Potřeba změny konfrontuje s opakovanými univerzálními pochybnostmi a nejistotami i disciplínu architektury a její akademické prostředí. Cílem ateliéru je permanentní testování nových metod navrhování a architektonických strategií, zkoumání duality pojmů architektura versus atmosféra a prověřování architektonického uvažování v nových začátcích.
V současnosti je problematické pojmenovat oblast, ve které výpočetní technologie nehrají podstatnou roli, a architektonické navrhování není výjimkou. Počítače ovlivňují všechna stádia architektonické tvorby, od návrhu přes optimalizaci po výrobu. Vývoj výpočetních technologií a digitalizace architektonických nástrojů radikálně ovlivnily architektonickou praxi a architektonický výzkum. Soustředění procesu návrhu, analýzy, simulace a fabrikace do společné sdílené digitální platformy nabízí potenciál silnější zpětné vazby, efektivnější spolupráci a tedy inovativnější a kreativnější architektonické řešení. Nové technologie navrhování a výroby proměňují podobu disciplíny a vyžadují větší roli pro experiment, testování, prototypizaci a vývoj. Táto proměna vyzdvihuje roli architektonického výzkumu, který již není představitelný v izolaci, ale má být propojen s dalšími humanitními, přírodními a technickými obory. Architektonický výzkum ve věku výpočetního navrhování je multidisciplinární, systematické a kreativní hledání procesů, materiálů a geometrii, a jeho výsledkem je architektura, která vychází z interakce toků hmoty, energie a informace.
První změnou paradigmatu, kterou přinesla digitalizace v oblasti architektonického navrhování, byla možnost pracovat s komplexními geometriemi, zaznamenávat, předávat a materializovat organické tvary a rozšířit notační charakter architektonického záznamu o nové virtuální trojrozměrné modely. Architektonický výzkum a avantgardní praxe na přelomu století se dá po formální stránce popsat jako architektura spline křivek, dle matematického záznamu volných křivek, který architekti převzali z automobilního a leteckého průmyslu. Současná dostupnost informačních kapacit a výpočetních výkonů přináší další změnu paradigmatu, kdy notace ani jiné způsoby komprese informace nejsou nutné. Táto změna již ovlivňuje průmysl a její implementace v architektuře je zásadním směrem současného architektonického výzkumu, jež můžeme pozorovat jak na předních akademických platformách, tak i v mezinárodní architektonické praxi.
ADRESA
nám. J. Palacha 80, 116 93, Praha 1
1. patro – místnost 106c
OBECNÉ KONTAKTY
251 098 210
VEDOUCÍ ATELIÉRU
prof. ak. arch. Imrich Vaško
imrich.vasko@umprum.cz
ASISTENT ATELIÉRU
doc. MgA. Shota Tsikoliya, M.Sc., Ph.D.
shota.tsikoliya@umprum.cz
KONZULTAČNÍ HODINY
PO 14:00–16:30
ČT 9:00–12:00
krátká konzultace adeptů možná po předchozí domluvě
Video-tutoriály ke skriptování v Grasshopper a Rhinoceros poskytují Rese Arch a Jan Pernecký.
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Facebook / Instagram