Architektura

Na škole působí čtyři ateliéry architektury, každý se specifickým pedagogickým zaměřením – A1 Jana Šépky (od roku 2014), A2 Evy Franch i Gilabert (od roku 2022), A3 Imro Vaška (od 2011) a A4 Romana Brychty (od roku 2011). Katedra architektury těžila již od svého založení ze spolupráce s výtvarnými katedrami a katedrami užitého umění. Studenti tak mají možnost rozvíjet své schopnosti také v rámci výuky řemeslných technik, modelování, malby či kresby. Kromě spojení s výtvarnými obory katedra architektury profiluje vlastní výuku doprovodných technických disciplin a udržuje úzkou spolupráci s řadou odborníků, specialistů v široké škále této oblasti a v neposlední řadě též s katedrou teorie a dějin umění. Tento profil z ní činí jedinečnou instituci na poli vzdělávání budoucích architektů.

Historie katedry

O zřízení speciální školy dekorativní architektury v rámci výuky na Uměleckoprůmyslové škole v Praze bylo rozhodnuto již v roce 1885, tedy v době jejího založení. V jejím čele stál tehdy architekt František Schmoranz ml., který měl o směřování školy architektury jasnou představu a post vyučujícího nabídl respektovanému asistentu z vídeňské techniky Friedrichu Ohmannovi.

Ohmann svým způsobem výuky překročil tehdejší konzervativní program soustředěný na „návrhy pro dekorativní části staveb“, z jeho školy tak vyšli pozdější úspěšní architekti, jako byli Alois Dryák nebo Bedřich Bendelmayer. V roce 1898 byl vybrán za Ohmannova nástupce mladý Jan Kotěra. Jeho přínos pro školu i pro celou moderní architekturu byl zásadní. Kotěra se odklonil ve výuce od dekorativních návrhů doplňků staveb a studenty vedl k „samostatnému myšlení a individuálnímu tvoření“.

Z jeho školy architektury na UPŠ se záhy stala nejprogresivnější škola v Čechách vůbec, o čemž svědčí i řada žáků – osobností budoucí české architektonické scény: mezi nimi zejména Otakar Novotný, Jan Zázvorka či Josef Gočár. Za Kotěrova působení získala škola mezinárodní uznání díky pavilonům na výstavách v Paříži (1900), v St. Louis (1904) a na domácí půdě se představila moderním pavilonem na Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory (1908). Po Kotěrovi se v roce 1910 místa na škole ujal další Wagnerův žák z vídeňské Akademie výtvarných umění – Josip Plečnik. V Plečnikově škole se za jeho desetileté pedagogické působení vystřídali mnozí představitelé budoucí meziválečné avantgardy – František Gahura, Ludvík Hilgert, Karel Řepa nebo Plečnikův nástupce na pozici hradního architekta Otto Rothmayer. Po roce 1918 se pedagogem školy architektury stal Pavel Janák, v roce 1928 byl otevřen druhý ateliér architektury, který vedl Otakar Novotný. Oba zde působili až do druhé světové války a během 20. a 30. let přispěli nejen k úspěšným prezentacím školy na světové výstavě v Paříži (1925) nebo Soudobé bytové kultury v Brně (1928), ale také k výchově mladé generace architektů, mezi něž patřili Richard Podzemný, Antonín Tenzer nebo Václav Hilský. Škola UPŠ nebyla oficiální vysokou školou a jako taková zůstala otevřená i během druhé světové války. Pedagogický sbor v té době obohatil mimo jiné Jan E. Koula, Pavel Smetana a Jan Sokol, který po Pavlu Janákovi převzal ateliér architektury v roce 1941. V roce 1945 se vedení druhého ateliéru ujímá Adolf Benš. Po druhé světové válce se UPŠ stává Vysokou školou umělecko-průmyslovou v Praze, od roku 1949 rozdělenou do čtyř kateder. Vedoucím katedry architektury je jmenován Adolf Benš, dále na katedře působí Pavel Smetana, Jan Sokol a Otto Rothmayer, později též Josef Grus. Během 50. let dochází kvůli politické situaci k mnoha personálním změnám; Adolf Benš však zůstává vedoucím ateliéru i za časů projektování ve stylu sorely, až do konce 60. let zde pak působí Pavel Smetana, za jehož dlouhé pedagogické dráhy školou prošli například Vladimír Palla, Jaroslav Vaculík, František Rozhon, Jiří Lasovský, Josef Svoboda, Otakar Binar či Jan Kaplický. Během 70. a 80. let vedli ateliéry architektury architekt a vynikající scénograf Josef Svoboda a Zdeněk Kuna, zkušený architekt a dlouholetý ředitel Krajského projektového ústavu. Oba patřili k osobnostem, které udržovaly prestiž výuky architektury na VŠUP i v době normalizace. Vedle nich v té době vyučoval navrhování nábytku Ladislav Vrátník. Školu v tomto období absolvovali mimo jiné Michal Brix či pozdější pedagogové VŠUP Jiří Pelcl, Petr Keil a Jindřich Smetana. Po roce 1989 byli k výuce architektury přizváni architekti mladší a střední generace – Jan Fišer, Martin Rajniš s Jakubem Ciglerem, Jiří Střítecký a Petr Keil. V druhé půli 90. let působila jako vedoucí jednoho z ateliérů Eva Jiřičná, v letech 2009-11 pak studio RAUMLABOR.

Číst více...
KONTAKT

ADRESA
nám. J. Palacha 80, 116 93, Praha 1

VEDOUCÍ KATEDRY
prof. ak. arch. Imrich Vaško
imrich.vasko@umprum.cz

METODIK KATEDRY
doc. Mgr. Cyril Říha, Ph.D.
cyril.riha@umprum.cz

SEKRETARIÁT KATEDER
Jiřina Bartáková
251 098 135
jirina.bartakova@umprum.cz

Jitka Andělová, DiS.
251 098 132
jitka.andelova@umprum.cz

Michal Brix: Obrazy architektury a architektura obrazů

Michal Brix: Obrazy architektury a architektura obrazů

Prezentace
5. 12. 2022
JAN KRTIČKA: HOUSING CRISIS

JAN KRTIČKA: HOUSING CRISIS

Veřejná přednáška
1. 12. 2022
Nový program stáží pro studenty architektury

Nový program stáží pro studenty architektury

Spolupráce
9. 9. 2022
URBAN KINO - Teheránské tabu

URBAN KINO - Teheránské tabu

Workshop
19. 5. 2022
URBAN KINO - Enter The Void

URBAN KINO - Enter The Void

Workshop
21. 4. 2022
Gilles Retsin, the Bartlet School of Architecture London

Gilles Retsin, the Bartlet School of Architecture London

Veřejná přednáška
1. 5. 2021
Andrew Kiel, Sauerbruch Hutton Berlín

Andrew Kiel, Sauerbruch Hutton Berlín

Veřejná přednáška
27. 4. 2021
Lenka Petráková, Londýn

Lenka Petráková, Londýn

Veřejná přednáška
23. 4. 2021
Neil Leach, GSD Harvard, Tongji University

Neil Leach, GSD Harvard, Tongji University

Veřejná přednáška
16. 4. 2021