Ediční plán UMPRUM 2023

leden

Barbora Žentelová, Lukáš Hlavín, Žofia Fodorová
Dílny
ISBN 978-80-88308-81-2 (CZ)
ISBN 978-80-88308-96-6 (ENG)

Dílny a jejich mistři na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) vždy tvořili podstatnou část ducha školy. Publikace zachycuje školní dílny na náměstí Jana Palacha před jejich stěhováním do nové budovy Technologického centra UMPRUM Mikulandská. Cílem bylo zaznamenat otisky času, práce a genia loci místa. Nejedná se o fotografie architektury, strojů ani práce, jde o zaznamenání energie, která z návštěv jednotlivých a různorodých dílen na člověka dýchá. Kniha je opatřena texty rektora UMPRUM prof. Jindřicha Vybírala a architekta Romana Brychty, pod jehož vedením prochází budova na náměstí Jana Palacha rekonstrukcí. Autory fotografií jsou Barbora Žentelová, Lukáš Hlavín a Lorenzo di Grazia. Grafika Žofia Fodorová. Vychází v české a anglické jazykové mutaci.
__________________
Barbora Žentelová a Lukáš Hlavín jsou studenty Ateliéru fotografie II.
Žofia Fodorová je studentkou Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM.

březen

Matouš Lipus a kol.
Teorém kamenné zahrady
ISBN 978-80-88308-82-9

Autorská obrazová publikace specificky nahlíží a skrze umělecké fotografie dokumentuje Kafkův ateliér a jeho zahradu v současné, doposud výrazně neproměněné podobě a přibližuje prostředí „Kafkárny“ jako autentický a imaginativní prostor, který je spoluutvářen původními konstelacemi míst a vrstev artefaktů: kamenných monumentů, rozložitých stromů a intimních atmosfér, které jsou zasazeny do kontur magické zahrady. Knihu doplňují básně v próze, které dokumentárně reagují na prostředí ateliéru, a esejistický text pracující v dialogu s pozoruhodnou a doposud systematicky nezpracovanou bohatou minulostí. Kromě Matouše Lipuse jsou dalšími autory David Bláha, Slávka Hajdeckerová a Klára Krásenská. Grafika Klára Kvízová.
____________
Matouš Lipus je absolvent Ateliéru sochařství UMPRUM. Jeho tvůrčí práce má těžiště v historických, většinou figurálních vzorech, od románských a gotických příkladů až po sociální civilismus v moderním sochařství poloviny 20. století. V posledních letech jeho práci také charakterizují environmentální sochařské přesahy související s tématem klimatické krize a snahou o udržitelnost.

květen

Darja Lukjanenko
How to make rockets disappear
Imagination guide
ISBN 978-80-88308-83-6

How to make rockets disappear (Jak se zbavit raket) je návrhem pro revizi myšlenek kosmismu 20. století, který je realizován pomocí praxe kolektivních cvičení na základě obrazotvornosti. Tento projekt je pokračováním mezidisciplinárního výzkumu kosmismu a cest k jeho transformaci. Ve své praxi umělkyně převážně pracuje s nemateriálními médii a žánry, jako jsou například performance, performativní instrukce, vedená meditace apod. Záměrem projektu je oponování hodnotám, které reprezentuje industrie bádání vesmíru: patriarchát, vertikalita, kult síly a materiálnost. Obsahuje možnosti pro kolektivní akci, interaktivitu a nelineární charakter, který je definován jako současné médium a nabízí čtenáři různé způsoby projevů. Grafika Polina Bakanova. Vychází anglicky v elektronické podobě jako součást platformy Readymag.
______________
Darja Lukjanenko, ukrajinská umělkyně, která se zajímá o moderní umění, fotografii a ilustraci, je absolventkou Ateliéru fotografie I UMPRUM.

