27. 9. – 31. 10. 2026
Glasmuseum der Achilles-Stiftung, Fuhlsbüttler Str. 415a, Hamburk, Německo
Ateliér skla pražské UMPRUM navazuje na silnou sklářskou tradici této umělecké školy. Práce vybraných studujících a jejich pedagogů se představí na výstavě Power of Transparency v Glasmuseum der Achilles-Stiftung, která se symbolicky propojuje s paralelní prezentací díla Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Právě Stanislav Libenský na pražské škole působil jako pedagog a zásadně ovlivnil několik generací českých sklářských umělců. Na jeho odkaz navazuje Ateliér skla pod vedením Ronyho Plesla, který rozvíjí dlouholetou tradici školy a zároveň ji otevírá současným přístupům. Důraz klade na silný myšlenkový koncept a vede studující k tomu, aby se dokázali vymanit z diktátu trendů a laciného estetismu. Rozpětí jejich tvorby je široké – od designu a užitého umění až k hranicím volné tvorby s konceptuálním přesahem.
„Výstava Power of Transparency navazuje na dlouhou tradici prezentace českého autorského skla, kterou mnoho let v Hamburku kvalitně prezentovala rodinná Glasgalerie Stölting. Výstava v Glasmuseum Achilles-Stiftung, které je největší nadací na podporu sklářského umění, je naprosto výjimečnou příležitostí, ukázat spolu s díly profesora Libenského a Jaroslavy Brychtové, tvorbu nové generace, která vyrůstá na pražské UMPRUM“, hodnotí možnost prezentace v Hamburku vedoucí Ateliéru skla Rony Plesl.
Expozice uvede výběr děl sedmi studujících a jejich dvou pedagogů Ronyho Plesla a Kláry Horáčkové. Kolekce představí rozmanitost přístupů v práci se sklem, technik i způsobů práce s materiálem, které spojuje vysoká úroveň řemeslného zpracování. Součástí výstavy bude i udělení ceny Young Talent Awards galerií Achilles-Stiftung jednomu z vystavujících studentů.
Anna Martinková představuje kolekci inspirovanou architekturou Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Anne Ryšavá se zabývá tématy pomíjivosti, proměny a tělesnosti a zvláště ji zajímá sklo v jeho roztaveném stavu. Jan Hrůza ve své tvorbě zkoumá vztah těla, prostoru a materiálu. Vychází z běžných předmětů, které proměňuje a skládá do nových významových i materiálových souvislostí.
Lan Dinh Le Ngoc staví na osobních zkušenostech a pozorném sledování každodenního života. Prostřednictvím fotografie, objektů, textu a skla zhmotňuje křehké sítě vztahů. Lukáš Wasserbauer do sklářské tvorby přenáší témata každodennosti, gastronomie a architektury. Běžné objekty redukuje na minimalistické formy, v nichž vystupují do popředí jejich podstatné vlastnosti.
Sára Nedbálková představuje projekt Není všechno zlato, co se třpytí, v němž pracuje s vysokým leskem, malbou na sklo a pokovováním. Stella Stropková vnímá svou tvorbu prizmatem sochařství. Experimentuje s materiály a hledá možnosti, jak dát nový život těm, které již naplnily svůj původní účel.
Vedoucí Ateliéru skla Rony Plesl pracuje ve svých objektem s propojením detailů lidského těla s přírodními motivy. Díky naddimenzovaní a ukrývání některých detailů zdůrazňuje tajemství pomíjivosti, zrození i umírání. Velkou roli v jeho tvorbě hraje náboženství a sexualita. Na výstavě Power of Transparency vystaví plastiky květin, které jsou vytvořené unikátní technikou taveného skla Vitrum Vivum.
Tvorba asistentky Ateliéru skla Kláry Horáčkové zahrnuje intimní sochařské objekty i rozsáhlé instalace. V hamburské galerii představí dílo Wreath (Contemplation on Victory), v podobě křehkého, ale zraňujícího skleněného věnce, ve kterém tematizuje ambivalentní povahu vítězství. Druhým představeným dílem je objekt Twins ze série Evolution, v němž autorka vychází z principu růstu v organickém a anorganickém světě a jejich paralel s architekturou.
Výstava Power of Transparency tak propojuje několik generací i různorodé přístupy ke sklu – od zásadního odkazu Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové přes současnou pedagogickou práci Ronyho Plesla až po tvorbu nastupující generace umělců a umělkyň.
