Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty za UMPRUM získala Alžběta Lövy Pomahačová

V neděli 16. listopadu byly na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic slavnostně udělovány Ceny Josefa Hlávky nejlepším studentům vysokých škol. Za UMPRUM byla na cenu jmenována čerstvá absolventka Ateliéru keramiky a porcelánu Alžbběta Lövy Pomahačová se svou diplomovou prací „Nitka k nitce: Příběh řemesla a mateřství“.

Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty za UMPRUM získala Alžběta Lövy Pomahačová

Diplomová práce Alžběty Lövy Pomahačové dalece přesahuje nároky na obvykle kladené na diplomové práce. Jedná se o dílo, které formou umělecké instalace slučuje materiálový experiment a umělecký výzkum.

Alžběta zkoumá vztah mezi keramikou a textilem, představuje jejich do jisté míry sdílenou historii. Odhaluje ale i mnohem hlubší pouto, které vnímá prostřednictvím otisku, ten se pro ni stává zásadní jak ve své fyzické podobě, tak metaforicky. Otisk je prostor pro, jak sama píše „zrcadlení kontrastních kvalit“, které vztahuje k materiálu, k procesu tvorby a mateřství.

Na základě pečlivé analýzy zpochybňuje často automaticky přijímané názory o genderovém uspořádání materiálů a technologií přítomných v dějinách řemesla. Namísto rozdělení na tzv. mužské a ženské práce/řemesla/materiály, nabízí alternativu, která keramiku a textil nebo jinou tzv „ženskou“ produkci  zahrnuje do běžného denního rytmu, čímž ji vymaňuje z obrazu ženy pečovatelky, která v prostředí domova vytváří propriety usnadňující píči o druhé. Péče jako taková pak není tím, co by mělo omezovat nebo upozaďovat tvůrčí potenciál, ale tím, co nabízí nové perspektivy například ve vnímání času. Čas je dalším důležitým prvkem Alžbětiny práce. U obou materiálů které jsou předmětem jejího výzkumu, vyzdvihuje flexibilitu, která jí pomáhá přizpůsobit se dynamice mateřství. Tu představuje pomocí fenoménu ruptury, kvalitativních časových změn a mobility.

Další rovinou její práce tvoří rozhovory, které vedla s vybranými matkami – umělkyněmi. Dramatizovaný záznam těchto dialogů využívá jako zvukovou koláž, kterou lze vnímat jako průvodce celou instalací.

V kontextu soudobé produkce využívající keramiku jako médium umělecké exprese lze Alžbětinu práci vidět jako unikátní příspěvek. Její osobitá přístup komunikuje závažná společenská témata bez patosu, ale přesto naléhavě.

 

Rozhovor s Alžbětou Lövy nejen o jejím diplomovém projektu si můžete přečíst také na UMPRUM Online: https://online.umprum.cz/alzbeta-lovy-hackuje-keramiku-ktera-vypravi-pribehy-kazdodennosti/