červen

Fred Smeijers
Kontrapunc: výroba písma v 16. století, tvorba písma dnes
9. svazek Edice Katedra
ISBN 978-80-88308-84-3

V typografii dosud dominují písmové formy vytvořené během prvních sta let evropského knihtisku. Jaké byly postupy a přístupy skryté za těmito formami? Fred Smeijers je designér písma, který se naučil navrhovat a řezat razníky: základní nástroje pro tvorbu kovových liter. Kniha Counterpunch (vyd. 1997) vychází z praktické historie a má významnou relevanci pro současnost. Otevírá některé základní otázky: co přesně je – v jakékoli době – typografické písmo? Jak se liší od toho, co nazýváme psaním? Jak typografická písma hodnotit? Historický exkurs začíná u písem italských humanistů 15. století. Jejich abstraktní ideály jsou v naprostém rozporu s materiálními možnostmi výroby. Rozlišují se zde dva základní principy: první, kdy je pro vytváření razníků využíván soubor kontrapunců, a druhý, kdy se každý razník vyrývá nanovo. Smeijers považuje kontrapunc za zásadní pomůcku. Zajišťuje pravidelnost formy, opakovatelnost, rychlost výroby a vytváří svébytný designový systém. Ústřední kapitoly knihy tuto diskusi dále rozvíjejí, zaměřují se blíže na typografická písma a razníky z 16. století, které jsou dochovány zejména v antverpském muzeu Plantin-Moretus. Překlad z angličtiny Martin Pokorný. Grafika Kateřina Šuterová.
_________________
Fred Smeijers (* 1961), nizozemský písmový designér, je kreativním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Type By, která se zabývá designem písma a jeho vydáváním; zároveň je vědeckým pracovníkem muzea Plantin-Moretus. Jeho další prací je například kniha Type Now (2003). 

srpen

Victor Papanek
Design pro skutečný svět
10. svazek Edice Katedra
ISBN 978-80-88308-85-0

Kniha Design for the real world: human ecology and social change (vydaná poprvé švédsky r. 1970) svými novátorskými myšlenkami a nekompromisní kritikou převládajícího přístupu k designu, úzce svázaného s komerční korporátní praxí a konzumním způsobem života, zpočátku rozdělila designérskou komunitu. V průběhu let však Papanekův polemický text zaznamenal obrovský úspěch: byl přeložen do více než 20 jazyků a dodnes patří k nejčtenějším textům o designu. Papanek se v něm přimlouvá za inkluzi, sociální spravedlnost a udržitelnost. Text je stále platným manifestem radikální změny uvažování o designu, jeho formách a především jeho poslání. Ve své práci Papanek uplatňoval principy společensky odpovědného designu, při vývoji projektů úzce spolupracoval se studenty designu i místními komunitami, pracoval pro UNESCO nebo WHO. Zaměřoval se na marginalizované komunity, a to jak v dekolonizovaných zemích třetího světa, tak i v Evropě a USA. Překlad z angličtiny Eva Císlerová. Grafika Kateřina Šuterová.
_________________
Victor J. Papanek (1923–1998), rodák z Vídně, designér, pedagog a spisovatel, po anexi Rakouska uprchl do USA, kde po absolvování studia architektury na Cooper Union v New Yorku krátce spolupracoval s rakouským architektem Frederickem Kieslerem. Poté se stal žákem a spolupracovníkem R. Buckminstera Fullera. Mezi další Papanekovy publikace patří například Design for Human Scale (1983) a The Green Imperative (1995).

