od Benjamina Stölzela (Berlin/Mnichov) a letmé značky na surovém plátně od Adama Víta (Praha) načrtávají malířské možnosti na začátku umělecké cesty. Jaké korespondence, setkání nebo rozdíly mezi nimi lze nalézt a význam je připouštěn vzhledem ke globalizovanému výstavnímu provozu a vzhledem k trhu, který je orientován na výdělek? Co může dnes malba znamenat?

Angela Lammert

 

Vystavující: Felix Baxmann (Berlin), Iveta Bradáčová (Prag), Justus Bräutigam (Dresden), Tomáš Bryscejn (Prag), Sarah Loibl (Berlin), Lisa Pahlke (Dresden), Lucie Rubínová (Prag), Benjamin Stölzel (Berlin/München) Adam Vít (Prag)
Kurátorka výstavy: Angela Lammert