23. 10. 2026 - 22. 1. 2027
vernisáž: 22. 10. 2026 od 18 hodin
The Design, Havelská 14, Praha 1
Studující UMPRUM – Sára Nedbálková z Ateliéru skla, Šárka Zejdovíá z Ateliéru designu oděvu a obuvi a pedagog a doktorand Katedry užitého umění Martin Pondělíček, jsou s dalšími absolventy UMPRUM zastoupeni na výstavě Silicon Glitch.
Silicon Glitch vzniká někde mezi světem, který se snaží být dokonale naprogramovaný, a tím, co se naprogramovat nedá. Rukou, materiálem, náhodou, intuicí nebo jednoduše časem. Věcmi, které nemáme úplně pod kontrolou a které se mohou pokazit, a právě díky tomu dopadnout jinak, než jsme čekali. Glitch je chyba v systému, krátké vychýlení z očekávaného průběhu. Něco se zadrhne, posune nebo přestane fungovat tak, jak má. Výstava s tímto momentem pracuje jako s místem, kde se otevírá prostor pro experiment a odchylku od toho, co už známe.
Každý z autorů k tomu přistupuje jinak. Módní designérka Šárka Zejdová propojuje experiment, upcycling a DIY principy s osobní zkušeností a rodinnou pamětí. Její současná kolekce věnovaná otci se dotýká i toho, jak si vytváříme vlastní obrazy a teorie světa ve chvíli, kdy začneme pochybovat o systémech kolem nás.
Sára Nedbálková využívá sklo, zrcadla a skleněné podstavce a rozehrává jejich schopnost odrážet, násobit nebo měnit to, co právě vidíme. Na výstavě SILICON GLITCH představuje dvě práce „untitled“ a „není všechno zlato, co se třpytí“. Zrcadla untitled vychází z prožitků autorčiny umělecké krize, kde jí byl inspirací přístup ke sklu profesora Vladimíra Kopeckého. Do skla se snaží vnést větší bezprostřednost a dynamiku, maluje jej po různých vrstvách, stříbří či láme. Soubor tří váz a zrcadla „není všechno zlato, co se třpytí“ vychází z českého přísloví a staví na přesvědčení, že vnější vzhled může klamat. Věci, situace nebo lidé, kteří se na první pohled zdají velmi lákaví, cenní či výhodní, mohou být při bližším prozkoumání bezcenní, nekvalitní nebo dokonce škodliví. Je to soubor tří váz a zrcadla.
Pro Martina Pondělíčka / Pohár Trpělivosti je zásadní čas. Vystavuje zde část své disertační práce. Jeho tvorba se točí kolem vyšívání a textilních objektů, věnuje se i kresbě, psaní a performance. Vybírá si dlouhotrvající způsoby tvorby, repetitivní mechanické úkony a překážky. Prostřednictvím těchto technik zkoumá čas a jeho vliv na proměnlivost těla a identity z pohledu mytologie, fantasy, posthumanismu a vědy. Čas vnímá jako něco fyzického, s čím lze manipulovat, natahovat a konzervovat.
Petra Gupta Valentová se dlouhodobě pohybuje mezi New Yorkem, Českem a Indií. Pracuje s modrotiskem a textilem, který v její tvorbě přechází mezi obrazem, objektem a happeningem. Tradiční technika se tu přirozeně potkává s osobními vztahy, událostmi a zkušeností života mezi několika kulturními prostředími.
Lenka Glisníková zkoumá, co se s fotografickým obrazem děje, když získá fyzickou podobu. Převádí fragmenty obrazových dat do materiálu a nechává je vstupovat do vztahu s okolním prostorem. Do tématu výstavy tak přináší otázku, jak se obraz proměňuje při přechodu mezi technologií a hmotou.
Jiří Bartoš se naopak dívá vzhůru. Maluje nebe, mraky a proměnlivé děje, které se odehrávají nad námi, a propojuje klasický malířský jazyk a barokní obraznost se současností. Anna Rusínová pracuje na pomezí šperku, objektu, oděvu a těla.
Technologie a řemeslo tu přitom nejsou dva protilehlé světy. Mohou se potkávat, přebírat jeden od druhého, ale také si překážet. Ani tradiční materiál automaticky neznamená tradiční výsledek. Tomáš Roubal pracuje s kovem, jedním z nejstarších materiálů lidské výroby, ale posouvá ho do současného sochařského jazyka a využívá také při vytváření vlastního alter ega.
Silicon Glitch proto není nostalgickým návratem do doby před technologiemi ani odmítnutím umělé inteligence. Spíš připomíná něco, na co se v prostředí stále dokonalejších nástrojů snadno zapomíná: chyba je pro tvorbu důležitá. Ne všechno musí být předvídatelné a ne všechno potřebuje vést nejkratší cestou k výsledku.
Algoritmy nám dnes dokážou poměrně přesně nabídnout, co bychom mohli chtít vidět, slyšet nebo vytvořit. Možná je proto důležité neztratit ochotu udělat něco, co do této logiky nezapadá. Glitch tu není selháním, ale trhlinou, ve které dostává prostor intuice, pochybnost a odvaha zvolit nejistou cestu – chvíle, kdy má lidskost větší váhu než jistota výsledku.
Vystavující:
Lenka GlisníkováSára NedbálkováJiří BartošMartin PondělíčekTomáš RoubalAnna RusínováPetra Gupta ValentováŠárka Zejdová
