4. 6. – 19. 7. 2025
vernisáž: 10. 6. od 18 hodin
Galerie UM, UMPRUM, nám. Jana Palacha 80, Praha 1
Výstava Individuální, kolektivní zachycuje fragment historie Ateliéru textilní tvorby UMPRUM, monumentální tapiserii kolektivně tkanou studujícími školy – generací výtvarnic a výtvarníků, která ovlivnila podobu československého textilního umění druhé poloviny 20. století. Instalace v původním prostoru ateliéru – dnešní Galerii UM – zpřítomňuje tvůrčí atmosféru a přibližuje charakter ateliérových úkolů propojujících tradiční techniky s experimentem.
Výstavu Individuální, kolektivní. Topografie Ateliéru textilní tvorby inicioval objev fragmentů historie ateliéru ze čtyřicátých až šedesátých let, dochovaných na UMPRUM, které zachycují unikátní střípky dějin tuzemského textilního výtvarnictví a uměleckoprůmyslového školství. Nemalou část archivních materiálů tvoří fotografická alba pečlivě dokumentující činnost ateliéru od počátku působení Antonína Kybala, který na školu nastoupil v roce 1945. Pod jeho vedením se studující zabývali řadou úkolů pokrývajících škálu možností textilní tvorby, do níž patřilo tkaní drobnějších i rozměrných tapiserií pod Kybalovým heslem „tapiserie se nenavrhuje, tapiserie se tká“.
Významným příkladem takové práce, která však překračuje obvyklé parametry školního zadání, je monumentální tapiserie Přírodní bohatství Československé socialistické republiky z přelomu let 1966 a 1967. Mapování její historie umožnily dokumentační fotografie z ateliérových alb odkrývající okolnosti a proces vzniku gobelínu. Na rozdíl od individuálních úkolů ateliéru vypovídá o kolektivním charakteru práce prosazované při vzniku velkoformátových realizací, jež byly zamýšleny pro reprezentační účely. Tapiserie s motivem zvířat a vegetace měla být podle autentických vzpomínek absolventek a absolventů určena do Kanceláře prezidenta republiky na Pražském hradě. Navazovala svou koncepcí na předchozí monumentální kolektivní gobelín Československé hrady a zámky, městské a přírodní rezervace z let 1957–1958, který byl realizován pro národní expozici na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Siluety historických staveb v jasných tónech na první kolektivně tkané tapiserii zde nahradili zástupci zvěře a rostlinstva v potlačené barevnosti.
Co je na této tapiserii unikátní, je její promyšlený koncept. Ke tkaní výtvarníci a výtvarnice využili pouze přírodní barevnosti ovčí vlny – pracovali tedy od nejtmavší černé přes šedé a hnědé tóny až po režnou a nejsvětlejší bílou. Vlna přitom pravděpodobně pocházela z československých chovů. Takový záměrný proces spojený s udržitelností a lokálními zdroji spolu s rovinou kolektivní tvůrčí práce zcela rezonuje v současném světě naplněném environmentálními obavami i hledáním východisek v podobě ekologicky šetrného způsobu života, komunitní formy existence či inklinace k ruční řemeslné práci. Volbu motivu ze světa přírody lze tak v této perspektivě číst daleko diferencovaněji než pouze jako rozhodnutí vstříc účelům státní reprezentace.
Vedle fascinujících detailů z procesu tkaní odhalují fotografie charakter a atmosféru tehdejšího Ateliéru textilní tvorby, který se nacházel v prostoru dnešní Galerie UM. Vystavení tapiserie v místě jejího vzniku je spolu s architektonickou reinterpretací interiéru ateliéru symbolickou připomínkou historie a významu tohoto výukového pracoviště.
Výstava bude v Galerii UM otevřena až do 19. července 2025.
Vstup na výstavu je zdarma.
Kurátorky: Veronika Soukupová, Markéta Vinglerová
