Petra Malinská

Petra Malinská (*2000) vystudovala Architecture, Urbanism and Building Sciences na TU Delft (MSc cum laude) a architekturu a urbanismus na Fakultě architektury ČVUT v Praze (Ing. arch.). V diplomové práci na TU Delft se věnovala adaptaci Masarykových kasáren v Pardubicích a v roce 2025 za ni získala Circularity in the Built Environment Graduation Award. Diplomová práce na ČVUT Thresholds of Care se zabývala péčí a stárnutím a stala se základem jejího článku o výzkumu skrze navrhování v environmentální gerontologii. Od roku 2026 je doktorandkou UMPRUM v programu Teorie a dějiny moderního a současného umění a souběžně studuje antropologická studia na FHS UK.

Zajímají ji vztahy mezi prostorem, každodenním životem a společností, zejména veřejný prostor, péče, stárnutí a adaptace stávajícího stavebního fondu. K těmto tématům přistupuje propojením architektury, urbanismu a humanitních věd a ve výzkumu využívá etnografii, kresbu a navrhování jako způsob poznávání. Je spoluautorkou článku o typizaci předškolních zařízení v poválečném Československu. Pro časopis ASB píše texty o veřejném prostoru, péči a současné architektuře. Od roku 2024 působí jako architektka v kolektivu collcoll, kde se podílí na projektech různých měřítek.

Malinská, P. (2026). Thresholds of care: Research by design as a mode of inquiry in environmental gerontology. Journal of Aging and Environment, advance online publication. https://doi.org/10.1080/26892618.2026.2753174

Malinská, P., Hrubeš, J. (2026). Typification of Preschools in Post-War Czechoslovakia: Prague Housing Estates Case Study. Proceedings of the Institution of Civil Engineers – Urban Design and Planning, 179(1), 58-68. https://doi.org/10.1680/jurdp.25.00037

Conceived, Perceived and Lived Space: Forms of Care in Prague's Public Space

Ve svém projektu zkoumám, jak se ve veřejném prostoru Prahy plánuje, praktikuje a prožívá péče. Péči chápu jako kontinuum péče a nepéče, které zahrnuje vztahy mezi lidmi i více-než-lidskými aktéry, od údržby a oprav po všední gesta. Lefebvrovu triádu konceptualizovaného (conceived), vnímaného (perceived) a prožívaného (lived) prostoru používám jako tři úhly pohledu. Sleduji péči v plánovacích a památkových dokumentech, v pozorovatelných praxích a ve zkušenostech aktérů, kteří místo užívají a spravují.

Pojem péče bývá kritizován jako nadužívaný a vyprázdněný, a proto začínám kritickou review, ve které vymezuji, co péče ve výzkumu veřejného prostoru označuje. Empirickou částí je etnografie Starého Města, turistifikovaného historického centra s intenzivní památkovou péčí, u kterého literatura předpokládá nedostatek péče. Tento předpoklad ověřuji procházkami, pozorováním, rozhovory, mentálními mapami a kresbou, které propojuji s prostorovou analýzou. Chci tak pojem péče prozkoumat a zjistit, jak se o veřejný prostor pečuje i tam, kde se soustřeďuje moc, turismus a komodifikace.