"Na UMPRUMku jsem dělal přijímačky už v roce 1944, ale se spolužáky jsme nastoupili až po konci války. Tehdy byli všichni nedočkaví na ten „normální“ život, tak byl zřízen i improvizovaný letní semestr. Nezačínalo se klasicky až v říjnu, ale hned, jak jsme skončili s Pražským povstáním," vypráví ve svých 102 letech Jiří Chadima.
Jaké to bylo studovat na UMPRUM po 2. světové válce? V kterém ateliéru tehdy studující nejvíce kopírovali své vedoucí? A kde se zase nejvíce zpívalo?
Přečtěte si rozhovor s nejstarším absolventem UMPRUM, Jiřím Chadimou, na UMPRUM Online.
