Samá voda, přihořívá, hoří!

Při prvotním bádání o městě Týn nad Vltavou zaujalo kurátorský tým několik aspektů a ty pak směrovaly jejich přemýšlení. Jedním z nich byl „oheň“, který je v historii Týna neustále přítomen, ať už ve formě ničivých požárů, které zachvátily a poškodily místní budovy i městskou infrastrukturu, nebo v podobě stálého „zážehu“ v blízkých temelínských reaktorech, jež jsou latentním nebezpečím a obyvatelé města žijí s vědomím jeho blízkosti. Dalším aspektem bylo kromě zájmu o oheň také vědomí, že nikdo ze zahraničních vystavujících město Týn dříve neznal. To vedlo tým kurátorů k připojení konceptu „pohledu zblízka a zdaleka“ od historika umění a památkáře Aloise Riegla 1. Riegl pojímá „blízký pohled“ jako taktilní a rovinné vnímání, jež nedokáže postihnout kontext nebo s ním interagovat, ale umožní nám pohled na věci v detailu. „Optický“ pohled zdálky naopak zohledňuje objem a kontext v nejširším kontextu a umožnuje hledat paralely či vzájemné vztahy až do momentu, kdy se setkáváme s neznámem.

Dvě varianty pojetí „ohně“ v kombinaci s Rieglovým přístupem ke „vzdálenému“ vnímání sloužily zahraničním studujícím magisterského programu na UMPRUM jako přesvědčivé východisko k vytvoření vlastních děl pro specifický kontext zdejší výstavy.