září

Ondřej Chrobák (ed.)
Pavel Büchler: Známky života
ISBN 978-80-88308-86-7

Monografie vychází u příležitosti konání rozsáhlé retrospektivní výstavy v Moravské galerii v Brně (září 2023 – březen 2024). Zevrubně mapuje tvůrčí kariéru mezinárodně respektovaného konceptuálního umělce. V knize jsou zastoupeny a představeny všechny důležité polohy jeho tvorby, ať už se jedná o konceptuální práci s textem, „starými“ technologiemi nebo fotografií, ale rovněž ukázky juvenilních východisek tvorby, jako byla koláž, nebo performativní aktivity. Publikace rovněž reflektuje asymetricky rozdělenou uměleckou dráhu mezi bývalé Československo a Velkou Británii, kam umělec z politických důvodů odešel na počátku roku 1981. Pavel Büchler nepochybně patří k významným studentům pražské UMPRUM, byť studium nemohl dokončit kvůli nátlaku tehdejších represivních orgánů. Přesto se ke své alma mater nepřestal hlásit. Minimálně typografické školení, kterého se mu zde dostalo, uplatnil v mnoha svých pozdějších konceptuálních pracích s textem. Grafika Pavel Büchler. Vychází v česko-anglické jazykové mutaci v koedici s Moravskou galerií v Brně.
_______________
Ondřej Chrobák, historik umění, působí jako hlavní kurátor v Moravské galerii v Brně. Jeho zájmem je především české moderní a současné umění a umění 19. století. Je spoluzakladatelem galerie Display.

Kristina Fingerlandová, Marie Tučková
Sedm Sester z Moany Hebe
ISBN 978-80-88308-87-4

Sedm Sester z Moany Hebe je obrazová kniha s vlastní mytologií pohybující se na pomezí fantasy příběhu a poezie. Obsahuje kritické texty zpracovávající témata feministického přežití, politiku naslouchání, význam kolektivního hlasu a závažnost ekologické situace. Příběh vypráví o sedmi sestrách, které se v určitých archetypech pohybují ve vyprahlé krajině neznámého světa, debatují spolu v jazyce plném novotvarů a přežívají v pospolitosti v environmentálně hroutícím se světě. Zásadním pilířem této publikace je spolupráce oslavující polyfonii hlasů. Autorský text vytvořila Marie Tučková a kresby a kolorované akvarely jsou dílem Kristiny Fingerlandové. Grafika Terezie Štindlová.
__________________
Kristina Fingerlandová je absolventkou Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM. Ve své praxi se zabývá prolínajícími se tématy udržitelnosti, rodiny a času, etiky a ekologie. Nejčastějším médiem je pro ni kresba, text a textil. Autorka aktivně vystavuje a věnuje se pedagogické činnosti.
Marie Tučková je absolventkou UMPRUM, Ateliéru fotografie I, a Dutch Art Institute Art Praxis. Pracuje v médiích textu, performance, skladby, videa, kresby a instalace. Ve své tvorbě zkoumá politiku naslouchání, hierarchii hlasů, polyfonii, různé formy spolupráce a překrývání politického a básnického jazyka. Upozorňuje na souvislost mezi vykořisťováním přírody a ženskými těly. Je držitelkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2020.

listopad

Michaela Janečková, Irena Lehkoživová (eds.)
Kulturní domy v Československu
ISBN 978-80-88308-88-1 (CZ)
ISBN 978-80-88308-97-3 (ENG)

Záměrem publikace je přiblížit budování celostátní sítě kulturních domů, jež byla systematicky zřizována v období socialismu na území bývalého Československa. Kulturní domy se jako místa sdílené kultury československé poválečné společnosti těšily po téměř celou sledovanou periodu velkorysé státní i regionální podpoře, a to nejen po stránce ekonomické, ale i politické či legislativní. Náš zájem se nesoustředí pouze na jejich specifickou typologii, ale nahlížíme také jejich osvětový a emancipační potenciál i roli politického nástroje organizace a kontroly volného času. Publikace se rovněž zaměří na hledání kořenů a programových předchůdců kulturních zařízení vznikajících od 19. století i v meziválečné době (spolkové a národní domy nebo domy pracujících), s přesahem do období po roce 1989, kdy se budovy a jejich provozovatelé museli a v některých případech stále musí vyrovnávat s nároky na technické i programové aktualizace. Grafika Adéla Svobodová, Tereza Hejmová. Vychází v české a anglické verzi a v koedici s Galerií VI PER.
__________________
Michaela Janečková, historička architektury a pedagožka, je absolventkou magisterského i doktorského programu Katedry teorie a umění na UMPRUM. Ve svých pracích se zabývá českou poválečnou architekturou. Spolu s Irenou Lehkoživovou je editorkou knihy Karel Prager a Družstvo pro výstavbu rodinných domků s ateliéry (2020).
Irena Lehkoživová, historička architektury, pracuje v Archivu výtvarného umění a je spoluzakladatelkou Galerie VI PER. Je mj. spolueditorkou knih Zdenek Seydl a knihy (2015), The Paneláks: Twenty Five Housing Estates in the Czech Republic (2018) nebo Karel Prager a Družstvo pro výstavbu rodinných domků s ateliéry (2020).

