Studentka Ateliéru architektury II UMPRUM Ella Katrovasová byla vybrána pro letošní platformu Lina. Zaujala svým projektem Postsoviet Vernacular. Natura, Heritage, and PVC Doors. Ellina práce se zaměřuje na společenské systémy a možnosti jejich proměny prostřednictvím architektury, teoretického výzkumu a rituálu. Zaměřila se v něm na svépomocně stavěné domy vybraných postsovětských zemí.
Interdisciplinární výzkumný projekt pod vedením Evy Franch i Gillabert si klade za cíl dokumentovat, analyzovat a rozvíjet odbornou i veřejnou diskusi o svépomocně stavěných domech z období postsovětské transformace na Ukrajině, v Gruzii a Kazachstánu. Když tyto země získaly nezávislost na Sovětském svazu, vynořovaly se z období agresivní modernizace, jejímž častým důsledkem bylo odcizení vlastní kultuře a přírodní krajině. Tento proces ještě umocňovaly ruské imperialistické asimilační strategie. Následující období deregulace, ekonomické nestability a pokračujících extraktivistických praktik vytvořilo podmínky pro vznik těchto staveb.
Prostřednictvím teoretických esejů, rozhovorů, fotografií, terénních poznámek, diskusí s odborníky a architektonických ilustrací projekt zkoumá, co nám tyto domy mohou sdělit o vtělené kulturní paměti a dosud málo probádaném procesu opětovného zhmotňování lidového stavitelství v krajinách antropocénu. Zpochybňuje přitom představu, že modernita lidstvo zásadně oddělila od jeho kulturních a ekologických kořenů. Vzhledem k tomu, že materiály vyrobené člověkem nevratně pronikly do globálních ekosystémů, již nelze lidovou architekturu definovat v opozici vůči modernitě. Právě v lidové architektuře se materiálně zviditelňuje neoddělitelnost kulturních a ekologických procesů. Stejně jako si pták staví hnízdo z elektrických kabelů, vytváří i lidový stavitel svůj domov z materiálů stále umělejšího prostředí, které ho obklopuje.
V rámci projektu již vznikla spolupráce s Lviv Institute for Urban History, výzkumným centrem Ubani – Tbilisi Cityscape Research Center a pražským CESCAME, na níž se podíleli také T. Gurgenidze, K. Malaia a A. Miljački. V současnosti probíhá shromažďování podkladů pro základní teoretické eseje, po němž bude následovat terénní výzkum. Projekt byl původně koncipován jako publikace, postupně se však rozšířil o několik dalších možných formátů, včetně diskusních panelů a výstav.
Evropská platforma LINA je síť propojující relevantní instituce s mladými a talentovanými odborníky z praxe a teoretiky, kteří působí na pomezí architektury a dalších oborů souvisejících s prostorovou kulturou. Cílem platformy LINA je nejen podporovat mladé talenty, ale i nasměrovat procesy navrhování a výstavby k regenerativním postupům a principům nerůstu v souladu s hodnotami Zelené dohody pro Evropu. V roce 2026 se do ní hlásilo 464 projektů a přijato bylo 22. Studentka UMPRUM Ella Katrovasová byla letošní nejmladší fellow a jedinou studentkou magisterského studia. Mezi institucemi se řadí například Fundacio Mies van der Rohe, MAXXI nebo S AM Architecture Museum.
Ella Katrovasová je architektka, výzkumnice a novinářka působící v Praze. Ve své práci zkoumá vztahy mezi vystavěným prostředím, kulturní pamětí a ekologickou transformací. Prostřednictvím výzkumu, kritického psaní, výstav a veřejných programů se zabývá tím, jak vystavěné prostředí ovlivňuje širší politické, společenské a environmentální procesy a jak je zároveň odráží, se zvláštním důrazem na střední a východní Evropu.
Ella má umělecké zázemí a představila samostatné výstavy v Divo Institute v portugalském městě Beja a v pražské galerii Recompose. V současnosti studuje architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM), v Ateliéru architektury II (Future Architectures Platform Studio). Během studia se zapojila do programu pro mladé novináře Goethe-Institutu, publikuje v časopise JÁDU a spolupracuje s Centrem pro environmentální a technologickou etiku v Praze, kde se podílí na přípravě konferencí a veřejných diskusí. Od roku 2024 se učí ukrajinsky a dobrovolnicky působí v kolektivu Repair Together, který se věnuje obnově domů zničených ruskou invazí na Ukrajinu.
Její tvorba se pohybuje na pomezí architektonického výzkumu, žurnalistiky, fotografie, výstavnictví a spekulativního designu. Ve své současné práci prostřednictvím esejů, instalací, intervencí ve veřejném prostoru a kolektivního výzkumu zkoumá architekturu hry, lidovou magii v době antropocénu, městské rituály, materiální kultury a více-než-lidské ekologie.
