TEXTile Manifestoes na stránkách Dolce Vita

Vydání 1-2/2021 seznamuje s jejich oděvní kolekcí z pletenin s grafickým designem studentů Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace a Ateliéru tvorby písma a typografie. Pleteniny byly vyrobeny ve firmě Novia Fashion. Celou kolekci netradičně nafotili studenti Ateliéru fotografie II.

Představení kolekce TEXTile Manifestoes bylo původně plánované na jaře 2020 na přehlídce Milano Design Week, která se nakonec nemohla uskutečnit. Alespoň její část byla k vidění na Mercedes-Benz Prague Fashion Week a nyní se dostala do hledáčku redakce českého vydání časopisu Dolce Vita.

 Dolce vita 1-2/2021
autor článku: Danica Kovářová

 Na bázi zadání loňského akademického roku, které znělo „zpráva“, se studenti Ateliéru designu oděvu a obuvi na UMPRUM spojili s kolegy z Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace a společně vytvořili své TEXTile Manifestoes. Patnáct oděvních kolekcí, které vznikly ve spolupráci s firmou Novia Fashion, pak nafotili spolužáci z Ateliéru fotografie II. Poznejte nastupující tvůrčí gardu!
 

POST-HABIT
Projekt zachycuje přesun z hmatatelné reality do digitální abstrakce a zpět. Podřizujeme se světu technologií, a tím postupně ztrácíme svou identitu. Naše profily na internetu jsou takřka oddělené bytosti. Často zkreslený obraz naší persony postrádá podstatnou složku – tělo. Tuto ztrátu tělesnosti demonstrujeme otiskem našich tel do pixelu pomocí skeneru, podobně jako umělkyně April Greiman. Prohnali jsme naše nahá těla digitálním mlýnkem na maso, z něhož vylezl zkreslený a takřka abstraktní obraz původních těl.“
Kristýna Hrabánková – oděvní design
Karolína Matušková a Tereza Saitzová – grafické zpracování textilu
Markéta Slaná a Lukáš Hlavín – fotografie

SONDER
„Hlavní ideou je pomoci pacientům s příznaky sebepoškozování. Vyvinul jsem interaktivní vzor, který aplikuji na textilní médium ve formě pletáže, využil jsem také digitálního tisku na softshell, lycru a plyš. Snažím se o přesun negativních emočních stavů jako hněv, agrese, strach a úzkost, pracuji s formou mentální obrany zvanou náhrada, která správným nasměrováním může vést až k sublimaci. Ta pomáhá „vyfiltrovať“ emocionální stavy skrze fyzickou aktivitu. Kolekce proto graduje od oversized kabátů po active a sportswear.“
Eduard Ganoczy – oděvní design
Nahuel Gerth – grafické zpracování textilu
Viktorie Macánová – fotografie

NEZASTIŽEN
„Zamýšlela jsem se, kde se zprávy berou, kde je jejich místo. Až jsem přišla na jejich prvopočátek, rodiště, a tím je pro mě Česká pošta. Můj postoj k ní byl spíš negativní, protože věci ztrácí, ničí, nutí vás v jejich prostorech stát s čísly, ale stále je to místo, kam, ať chcete nebo ne, musíte někdy zajít. Chtěla jsem najít i pozitivní stránky: pocit překvapení, doručení dárku, jistou nostalgii. Po vizuální stránce mou pozornost získaly výherní losy, známky nebo klasická obálka. Kolekce je láskyplným pohledem na Českou poštu s kritickým akcentem.“
Agáta Seeháková – oděvní design
Klára Dvorská – grafické zpracování textilu
Kateřina Sýsová – fotografie

 
THE AUTOMATIC MESSAGE
"Na základě spolupráce vznikly autorské pleteniny s výpletem stylizované kresby, ze kterých jsou tvořeny jednotlivé kusy oděvů a oděvní objekty doplněné o tisk na tkanině. Barevnost celé kolekce je velmi rozmanitá stejně jako hlavní zdroj inspirace, kterým se staly automatické kresby. Vytvářím spíš oděvní objekty, artefakty doplněné o nositelné kousky, které na sobě mají kresby od různých lidí stylizované grafičkou.“
Valérie se s kolekcí dostala do finále posledního ročníku Van Graaf Junior Talent na MBPFW (pozn. red.).
Valérie Jurčíková – oděvní design
Eva Rotreklová – grafické zpracování textilu
Adéla Zlámalová - fotografie

MEMORY PALACE
„Projekt zkoumá techniku paměťových paláců, což je mnemotechnický systém sloužící k zapamatování většího množství informací pomocí jejich vybavování na určitém místě. Jde o uchopení paměti skrze prvky prostoru a orientace. Tuto metodu známou také jako „metoda loci“ vizualizujeme pomocí jazyka grafického designu a promítáme do střihového řešení jednotlivých modelů z kolekce. Grafika se tak stává součástí samotné konstrukce modelů.“
Aleš Hnátek – oděvní design
Martin Kyjovský - grafické zpracování textilu
Adriána Ingeli - fotografie

ID
Vycházeli jsme ze smyšlené situace blízké realitě, kdy se virtuální svět stal součástí života. Použitím speciálních naddimenzovaných střihů vytváříme jakési brnění proti způsobům veřejného sledování. V kolekci se objevují obtížně zachytitelné motivy a vzory, shluky barev vygenerované umělou inteligencí. Vytváří šum, který informativně přehltí software a zkomplikuje identifikaci objektu. Cílem je zaznamenat transformaci různých identit (reálné x digitální, sebevyjádření x maskování) a vzájemnou interferenci.
Tomáš Němec – oděvná design
Matěj Vojtuš - grafické zpracování textilu
Samuel Petráš - fotografie

 
PISHTA
Kolekce je úzce spjatá s loutkovým divadlem, divadelní scénografií a divadelním kostýmem. Je proměnlivá. V určitých stadiích působí modely jako oděvní objekty a v dalších jsou běžně nositelné. Kolekce je inspirovaná postavami z autorské knížky Štefana Osciatka, jejich vlastnostmi, chováním a pohybem herce na scéně. Samotný příběh se propojuje s modely/postavami a poskytuje divákovi prostor k tomu vidět ho vlastníma očima, pochopit ho a vzít si z něj to, co je mu blízké.
Alexandra Gnidiaková – oděvní design
Štefan Osciatka - grafické zpracování textilu
Viktorie Macánová - fotografie

BAD KIDS
V kolekci vycházíme ze vzkazu a ilustrací zanechaných studenty nebo návštěvníky na toaletách v budově školy. Tento jev se nazývá latrinálie a je označením pro anonymní nápisy na veřejných záchodech. Ty mohou být projevem momentální potřeby vybití vzteku nebo sdělení myšlenky nevhodné pro sdílení v éteru. Vybíráme zprávy, v nichž chtěli jejich autoři předat informaci, nebo kresby, které se nám líbí. Používáme je jako grafický motiv, jenž se promítá na oděv tiskem, výšivkou nebo použitím ve střihové konstrukci.
Jaroslav Vích – oděvní design
Filip Kominík - grafické zpracování textilu
Markéta Slaná & Lukáš Hlavín - fotografie