Kateřina Přidalová, Karolína Matušková, Karla Gondeková
Toto není kniha
ISBN 978-80-88308-89-8

Jak název knihy napovídá, jedná se o určitý rozpor mezi tím, co vidíme, a tím, co čteme. Napětí mezi obrazem a slovem v širokém slova smyslu rámuje téma publikace zaměřené na porozumění vizuální komunikaci. Její různé formy nás každodenně obklopují, žijeme v době, které dominují obrazová sdělení. Tato populárně naučná kniha si klade za cíl dát malým i velkým čtenářům klíč k tomu, jak všudypřítomné obrazy číst a jak je kritickým okem vnímat. Teoreticky se kniha opírá o sémiotiku a grafický design, který je dnes synonymem pro vizuální komunikaci. Jejím hlavním posláním je rozvíjení vizuální gramotnosti, stěžejní kompetence důležité pro rozvoj kritického myšlení. Stranou nezůstane ani rozvíjení citlivosti vůči funkční a estetické rovině vizuálního jazyka. Úkolem knihy je také ukázat, jak kreativně využívat digitální nástroje, které každodenně používáme, neboť díky technologickým vymoženostem je většina z nás aktivními tvůrci vizuální komunikace. Těmto požadavkům bude odpovídat i interaktivní formát knihy, která bude sestávat z praktických cvičení – kritických otázek a tvůrčích úkolů. Grafika Helena Šantavá. Kniha vychází v koedici se vzdělávací platformou Designéři dětem.
____________________
Kateřina Přidalová, pedagožka, je zakladatelkou platformy Designéři dětem. Je autorkou knihy Co je vlastně design (UMPRUM 2021), za niž získala v roce 2022 ocenění Zlatá stuha.
Karolína Matušková, absolventka Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace UMPRUM, je členkou fotografického dua Shotby.us, které v roce 2021 získalo prestižní ocenění Czech Grand Design.
Karla Gondeková, absolventka Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM, je spolu s Karolínou Matuškovou zakladatelkou projektu listovatel.cz. 

Karel Císař
Tenká červená linie
Československá funkcionalistická typografie dvacátých a třicátých let 20. století
ISBN 978-80-88308-90-4

Připravovaná publikace, jež doprovodí stejnojmennou výstavu v Galerii UM, vůbec poprvé formou fotografické dokumentace a podrobného komentáře zpřístupní nejvýznamnější ukázky ze soukromé sbírky funkcionalistické typografie pedagoga UMPRUM Karla Císaře. Navazuje tak na podobně koncipované přehledové publikace Zdeňka Primuse či Johna Vloemanse. Oproti nim se však soustředí výhradně na funkcionalistickou typografii přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, od slavného Rossmannova sborníku fronta přes Teigovy architektonické publikace, Sutnarovy výstavní katalogy a Tschinkelovy didaktické příručky až po méně známé soukromé tisky Antonína Jera. Zdůrazní na nich především pro funkcionalismus charakteristické spojení abstraktních forem s fotografiemi nové věcnosti, které měly vést k vytvoření „nového druhu obrazového písma“. Záměrem není pouze prezentovat izolované knižní obálky, ale srovnat grafické řešení širších souborů a sledovat systematické užívání prázdného prostoru, redukované geometrické prvky, obrazové statistiky a fotomontážní postupy. Kniha nebude určena jen odborníkům z oblasti dějin grafického designu či dějin moderního umění, ale všem ostatním zájemcům, kterým odkryje dosud méně známý předmět sběratelského i odborného zájmu pedagoga UMPRUM. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa. Vychází v česko-anglické jazykové mutaci.
_____________
Karel Císař působí na UMPRUM. Zabývá se teorií moderního a současného umění a dějinami fotografie. Knižně publikoval například Signatury všech věcí (UMPRUM 2021), Obrazy a předobrazy (UMPRUM 2019) a Abeceda věcí (UMPRUM 2014), za niž byl nominován na Cenu F. X. Šaldy.

