Diplomanti A4 2026

Filip Janík, Eduard Kušnír, Lujza Lehocká, Jakub Zeman

Filip Janík - Sociálne vylúčené lokality v Martine: Architektúra a urbanizmus desegregácie rómskych komunít

Diplomová práce se zaměřuje na problematiku sociálně vyloučených lokalit ve městě Martin, konkrétně na lokalitu Bambusky, kde dnes žije přibližně 600 obyvatel. Lokalita vznikla koncem 90. let jako reakce na neplacení nájemného v městských bytech. Přestože mělo jít původně o dočasné řešení, postupně se proměnila v dlouhodobě sociálně vyloučené prostředí, jehož vznik významně ovlivnilo i umístění v blízkosti regionální skládky odpadu.

Práce se na problematiku dívá nejen z hlediska historického a prostorového vývoje, ale také prostřednictvím zkušeností lidí, kteří v lokalitě žijí nebo s ní přicházejí do kontaktu. Terénní výzkum, rozhovory a dlouhodobé budování důvěry ukázaly, že skutečné porozumění sociálnímu vyloučení nelze založit na jednorázovém pozorování, ale na dlouhodobém kontaktu s prostředím a jeho obyvateli.

Významnou součástí práce je proto také kritická reflexe role výzkumníka a jeho vlastních předpokladů. Na základě získaných poznatků práce navrhuje strategický rámec rozvoje města Martin do roku 2040. Jeho cílem není vytvořit definitivní urbanistické řešení, ale nastavit dlouhodobý proces desegregace, degetoizace a destigmatizace. Strategie propojuje sociální, urbanistické a architektonické nástroje a hledá citlivé způsoby, jak podpořit relokalizaci domácností, posílit vztahy mezi majoritou a minoritou a vytvořit inkluzivnější městské prostředí.

Eduard Kušnír - Svojpomocná tvorba jako alternativný model produkcie mestského prostoru

Eduard Kušnír se zabývá fenoménem neformální architektury – svépomocnou tvorbou prostoru, která vzniká mimo běžný profesionální a institucionální systém výstavby. Zaměřuje se především na středoevropský kontext a zkoumá, proč lidé volí vlastní cestu tvorby, jaké potřeby a motivace za ní stojí a jak souvisí s fungováním trhu, městského plánování a politiky.

Svépomocná architektura propojuje roli stavebníka, uživatele i tvůrce v jednu osobu. Může mít podobu drobných staveb, úprav soukromého i veřejného prostoru nebo různých forem DIY tvorby. Její podstatou přitom není primárně ekonomický zisk, ale potřeba prostor měnit, přizpůsobovat vlastním potřebám a aktivně se podílet na jeho podobě.

Práce představuje svépomocnou tvorbu jako alternativní způsob produkce města, který zpochybňuje čistě tržní, institucionální a expertní model. Zároveň ukazuje, že formální a neformální architektura nejsou oddělené světy, ale vzájemně se ovlivňují. Cílem je pojmenovat kvality a přínosy této často přehlížené formy tvorby a hledat její místo v budoucím, stále více urbanizovaném městě.

Lujza Lehocká - Továreň v krajine, krajina v továrni. Atlas Kritického mapování krajiny

Lujza Lehocká zkoumá vztah továrny a krajiny jako činitele utvářejícího místo – prostoru plného skrytých potenciálů a hodnot, které však často unikají pozornosti tradičních urbanistických, územněsprávních a územněplánovacích nástrojů.

Továrnu v krajině nevnímá jako izolovaný průmyslový objekt ani jako pozůstatek minulosti, ale jako dynamický časoprostor vztahů, v němž se prolínají technologické procesy, ekologické systémy, historická paměť i politická a ekonomická rozhodnutí.

Těžištěm práce je analýza chemického areálu Chempark Záluží v severních Čechách, zasazeného do krajiny dlouhodobě formované těžbou a průmyslovou výrobou. Prostřednictvím postantropocénních teoretických východisek zkoumá, jak toto místo spoluutvářejí lidští i nelidští aktéři.

Současný stav statického územního plánování, památkové a přírodní ochrany konfrontuje s alternativními přístupy k péči o hodnoty, dědictví a krajinné vztahy. Práce tak směřuje k chápání péče o hodnoty jako otevřené a v čase proměnlivé praxe, která umožňuje krajinu a její vztahy průběžně spoluutvářet.

Jakub Zeman - Architektura cirkulace: jídlo, péče, sdílení. Hybridní Food Hub.

Když jídlo ve městě není odpad, ale zdroj. Diplomová práce Jakuba Zemana navrhuje nový typ městské infrastruktury, která propojuje záchranu potravin, sociální pomoc a principy cirkulární ekonomiky. Hybridní Food Hub má pomoci městům efektivněji nakládat s potravinovými přebytky a zároveň je využít tam, kde jsou potřeba.

Města dnes dokážou potraviny efektivně dovážet, zároveň však selhávají v jejich využití po skončení běžného spotřebního cyklu. Značná část potravinových přebytků končí na skládkách či ve spalovnách, zatímco část obyvatel měst řeší nedostatek základní výživy. Tento rozpor Jakub Zeman ve své diplomové práci nahlíží prostřednictvím konceptu „Hladového města“ Carolyn Steel a myšlenky metabolické trhliny mezi městem a jeho zdroji.

Problém podle něj nespočívá pouze v legislativě nebo ochotě potraviny zachraňovat, ale také v nedostatku odpovídající infrastruktury. Potravinové banky a charitativní organizace často fungují v prostorově nevyhovujících či provizorních podmínkách. Přestože se legislativa postupně snaží plýtvání potravinami omezovat, současný systém jejich záchrany zůstává nedostatečný.

Jakub  proto navrhuje novou typologii hybridního Food Hubu. Nejde pouze o sklad nebo rozšířenou potravinovou banku, ale o multifunkční nástroj městské infrastruktury, který propojuje příjem, třídění, skladování a distribuci potravinových přebytků s jejich dalším využitím.

Návrh zároveň redefinuje odpad jako zdroj a surovinu, která může zůstat součástí městského metabolismu. Prostřednictvím lokalizovaných intervencí v různých urbanistických kontextech hledá způsob, jak infrastrukturu záchrany potravin přirozeně začlenit do fungování města.

Cílem je přechod od charitativního provizoria k systémovému řešení cirkulární ekonomiky – k architektuře, která nejen reaguje na problém plýtvání potravinami, ale aktivně pomáhá městu lépe hospodařit s vlastními zdroji.

foto archiv A4, diplomati,  foto instalace LL Adéla Zlámalová