Aktuální Ceny Jindřicha Chalupeckého mají tři nové laureátky. Jednou z nich je absolventka Ateliéru architektury II UMPRUM Tereza Kalousová, která ve své tvorbě vynalézavě spojuje objektovou tvorbu, architektonické myšlení a videoinstalace. Ústředním motivem její tvorby je deformace – těla, vnímání času a pohybu v postinternetové realitě.
Ceny byly slavnostně vyhlášeny ve čtvrtek 12. února v pražském Divadle X10. Do soutěže se přihlásil dosud největší počet umělců, což se projevilo i na velké šíři přístupů a zpracovávaných témat. Kromě Terezy Kalousové si prestižní ocenění pro vizuální umělce a umělkyně působící v ČR odnesly Yuliya Bokhan a Kolektiv Prádelna. Jejich společná výstava se uskuteční od 21. října v Galerii Plato v Ostravě.
Tereza Kalousová (1998) je vizuální umělkyně a architektka působící mezi Prahou a Amsterdamem. Vystudovala Ateliér architektury II na pražské UMPRUM (pod vedením Ivana Kroupy a následně u Evy Franch i Gilabert), kde navštěvovala také ateliéry hostujících umělců Maji Smrekar a Sama Lewitta. Prošla rovněž programem Architectural Design v ateliéru Nicka Axela na amsterdamské Gerrit Rietveld Academie a v roce 2024 začala studium na Dirty Art Department na Sandberg Institutu v Nizozemsku. V současnosti se věnuje postmagisterskému programu na FaVU v Ateliéru videa.
Ve své praxi autorka pracuje s různými médii: s videem, sochou, instalací a textem. Zabývá se úvahami o tom, jak digitální technologie a současné ekonomické a politické systémy ovlivňují naše vnímání vlastního těla, času a prostoru. Zajímají ji mezní situace, kdy zaběhlé formy a systémy nemohou plynule pokračovat, ale ani se úplně rozpadnout. Soustředí se na to, jak se v takových momentech snažíme zorientovat a co se děje s lidským tělem, s blízkostí a s jazykem, který někdy přestává fungovat. Ve své práci vychází z osobní zkušenosti, kterou využívá jako nástroj k uchopení širších společenských a systémových souvislostí.
Práce Terezy Kalousové byly prezentovány v českém kontextu například v pražské etc. galerii, v Galerii Vi Per či v City Surfer Office, dále také Brně v Galerii TIC (společně s Erikou Velickou) nebo v Galerii FaVU (společně se Šimonem Chloubou). V mezinárodním prostředí se pak její díla objevila na výstavách v Českém centru v New Yorku či v amsterdamských prostorech PAKT nebo De Hallen. Promítání autorčiných filmů se odehrálo v Londýně, New Yorku, Vídni a Amsterdamu. Její krátký film Vanilla Sky získal Cenu diváků v soutěži Jiné vize na festivalu PAF Olomouc 2025.