prosinec

Jindřich Vybíral, Milan Němeček
František Schmoranz mladší (1845–1892)
Architekt, designér a učitel
ISBN 978-80-88308-91-1

Rakouský architekt českého původu František Schmoranz ml. byl prvním ředitelem pražské Uměleckoprůmyslové školy a spolu s Janem Machytkou také projektantem její historické budovy. Vedle toho však patřil k průkopníkům archeologicky fundovaného orientalismu. V letech 1868–1872 působil v Egyptě a po návratu do Evropy byl pověřen projektem egyptské skupiny pro světovou výstavu ve Vídni, která se konala roku 1873. Jako exkluzivní znalec islámské architektury pak v tehdejším Rakousku realizoval řadu výstav a architektonických návrhů. Publikace je první Schmoranzovou monografií, která zahrnuje celé jeho architektonické i designérské dílo. Její součástí je analytická studie od Jindřicha Vybírala, která interpretuje a kontextualizuje Schmoranzovo dílo, a oeuvre catalogue, tzn. zkompletovaný přehled umělcových děl, od Milana Němečka. Grafika Štěpán Malovec. Vychází v česko-anglické jazykové mutaci.
______________
Jindřich Vybíral, rektor UMPRUM, se věnuje zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem či editorem mnoha odborných studií a publikací, například Leopold Bauer (české vydání, UMPRUM 2015; německé vydání, Birkhäuser / UMPRUM 2018), Španělský a Německý sál na Pražském hradě v 19. století (UMPRUM 2019), Síla i budoucnost jest národu národnost (UMPRUM 2020), Co je českého na umění v Čechách? (UMPRUM 2022).
Milan Němeček je absolventem doktorského studia na UMPRUM v oboru architektura a design. V současnosti pracuje na Ministerstvu kultury ČR. Dlouhodobě se věnuje dílu Františka Schmoranze mladšího. 

Jan Hybner
Stavíme knižní vazbu
2. revidované a doplněné vydání
ISBN 978-80-88308-92-8

Knížka je hledáním východiska pro nové pojetí výuky knižní vazby. Toto pojetí je zaměřeno na výuku konstrukce knižní vazby jako na výuku estetického prvku uměleckořemeslného objektu. Knižní vazba je představena jako stavebnice z jednotlivých konstrukčních prvků, ty jsou definovány na základě rozboru historických knižních vazeb. Představeny jsou zejména konstrukce knižních vazeb z prvního tisíciletí našeho letopočtu, kdy byl zahájen a v podstatě i ukončen vývoj knižní vazby do podoby, jakou známe dnes. Popis konstrukce se týká zejména knižní vazby sestavené ze složek, která vznikla v západním civilizačním okruhu, a knižní vazby sestavené z dvoulistů, původem z Číny. Vývoj konstrukce knižní vazby je uveden do širších historických souvislostí. Publikace popisuje konfrontaci knižní vazby Východu a Západu, která dala vzniknout novým formám konstrukce a konstrukčních prvků. Grafika Jan Hybner.
______________
Jan Hybner se knižní vazbě věnuje od roku 1990, od roku 1993 jako dílenský pracovník a pedagog na UMPRUM. Dlouhodobě se zabývá knižní vazbou Dálného východu. V Nakladatelství UMPRUM dosud vyšly tituly Brožura (2. revidované a doplněné vyd. / UMPRUM 2021), Knižní vazby z Dunhuangu (2. revidované a doplněné vyd. / UMPRUM 2022) a Elementy knižní vazby (UMPRUM 2017).