Diplomanti A4 2026

Filip Janík, Eduard Kušnír, Lujza Lehocká, Jakub Zeman

Filip Janík - Sociálne vylúčené lokality v Martine: Architektúra a urbanizmus desegregácie rómskych komunít

Diplomová práce se zaměřuje na problematiku sociálně vyloučených lokalit ve městě Martin, konkrétně na lokalitu Bambusky, kde dnes žije přibližně 600 obyvatel. Lokalita vznikla koncem 90. let jako reakce na neplacení nájemného v městských bytech. Přestože mělo jít původně o dočasné řešení, postupně se proměnila v dlouhodobě sociálně vyloučené prostředí, jehož vznik významně ovlivnilo i umístění v blízkosti regionální skládky odpadu.

Práce se na problematiku dívá nejen z hlediska historického a prostorového vývoje, ale také prostřednictvím zkušeností lidí, kteří v lokalitě žijí nebo s ní přicházejí do kontaktu. Terénní výzkum, rozhovory a dlouhodobé budování důvěry ukázaly, že skutečné porozumění sociálnímu vyloučení nelze založit na jednorázovém pozorování, ale na dlouhodobém kontaktu s prostředím a jeho obyvateli.

Významnou součástí práce je proto také kritická reflexe role výzkumníka a jeho vlastních předpokladů. Na základě získaných poznatků práce navrhuje strategický rámec rozvoje města Martin do roku 2040. Jeho cílem není vytvořit definitivní urbanistické řešení, ale nastavit dlouhodobý proces desegregace, degetoizace a destigmatizace. Strategie propojuje sociální, urbanistické a architektonické nástroje a hledá citlivé způsoby, jak podpořit relokalizaci domácností, posílit vztahy mezi majoritou a minoritou a vytvořit inkluzivnější městské prostředí.

Eduard Kušnír - Svojpomocná tvorba jako alternativný model produkcie mestského prostoru

Eduard Kušnír se zabývá fenoménem neformální architektury – svépomocnou tvorbou prostoru, která vzniká mimo běžný profesionální a institucionální systém výstavby. Zaměřuje se především na středoevropský kontext a zkoumá, proč lidé volí vlastní cestu tvorby, jaké potřeby a motivace za ní stojí a jak souvisí s fungováním trhu, městského plánování a politiky.

Svépomocná architektura propojuje roli stavebníka, uživatele i tvůrce v jednu osobu. Může mít podobu drobných staveb, úprav soukromého i veřejného prostoru nebo různých forem DIY tvorby. Její podstatou přitom není primárně ekonomický zisk, ale potřeba prostor měnit, přizpůsobovat vlastním potřebám a aktivně se podílet na jeho podobě.

Práce představuje svépomocnou tvorbu jako alternativní způsob produkce města, který zpochybňuje čistě tržní, institucionální a expertní model. Zároveň ukazuje, že formální a neformální architektura nejsou oddělené světy, ale vzájemně se ovlivňují. Cílem je pojmenovat kvality a přínosy této často přehlížené formy tvorby a hledat její místo v budoucím, stále více urbanizovaném městě.

Lujza Lehocká - Továreň v krajine, krajina v továrni. Atlas Kritického mapování krajiny

Lujza Lehocká zkoumá vztah továrny a krajiny jako činitele utvářejícího místo – prostoru plného skrytých potenciálů a hodnot, které však často unikají pozornosti tradičních urbanistických, územněsprávních a územněplánovacích nástrojů.

Továrnu v krajině nevnímá jako izolovaný průmyslový objekt ani jako pozůstatek minulosti, ale jako dynamický časoprostor vztahů, v němž se prolínají technologické procesy, ekologické systémy, historická paměť i politická a ekonomická rozhodnutí.

Těžištěm práce je analýza chemického areálu Chempark Záluží v severních Čechách, zasazeného do krajiny dlouhodobě formované těžbou a průmyslovou výrobou. Prostřednictvím postantropocénních teoretických východisek zkoumá, jak toto místo spoluutvářejí lidští i nelidští aktéři.

Současný stav statického územního plánování, památkové a přírodní ochrany konfrontuje s alternativními přístupy k péči o hodnoty, dědictví a krajinné vztahy. Práce tak směřuje k chápání péče o hodnoty jako otevřené a v čase proměnlivé praxe, která umožňuje krajinu a její vztahy průběžně spoluutvářet.

Jakub Zeman - Architektura cirkulace: jídlo, péče, sdílení. Hybridní Food Hub.

Jakub Zeman se ve své diplomové práci zabývá otázkou, jak může architektura přispět k efektivnějšímu využívání potravinových přebytků ve městech. Navrhuje novou typologii hybridního Food Hubu – stavby, která propojuje městskou infrastrukturu se záchranou potravin a jejich distribucí lidem, kteří je potřebují.

Vychází přitom z konceptu „Hladového města“ Carolyn Steel a z představy metabolické trhliny mezi městem a jeho zdroji. Současná města dokážou potraviny efektivně dovážet, zároveň však selhávají v nakládání s jejich přebytky a biologickým odpadem. Výsledkem je paradoxní situace, kdy potraviny končí na skládkách či ve spalovnách, zatímco část městské populace čelí potížím se zajištěním základní výživy.

Jakub upozorňuje na nedostatek odpovídající infrastruktury a limity současných potravinových bank a charitativních organizací. Jeho návrh proto posouvá Food Hub od role pouhého skladu k aktivní součásti městského metabolismu. Architektura zde funguje jako nástroj cirkulární ekonomiky: mění potravinový odpad v surovinu, propojuje přebytky s jejich dalším využitím a prostřednictvím různých městských intervencí hledá cestu k odolnějšímu a udržitelnějšímu městu.

foto archiv A4, diplomati,  foto instalace LL Adéla Zlámalová