5. 11. 2026 – 16. 1. 2027
České centrum Paříž, 18 Rue Bonaparte, Paříž, Francie
České centrum Paříž hostí výstavu FAMU: Y A PAS PHOTO, která přibližuje půlstoletí výuky na této škole. Mezi vybranými pracemi jsou zastoupena díla studujících, kteří kromě na FAMU zanechali stopu i na UMPRUM – studentky Ateliéru volného umění III Lucie Sasínové a studentů Ateliéru Fotografie II Vavřince Doubka a Jana Cestra, který je na UMPRUM na stáži.
Výstava se prostřednictvím vybraných současných i historických děl studentů a absolventů Katedry fotografie FAMU zabývá proměňujícím se postavením fotografie. Úvahy o minulosti a současnosti fotografického média zasazuje nejen do kontextu dvoustého výročí jeho vzniku, ale také do souvislosti s 80. výročím mezinárodně uznávané filmové školy FAMU a 50. výročím její Katedry fotografie.
Jan Cestr s Vavřincem Doubkem zde vystavují společné dílo Silver, které bylo oceněné cenou Design Without Borders v kategorii Fotografie, kterou podpořilo České centrum ve Vídni. Jejich instalace je výsledkem umělecko-výzkumného projektu zaměřeného na stříbro – jeho těžbu, využitelnost a recyklaci. Největší část vystaveného projektu tvoří fotografie zachycující pozůstatky těžby stříbra v Jáchymově v 16. století. Práce upozorňuje na problematickou povahu těžby a ukazuje, že toto vysoce aktuální téma nás provází již od středověku.
Tuto rovinu doplňuje malá destička postříbřená stříbrem, které jsme sami získali v temné komoře jako vedlejší produkt analogové fotografie. Stříbro zde tedy vystupuje zároveň jako téma i jako materiál. Celek uzavírají citace z dobové knihy De re metallica, které obhajují tehdejší těžbu a odhalují, že zastánci těžby dodnes používají argumenty velmi podobné těm, které zaznívaly již před 500 lety.
Lucie Sasínová je zde zastoupena videem ‚SEARCH, FIND, USE: On the Labour That Makes Things Move’, které vychází ze stereoskopického čtení dějin mediace pohybu, které umožňuje nahlížet dva zdánlivě protichůdné fenomény současně: na jedné straně stojí disciplinace těla a maximalizace efektivity, na straně druhé křečovité pohyby média čtené jako zprávy ze záhrobí.
V dějinách automatizace i automatismu je tak tělo v této mediaci řízeno neviditelnou silou a stává se pouze nástrojem. Video se prostřednictvím těchto srovnání snaží ukázat iracionální a okultní paralely dějin racionalizace, totiž narativu, na kterém částečně stojí současné podmínky výroby a práce.
Kurátorka: Noemi Purkrábková
Foto: Jan Cestr