Barbora Toman Tylová (ed.)
Jde o to, aby o něco šlo. Typograf Oldřich Hlavsa
Publikace poprvé souhrnně představuje obsáhlou grafickou tvorbu autora, jehož dílo tvoří důležitou kapitolu v dějinách českého grafického designu druhé poloviny 20. století. Ve své tvorbě se Oldřich Hlavsa (1909–1995) soustředil především na typografické řešení knihy.
Množstvím upravených titulů, jejichž počet se blíží dvěma tisícům, výrazně formoval pohled na stavbu, funkci a účel knihy. Je pokračovatelem české avantgardy, díla Karla Teigeho a Ladislava Sutnara, ale složky konstrukční a funkční dostávají v jeho typografické práci nový význam. Do dějin grafického designu se nesmazatelně zapsal svými čtyřmi publikacemi o písmu, ilustraci a knize. V roce 1957 vyšla Typografická písma latinková, která dostala o tři roky později i anglickou mutaci A Bookof Type and Design, později následují tři svazky Typographie (1976, 1981 a 1986). Oldřich Hlavsa byl členem řady mezinárodních institucí a komisí pro užitou grafiku, aktivně se účastnil práce různých mezinárodních porot v oboru knižní kultury a typografie, vystavoval doma i v zahraničí. Kvalita jeho práce byla opakovaně ohodnocena mnoha domácími i mezinárodními oceněními (dlouhá léta se např. umisťoval na čelných místech v soutěži o nejkrásnější československou knihu a v roce 1991 mu byla udělena prestižní Gutenbergova cena města Lipska jako uznání za celoživotní vynikající práci v oboru knižního umění). Rozsáhlou monografii otevírají studie Barbory Toman Tylové, Jana Rouse a Ivy Knoblochové, navazující obrazová část uvádí zásadní mezníky Hlavsova průkopnického a umělecky jedinečného díla, které je v relativní úplnosti představeno v bibliografii Hlavsovy knižní a časopisecké tvorby. Publikaci doplňuje výbor z Hlavsových teoretických statí, rozhovorů, ohlasů jeho díla a Hlavsovy korespondence s významnými českými i zahraničními osobnostmi grafického designu 20. století (L. Sutnar, A. Frutiger, H. Zapf). Vydáno v koedici s nakladatelstvím Akropolis a za velkorysé podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a společností Fedrigoni a Typodesign.
Jindřich Vybíral
Leopold Bauer. Heretik moderní architektury
Leopold Bauer (1872–1938) patřil kolem roku 1900 k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Byl označován jako tvůrce prvního moderního domu v habsburské monarchii i autor první filozoficko-teoretické reflexe moderní architektury v tomto regionu. Později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu. Monografické zpracování jeho architektonického a designérského díla je založeno na studiu Bauerovy obsáhlé písemné pozůstalosti ve vídeňské Albertině a na systematickém terénním výzkumu architektových realizací v České republice a Rakousku (analýza více než tří set Bauerových projektů a realizací). Bauerova tvorba je podrobena stylové analýze i obsahové interpretaci a představena v širokých souvislostech duchovní kultury doby. Výsledkem projektu je tak nejen analýza více než tří set Bauerových projektů a realizací, ale také příspěvek k novému definování moderní architektury. Grafická podoba Štěpán Malovec. V koedici s nakladatelstvím Academia.
Další nominovanou knihou je autorská publikace pedagožky UMPRUM Lucie Raškovové „Samota není zlej“, která je nominována na DILIA Literu pro objev roku.
