Absolventi UMPRUM vítězili v 21. ročníku Přehlídky diplomových prací

Soutěž už po 21. pořádá Česká komora architektů. V letošním ročníku se sešly práce od 131 diplomantů a zahrnovaly širokou škálu různých projektů, od krajinářských po urbanisticko-architektonické, od novostaveb až po revitalizace a rekonstrukce v historickém prostředí. Vítězem se stal Jakub Wiesner s urbanisticko-architektonickou prací Praha 10 – Trash obhájenou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Ivana Kroupy.

 Jakub Wiesner navrhnul urbanistické řešení lokality v Praze 10, původně periferního území, které se dostává do popředí zájmu developerů. Práce je polemikou s aktuální vizí zastavění území blokovou zástavbou. Porotu projekt zaujal „systematičností a názorově uceleným přístupem, cíleně narušuje v současném urbanismu převládající přístupy a projekční dogmata dnes spíš jen komerčně motivované urbanizace periferních a rozvojových území města.“ Místo toho „upozorňuje na význam různorodosti, vychází z jejich jedinečnosti.“ Otevírá otázky nad tím, že „město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých se projevuje vnímání života a městské krajiny, lidské měřítko a jistá forma poetismu.“ Projekt podle poroty ukazuje, jak zachránit zdánlivě nepříliš hodnotné území pražské periferie před tradičním developerským zastavěním. Nejde přitom jenom o „ztvárněnou vizi, která objevně zachycuje genia loci a dostává se k jeho podstatě, ale především o způsob a detailní návod, podle něhož lze postupovat. Místo dostává šanci, kterou by byla škoda nevyužít.“

 Druhým oceněným z UMPRUM je Roman Balšán, který získal Zvláštní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu. Jeho diplomová práce Rekonstrukce Labskozámeckého pivovaru v Litoměřicích, kterou vedl Jan Šépka, podle porotců „přichází s inspirativním nápadem, jak zachránit výjimečnou dominantu Litoměřic.“ Citlivá konverze areálu nabízející novou funkci by se podle autorova návrhu mohla stát „významným krokem k rozvoji města i celého Ústeckého regionu. Využití nejhlubšího geotermálního vrtu a dalších opatření vedoucích k energetickým úsporám by pak mohlo mít dokonce význam nadregionální.“

Porotci posuzovali především architektonickou kvalitu předložených prací. Shodli se na zájmu ocenit návrhy, které jsou „inspirujícím autorským řešením zadání v oboru, a přitom jim je vlastní také jistý kulturně-společenský a občanský přesah, a tedy i účinek v době, kdy se ještě výrazněji projevuje potřeba vzájemné občanské i profesní otevřenosti, kritičnosti a solidarity a zpytování horizontů profese.“ Do nejužšího výběru pak porota vybrala ty, které mají „potenciál kultivovat naše nazírání na současný svět i krajinnou, urbanistickou a architektonickou tvorbu stejně jako na samotnou profesi architekta.“