Historik a teoretik umění V. V. Štech: vědecká konference KTDU UMPRUM

Na vědecké konferenci se bude dvanáct historiček a historiků umění, včetně dvou slovenských hostů, společně snažit zjistit, které Štechovy myšlenky a texty by mohly být i dnes inspirativní.

PROGRAM

Milena Bartlová, UMPRUM
Život, dílo, role a mýtus V. V. Štecha

Lada Hubatová-Vacková, UMPRUM
Štechovy pradějiny umění? Ke knize O projevu výtvarnou formou (Praha: Jan Laichter 1915)

Eva Skopalová, NGP
Pojem tvaru jako prostor setkání Henri Focillona s V. V. Štechem (a Františkem Kovárnou)

Diskuse

Přestávka s občerstvením 11:00 – 11:30

Jiří Koukal, ÚDU FF UK
Výtvarná teorie V. V. Štecha pohledem Vincence Kramáře v roce 1930

Tereza Johanidesová, ÚDU AVČR
Rytmus, melodičnost, souzvuk. Pokus o přiblížení významu a funkce hudebních metafor v umělecké historii V. V. Štecha

Lukáš Makky, FF Prešovská univerzita
Estetické a filozofické problémy umenia v diele V. V. Štecha s dôrazom na ontologické otázky

Diskuse

Přestávka na oběd 13:00 – 14:00

Michaela Pejčochová, NGP
„Je to jen exotismus? Je to věru cosi závažnějšího a mocnějšího než pouhá podivná podívaná“: V. V. Štech a asijské umění

Martin Šanda, Praha
V. V. Štech a M. B. Braun na cestách po Itálii

Hana Buddeus, ÚDU AVČR
V. V. Štech a fotografie

Diskuse

Přestávka s občerstvením 15:30 – 16:00

Jana Migašová, FF Prešovská univerzita
Pohľad zo slovenskej strany: V. V. Štech, slovenský dejepis umenia a traktovanie ľudového

Markéta Ježková, ÚDU AVČR
V. V. Štech ve službách Pražského hradu

Jitka Šosová, UMPRUM
Historik umění na televizní obrazovce: V. V. Štech jako předobraz popularizátora dějin umění

Diskuse

V. V. Štech (1885–1974) patřil k určujícím osobnostem oboru českých dějin a teorie umění. Byl aktivní v kulturně-politickém životě první republiky a mezi výtvarnými umělci. V letech 1924-1930 přednášel na Uměleckoprůmyslové škole nauku o slohu a poté působil téměř tři desetiletí jako profesor dějin umění na pražské AVU. Byl ojedinělým a originálním teoretikem, dnes jej nejvíc známe jako prvního televizního popularizátora umění. Byl prvním, kdo u nás psal o pravěkém umění či o fotografii a uvažoval o tom, zda existuje československé umění. Svým dlouhým životem spojoval první republiku se socialistickým modernismem. Byl mezi zakladateli Klubu za starou Prahu, zastupoval novou republiku na mírové konferenci roku 1919 v Paříži, organizoval státní nákup sbírky francouzského moderního umění, jako „čestný rukojmí“ byl vězněn v Buchenwaldu, 1959 dostal Řád práce. Před padesátým výročím jeho úmrtí konference připomene jeho osobnost, aktivity, a především jeho myšlenky i texty. Chceme prozkoumat, co z jeho teoretických přístupů i praxe mohlo zůstat inspirativní.